Astrachaňský chanát

Astrachaňský chanát byl tatarský feudální stát, který vznikl po rozpadu Zlaté hordy. Existoval v 15. a 16. století. Hlavním městem byla Astrachaň (Xacitarxan). Zanikl roku 1556, kdy byl připojen k carskému Rusku.[1]

Astrachaňský chanát
Xacitarxan Xanlığı
Хаҗитархан Ханлыгы
 Zlatá horda 14661556 Ruské carství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozloha Astrachaňského chanátu v letech 14661556
obyvatelstvo
národnostní složení:
Astracháňští Tataři, Nogajci
státní útvar
monarchie
vznik:
zánik:
státní útvary a území
Předcházející:
Zlatá horda Zlatá horda
Nástupnické:
Ruské carství Ruské carství

Astrachaňský chanát se nacházel při ústí řeky Volhy do Kaspického moře. Pod jeho kontrolu spadalo území, dnes známé jako Astrachaňská oblast, dále též Kalmycko. Na severu sousedil s Nogajskou hordou a na západě s chanátem Krymským.

Obyvatelstvo bylo tvořeno Nogajci a astrachaňskými Tatary. Vládu nad chanátem měl chán.

DějinyEditovat

Období před Astrachaňským chanátemEditovat

Od 5. století n.l. byla oblast dolní Volhy osídlena několika různými turkickými kmeny. O pár století později, po mongolské invazi se území dostalo pod kontrolu chanátu Zlatá horda. Astrachaňský chanát byl založen v roce 1460 Maxmudem Astrachaňskym, plně nezávislým se však stal o šest let později (1466) za vlády Qasima I.

Ruské výboje a Astrachaňská anexeEditovat

Roku 1530 se Astrachaňský chanát spojil se svými krymskými a nogajskými sousedy v tažení proti Rusku. V roce 1552 byl Kazaňský chanát dobyt Ivanem Hrozným, dva roky poté (1554) se Astrachaň stala ruským vazalem, díky části astrachaňské šlechty sympatizující s Ruskem. Astrachaňský chán Darwish získal útočiště na Krymu, kde získal podporu pro vyhnání Rusů z Astrachaně. Ivan IV. poslal do Astrachaně armádu, vypálil hlavní město a území anektoval.

Seznam vládcůEditovat

Chánové Astrachaňského chanátu:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Astrakhan Khanate na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.astrologos.cz [online]. [cit. 2009-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-21. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat