Břešťany (Bílina)
Břešťany (německy Preschen) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 3,5 kilometru severozápadně od Bíliny. Zanikla ve druhé polovině dvacátého století v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Bílina.[1] Existuje katastrální území Břešťany o výměře 2,89 km².[2]
Břešťany | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Bílina |
Okres | Teplice |
Kraj | Ústecký kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°34′ s. š., 13°44′13″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Břešťany (2,89 km²) |
Břešťany | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 908 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatJméno vesnice je odvozeno ze staročeského slova břěst (břeh) ve významu místo u břehu. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: de Bresscan (1208), de Wrescan (1238), Bresczan (1341), Brziesstianech (1437), in Brzestianech (1440), Brzesstany (1575), Preschen (1787 a 1833), Břešťany nebo Preschen (1854) a Přešťany nebo Preschen (1904–1923).[3]
Historie
editovatV roce 1974 byla na mírném svahu v údolí Lomského potoka prozkoumána část sídliště z doby laténské. Sídliště se nacházelo se na trati U Keramičky mezi Břešťany a Břežánkami. Osídleno bylo od rané do střední doby laténské. Archeologické nálezy dokládají převažující zemědělský charakter osídlení. Z řemesel bylo doloženo tkalcovství a především stopy po zpracování železné rudy.[4]
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1208.[3]
Západně od vesnice byl v roce 1927 založen hlubinný důl Prezident Masaryk.[5] V pozdějších dobách nesl důl názvy mimo jiné Konrad Henlein, Stalingrad a Mír. Podobu provozních budov navrhl architekt Milan Babuška.[6]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 562 obyvatel (z toho 276 mužů), z nichž bylo 78 Čechoslováků, 465 Němců a devatenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 38 jich bylo evangelíky a padesát bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 634 obyvatel: 152 Čechoslováků, 466 Němců a šestnáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, 39 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, pět k církvi československé a 77 jich bylo bez vyznání.[8]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 180 | 199 | 220 | 332 | 434 | 562 | 634 | 677 | 714 |
Domy | 53 | 33 | 36 | 43 | 56 | 66 | 98 | 120 | . |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bílina. |
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Břešťany na Wikimedia Commons
- ↑ BERAN, Pavel. Břešťany [online]. Zanikleobce.cz, 2001-04-01 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Katastrální území Břešťany [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-01-14]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Břešťany, s. 176.
- ↑ SALAČ, Vladimír. Laténské sídliště u Břešťan, okr. Teplice. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, s. 262, 275–276. Dostupné online. ISSN 0323-1267.
- ↑ DVOŘÁK, Zdeněk; VRBA, Tomáš; SMRŽ, Zdeněk. 20 let Severočeských dolů. Chomutov: Severočské doly, 2013. 120 s. ISBN 978-80-260-4956-2. S. 64.
- ↑ Důl President Masaryk v Břežánkách [online]. Teplice – Teplitz.net [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 56.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.