Otevřít hlavní menu

Běhařov (zámek)

kulturní památka České republiky v obci Běhařov

Běhařov je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obciokrese Klatovy. Barokní zámek byl na jejím místě postaven v první polovině osmnáctého století. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Běhařov
Běhařov, zámek.jpg
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 18. století
Přestavba 1923–1927
Další majitelé vladykové z Běhařova
Barchancové z Baršov
Měsíčkové z Výškova
Kocové z Dobrše
Hubatiové z Kotnova
Poloha
Adresa Běhařov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Běhařov
Běhařov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18455/4-2731 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Běhařovská tvrz existovala již ve čtrnáctém století. Vesnice tehdy byla rozdělena na tři statky, které v roce 1379 patřily Buškovi, Lvíkovi a Sezemovi z Běhařova.[2] Sezema se před rokem 1376 oženil se svou příbuznou Dorotou, a proto osobně odcestoval do Říma, kde žádal o dispens. Z roku 1385 se dochovala zmínka o Jindřichovi z Běhařova, která je zároveň poslední zprávou o rodu běhařovských vladyků.[3]

Další majitelé vesnice jsou známí až ze šestnáctého století. V roce 1510 panství patřilo Jindřichovi z Malovic a roku 1527 Johance z Hognestu. Její dcera Markéta z Žihobec se roku 1533 provdala za Bernarta Barchance z Baršov, který běhařovské panství od Johanky z Hognestu koupil. Od Bernarta Barchance v roce 1543 koupil Běhařov s dvorem, tvrzí, pustou vsí Budislavičkami a částí Miletic Jan Sádlo z Kladrubec. Jemu statek patřil tři roky a novým majitelem se stal Jáchym Fremut ze Stropčic. Po něm bylo panství rozděleno mezi jeho syny Brykcího a Burjana. Brykcí sídlil na tvrzi, zatímco Burjanovi patřil nově vybudovaný dvůr. Když Brykcí zemřel, stal se Burjan poručníkem jeho nezletilé dcery Doroty. Burjan jí neudržovanou tvrz („…hrubě na stavení a střechách sešlou“) předal roku 1590. Dorota se provdala za Bořivoje Měsíčka z Výškova a roku 1608 prodala Běhařov Evě Měsíčkové z Údrče.[3]

Již v roce 1609 panství koupila Anna Měsíčková z Ottersfeldu a roku 1631 je postoupila dceři Lidmile Kateřině Gerštorfové.[3] Nejpozději roku 1651 statek koupil hrabě Karel Heřman Koc z Dobrše,[3] ale je možné, že se tak stalo již ve třicátých letech sedmnáctého století. Karel Heřman Koc připojil k bystřickému panství, takže tvrz přestala plnit funkci panského sídla. V polovině osmnáctého století přestavěli Hubatiové z Kotnova, kteří panství získali roku 1738, starou tvrz na malý barokní zámek. Dochovanou podobu však budova získala až v letech 1923–1927, kdy patřila malíři Aloisu Kalvodovi.[2] Malíř zámek koupil již roku 1918[4] a otevřel v něm letní malířskou školu. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál využíval Okresní ústav zdraví v Klatovech.[2]

Stavební podobaEditovat

 
Jedna z plastik v zámeckém parku

Podle Miloslava Bělohlávka běhařovská tvrz zanikla v polovině sedmnáctého století za hraběte Karla Heřmana Koce z Dobrše.[2] V zámeckém zdivu se však dochovaly starší gotické a renesanční klenby, takže v osmnáctém století proběhla pouze přestavba tvrze na zámek, který stojí v mírném svahu v parkově upraveném areálu obehnaném kamennou ohradní zdí s bránou v její severní části.[5] Budova má obdélný půdorys a trojitou mansardovou střechu, ze které vybíhá věžička s cibulovou střechou.[2] Přízemní prostory jsou zaklenuté valenými klenbami a v chodbě byla použita křížová klenba.[6]

K památkově chráněnému areálu dále patří domek vrátnice, socha svatého Václava, vinný sklípek, výklenek se sochou Panny Marie, bazén s brodidlem a kamenická a sochařská výzdoba parku.[5] Patří k ní mimo jiné bronzová socha Píseň našich hor od Josefa Drahoňovského a socha Pasačka od Františka Úprky umístěná na kašně.[2] Jinou plastiku zvanou Dívčí akt zhotovil Jan Štursa.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-18]. Identifikátor záznamu 124965 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běhařov – zámek, s. 29. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Tvrze na Bystřicku, s. 153. 
  4. Barokní zámek v Běhařově [online]. Obec Běhařov, 2013-06-10, rev. 2013-06-10 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  5. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
  6. a b Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Běhařov, s. 41. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat