Apostase v křesťanství

Apostase (z řečtiny) je v křesťanství chápána jako dobrovolný odpad od křesťanské víry.

Julianus, římský císař (361-363), byl vychován jako křesťan, po nástupu na trůn však církev opustil a prosazoval návrat k pohanství

Právní vymezeníEditovat

V římskokatolickém církevním právu je chápána jako zločin,[1] jehož se dopustí ten, kdo odstoupí od křesťanství, navíc je v kanonickém právu za apostatu (tedy odpadlíka) považován i člověk, který svévolně vystoupil z duchovního stavu, jestliže před tím obdržel vyšší svěcení. Kanonické právo tak jedná s kněžími podobně jako moderní zákony s příslušníky armády, které pro svévolné opuštění funkce mají název dezerce.

HistorieEditovat

Historicky odpadlictví odsuzoval již např. Tomáš Akvinský[2], který podal zdůvodnění, proč mohou být odpadlíci trestáni. Odpadlictví bylo nejprve trestáno církevními soudy samostatně, později začalo být považováno za rovnocenné s kacířstvím, trestem za odpadlictví je exkomunikace[3] a ztráta církevního úřadu.[4][5] Tato exkomunikace znamená mj. ztrátu nároku na křesťanský pohřeb.

Při spojení státu s církví byla apostase považována i za státní zločin,[6] který byl nejčastěji trestán konfiskací majetku.[zdroj?] Z hlediska státu byl za apostatu považován pouze odpadlík, nikoli tedy člověk odstoupivší od duchovního stavu.[zdroj?]

Významní apostatéEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Codex iuris canonici = Kodex kanonického práva: úřední znění textu a překlad do češtiny: latinsko-české vydání s věcným rejstříkem. Překlad Miroslav Zedníček. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. XXIII, 812 s. ISBN 80-7113-082-6. [O odpadnutí jako o zločinu se výslovně mluví např. na str. 603, kde se zařazuje mezi zločiny proti náboženství a jednotě církve, a v kánonu 1041 (odst. 2) na str. 461.]
  2. Diplomová práce i s odkazy na literaturu
  3. CIC/1983, kánon 1364
  4. CIC/1983, kánon 1364 a kánon 194 § 1 odst. 2
  5. Archivovaná kopie. www.upol.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-21. 
  6. Např. v Rakousku-Uhersku byla státním zločinem až do roku 1868 →   Encyklopedické heslo Apostasie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat