Archeologická mapa České republiky

Archeologická mapa České republiky (AMČR[1]) je databázová aplikace zahrnující základní údaje o archeologickém dědictví na území ČR. Integruje údaje o (1) připravovaných a probíhajících archeologických terénních výzkumech, (2) jejich odborných výsledcích a (3) dalších archeologických terénních aktivitách, nálezech a lokalitách v ČR, včetně údajů retrospektivních.[2] V roce 2015 se AMČR stala jednotným systémem evidence terénních výzkumů v obou Archeologických ústavech AV ČR (v Praze a Brně), které databázi společně spravují. Na základě vzájemných dohod je AMČR postupně zaváděna i do agendy ostatních odborných institucí.[3] V současné době obsahuje AMČR informace o cca 100 tisících archeologických terénních akcích, roční přírůstek se pohybuje v řádů tisíců. AMČR je hlavním pilířem oborové infrastruktury Archeologický informační systém ČR (AIS CR). S Archeologickou mapou ČR je svými uživatelskými účty propojena webová aplikace Digitální archiv AMČR, která je určená k prohlížení digitálních dokumentů.

Archeologická mapa České republiky
Zkratka AMČR
Typ databáze archeologických výzkumů, nálezů a lokalit ČR
Účel agenda archeologických terénních aktivit, správa informací o archeologickém dědictví ČR
Klíčové osoby M. Kuna a kol., od 2018 D. Novák a kol.
Mateřská organizace Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Oficiální web www.archeologickamapa.cz
Poznámky Související projekty a zdroje: MŠMT (AIS CR), grantové projekty, institucionální
Některá data můžou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

AMČR vychází po obsahové stránce z přístupů tradičně užívaných v Archeologickém ústavu AV ČR (dříve ČSAV) v Praze (dále ARÚP) k evidenci terénních výzkumů. Radikální obrat přinesla komputerizace oboru na počátku 90. let minulého století vedoucí k formalizaci postupů a zpřesnění datového modelu. Ze struktury AMČR vyšel v 90. letech i Státní archeologický seznam ČR vedený v Národním památkovém ústavu. Rozvoj AMČR umožnila řada projektů zaměřených na rozvoj oborové infrastruktury po roce 2000 a její začlenění do AIS CR.

  • 1990: vznik Archeologické databáze Čech (ADČ), první české databázové aplikace zaměřené na evidenci archeologických výzkumů a nálezů (ARÚP)[4]
  • 1991 a dále: vývoj databáze v Oddělení prostorové archeologie ARÚP a její zavedení pro centrální sběr dat o terénních aktivitách v agendě ARÚP
  • 2000-2003: projekt Archeologický potenciál Čech: riziko archeologického výzkumu (ARÚP, M. Kuna)[5]
  • 2008: vznik Internetové databáze archeologických výzkumů (IDAV), systému evidence připravovaných a probíhajících výzkumů (v dikci AMČR tzv. „projektů“) na ARÚP, postupné zapojování většiny odborných organizací ČR
  • 2012-2015: projekt Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat, v jehož rámci proběhla revize dat ADČ a vytvoření programové aplikace pro sběr a správu dat (ARÚP, M. Kuna)
  • 2015: připojení Archeologického ústavu v Brně k jednotnému systému AMČR, de facto sjednocení systému evidence archeologického dědictví na celém území ČR
  • 2016: vznik Archeologického informačního systému ČR (AIS CR)
  • 2017: spuštění AMČR v ostrém provozu, postupné připojování oprávněných organizací
  • 2017-2021: technický, datový a vědecký rozvoj infrastruktury v rámci projektu OP VVV (Archeologický informační systém ČR – druhá generace)

PrincipyEditovat

K hlavním principům a cílům AMČR patří:

  • spolupráce celé odborné komunity včetně zainteresovaných laiků na shromažďování dat[6], která tvoří základ sdílené a široce přístupné výzkumné infrastruktury (crowdsourcing)
  • evidence archeologických dat v podobě „autoritního seznamu“ výzkumů, nálezů a lokalit na území ČR, v němž každá položka získává jedinečný a trvalý (persistentní) identifikátor jako základní předpoklad pro přehlednou správu a integraci dat
  • zavedení modelu archeologického terénního výzkumu jakožto dynamického procesu a definice jeho základních fází od okamžiku přípravy po podání závěrečné nálezové zprávy, stanovení uživatelských rolí
  • definice základních kategorií terénního výzkumu (archeologická akce, projekt, komponenta akce, lokalita, dokumentační jednotka atd.) a heslářů pro popis jeho výsledků
  • důsledná prostorová evidence všech terénních výzkumů a pozorování (včetně pozorování s negativními výsledky), a to v zeměpisných souřadnicích s pomocí nástrojů GIS
  • revize starších archeologických výzkumů a nálezů, systematická evidence lokalit zjištěných terénním průzkumem různých typů
  • snaha o zpřístupnění maximálního množství dat odborné i širší veřejnosti (s vyloučením pouze těch údajů, které by mohly být pro archeologické dědictví neúměrně ohrožující).

Základní kategorieEditovat

Základní kategorií AMČR je archeologická akce, logická část terénní archeologické činnosti, sloužící jako jednotka evidence. Je definována jako soubor nálezů a pozorování získaný konkrétní osobou a organizací ve vymezeném časovém úseku, na vymezeném místě a pomocí definovaných metod. Pokud je výzkum zaznamenán ještě před svým terénním provedením, hovoříme o projektu, který se později může rozdělit do několika archeologických akcí. Při popisu můžeme archeologické akce dělit na dokumentační jednotky (prostorové celky, např. sondy) a ty potom dále na komponenty (funkčně a chronologicky jednotné celky nálezů). Lokalitou rozumíme prostorový celek definovaný metodami povrchového či leteckého průzkumu, který zhruba odpovídá jednotkám historické krajiny modifikované formačními procesy (např. hradiště, mohylník, zaniklá středověká ves).

K AMČR lze připojovat i jednotky typu archeologických dokumentačních bodů evidované v rámci Integrovaného informačního systému archeologických pramenů Prahy[7], který lze potenciálně použít k podrobnější dokumentaci libovolných dalších areálů zájmu.

ProvozEditovat

Aplikaci AMČR je možné uživateli zdarma stáhnout z webu Archeologická mapa ČR a nainstalovat na počítači. K datům aplikace přistupuje prostřednictvím internetového připojení. Pokud je uživatel registrován (role „badatel“ a „archeolog“), může vkládat záznamy o vlastních archeologických průzkumech a výzkumech.

Archeologické ústavy AV ČR, jiné oprávněné instituce nebo stavebníci mohou do AMČR pomocí jednoduchého webového formuláře vložit informaci o plánovaném terénním zásahu. AMČR tak zjednodušuje a digitalizuje procesy probíhající v souladu s poměrně zastaralým zákonem o státní památkové péči. Informace zde jsou k dispozici oprávněným archeologickým organizacím, které si po dohodě se stavebníkem mohou výzkum „přihlásit“. Tím se zavazují k jeho provedení, přičemž o zahájení a ukončení terénních prací podávají prostřednictvím AMČR informaci. Do tří let od ukončení terénního výzkumu očekává systém vytvoření strukturovaného záznamu o jeho výsledcích a vložení nálezové zprávy.  

Kromě správy aktuálních dat o probíhajících terénních výzkumech rozšiřuje tým AMČR databázi o údaje o dřívějších terénních výzkumech a lokalitách, a to z různých dostupných zdrojů (kartotéky, publikované seznamy, periodika Výzkumy v Čechách a Přehled výzkumů, jednotlivé institucionální archivy atd.), a to především prostřednictvím speciálně zaměřených projektů (např. Archeologický informační systém ČR – druhá generace).

Kromě samotných dat o terénních výzkumech je součástí AMČR i mapa a sbírka dokumentů zahrnující především nálezové zprávy (na základě dohod odevzdávané archivům ARÚP a ARÚB všemi oprávněnými organizacemi) a další terénní dokumentaci (fotografie, plány atd. – především z činnosti ARÚP a ARÚB). Tato dokumentace je uživatelům zpřístupněna prostřednictvím webové aplikace Digitální archiv AMČR.

ReferenceEditovat

CitaceEditovat

  1. KUNA, Martin, et al. Archaeological Map of the Czech Republic. Current state and future visions of virtual research tools in the Czech Republic. Internet Archaeology. 2017, roč. 43. Dostupné online. ISSN 1363-5387. 
  2. KUNA, Martin. Structuring archaeological evidence the Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague: Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague, 2015. 255 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87365-88-5. 
  3. KUNA, Martin. Česká archeologie v informační společnosti. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 3-12. Dostupné online. ISSN 1210-5538. 
  4. KUNA, Martin; KŘIVÁNKOVÁ, Dana. ARCHIV 3.0. Systém Archeologické databáze Čech. Uživatelská příručka. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2006. Dostupné online. ISBN 80-86124-58-4. [nedostupný zdroj]
  5. KUNA, Martin. The Bohemian Archaeological Record – an attempt at an analytical information system. In: Sanjuán, L. – Wheatley, D. (eds.), Mapping the future of the past. New information technologies for managing the European archaeological heritage. Sevilla: Universidad de Sevilla, 2002, s. 45-52. Dostupné online. 
  6. KUNA, Martin, a kol. Obsah vytvářený komunitou. Zprávy památkové péče. 2018, roč. 78, čís. 1, s. 35-44. Dostupné online. ISSN 1210-5538. 
  7. BOHÁČOVÁ, Ivana; PODLISKA, Jaroslav, a kol. Průvodce pražskou archeologií: památky známé, neznámé i skryté = Guide to Prague archaeology known, unknown, and hidden monuments.. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, 2018. 335 s. ISBN 978-80-7581-008-3. 

Externí odkazyEditovat

Archeologická mapa ČR (AMČR)

Archeologický informační systém ČR (AIS CR)

Archeologický informační systém ČR – druhá generace (AIS-2)

Státní archeologický seznam ČR (SAS) Archivováno 30. 1. 2020 na Wayback Machine

Projekt Archeologický potenciál Čech: riziko archeologického výzkumu

Projekt Archeologická mapa ČR. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat

Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy