Otevřít hlavní menu
Logo kampaně podporující apostázi od římskokatolické církve ve Španělsku.

Apostáze (původem řecky: ἀποστασία; v přepisu apostasia) je termín označující v klasickém smyslu odpadnutí či odstoupení od víry, zejména křesťanské. Moderní sociologie užívá pojem apostáze v novějším a obecnějším smyslu: odpor k formalizovanému náboženství (nikoli nutně ateistický), který je typický pro postindustriální společnosti. V metaforickém smyslu může pojem označovat jakékoli odpadlictví či opuštění něčeho.

Obsah

Církevní zločinEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Apostase v křesťanství.

Katolická církev (i jiné církve) chápala v minulosti apostázi jako zločin, pojem splýval s pojmem kacířství. Šlo o zločin duchovní následovaný exkomunikací (z církve), leč v některých státech, kde byla moc církevní svázána s mocí světskou, mohl být i zločinem státním postihovaným státními soudy - východořímský císař Justinián I. kupříkladu v kodexu, jež vydal, stanovil pro zločin apostáze tresty jako konfiskace majetku, nezpůsobilost k dědění či trest smrti pro návodce k odstoupení od víry. V Rakouské říši byla apostáze jako státní zločin zrušena až 25. května 1868.

Ottův slovník naučný pojem definoval takto: "Apostasie (řec.) jest církevní zločin, jehož se dopouští, kdo buď odstoupil od víry křesťanské, aniž třeba přistoupil k jinému náboženství (apostasie a fide č. perfidiae), nebo kdo obdržev vyšší svěcení odstoupil od stavu duchovního (apostasie ordinis č. clericatus), nebo kdo vykonav slavné sliby řeholní o své újmě vystoupil z řádu (apostasie religionis č. monachatus, a apostasie aregula). Provinilec takový nazván apostata. Avšak nezachování církevního příkazu (apostasie inobedientiae) a překřtění (rebaptizatio) nespadají pod pojem apostasie"[1]

Světský zločinEditovat

 
Muslimské země s trestem smrti za odpadlictví od víry, rok 2013.[2][nenalezeno v uvedeném zdroji] V mnoha dalších muslimských zemích platí za odpadlictví žalář nebo stíhání za rouhání atd.[3]

Všechny země kriminalizující odpadlictví od víry (k roku 2014) jsou země s islámskou většinou a 11 z nich se nachází na Blízkém východě. Žádná země v Americe nebo Evropě nemá žádný zákon, který zakazuje vzdát se náboženského přesvědčení nebo omezuje svobodu vybrat si náboženství.[zdroj?] Mimo to po celém světě žádná země s křesťanskou, buddhistickou, hinduistickou, židovskou, agnostickou nebo ateistickou většinou nemá žádné trestní nebo občanskoprávní zákony zakazující nebo postihující odpadnutí od víry nebo zákony omezující právo převést jednotlivce z jednoho náboženství k jinému.[4][5][6][7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/apostaze
  2. Laws Criminalizing Apostasy (PDF). Library of Congress (May 2014).
  3. Which countries still outlaw apostasy and blasphemy? Pew Research Center, United States (May 2014)
  4. Pew Research Center's Forum on Religion & Public Life (September 2012), Rising Tide of Restrictions on Religion''
  5. El-Awa, Mohamed S. Punishment in Islamic Law, American Trust Pub., 1981
  6. Peters, Rudolph, and Gert JJ De Vries. Apostasy in Islam, Die Welt des Islams (1976): 1-25.
  7. Rehman, Javaid, Freedom of expression, apostasy, and blasphemy within Islam: Sharia, criminal justice systems, and modern Islamic state practices: Javaid Rehman investigates the uses and abuses of certain interpretations of Sharia law and the Quran, Criminal Justice Matters, 79.1 (2010): pages 4–5

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat