Antonio Vandini
Antonio Vandini (kolem roku 1690, Bologna – 1778 tamtéž) byl italský violoncellista a hudební skladatel období baroka.
| Antonio Vandini | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1690 Bologna |
| Úmrtí | 1778 (ve věku 87–88 let) Bologna |
| Povolání | hudební skladatel |
| Ovlivněný | Giuseppe Tartini |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
.jpg)
První informace o činnosti Antonia Vandiniho jsou v dokumentu z 9. června 1721, kdy byl jmenován prvním violoncellistou v bazilice sv. Antonína v Padově. Dokument rovněž uvádí, že předtím působil na stejné pozici v bazilice Santa Maria Maggiore v Bergamu a od 27. září 1720 do 4. dubna 1721 také jako učitel hry na violoncello v Ospedale della Pietà v Benátkách, stejně jako Antonio Vivaldi. 1. listopadu 1721 nastoupil v orchestru padovské baziliky, kde působil dalších asi 50 let.
V roce následujícím, 18. června 1722, však dočasně rezignoval a odcestoval do Prahy, aby se v hlavním městě Českého království v červnu 1723 zúčastnil hudebních akcí u příležitosti oslav korunovace císaře Karla VI. českým králem. V Praze poté zůstal několik let a společně se slavným houslistou Giuseppem Tartinim vstoupil do služeb hraběte Františka Ferdinanda Kinského.
Na jaře 1726 se rozhodl opustit Prahu a vrátit se do Padovy. Zde od 1. června znovu nastoupil na svou původní pozici. V hudební činnosti pokračoval bez větších přerušení až do roku 1770 a úzce spolupracoval s Tartinim. Díky korespondenci, kterou Tartini vedl s věhlasným Pardem Martinim, jsou známy také některé životopisné údaje o Vandinim. V letech 1728–1748 Vandini a Tartini často hráli společně v Padově na Accademia dei Ricoverati a při slavnostech zbožného shromáždění Santa Cecilia (Pia Aggregazione di Santa Cecilia). Dne 4. října 1750 se Vandini zúčastnil oslav v bazilice sv. Františka v Assisi, kde hrál s houslistou Carlem Tessarinim.
Po smrti své manželky roku 1769 hostil Vandini Tartiniho ve svém domě až do roku 1770, kdy odešel do ústraní a své místo přenechal svému žákovi Giuseppu Calegarimu.
V roce 1776 se Vandini vrátil do rodné Boloni, kde o dva roky později zemřel.
Umělecké hodnocení editovat
V několika padovských listech je Vandini zmiňován jako hráč na violu nebo housle, pravděpodobně proto, že držel smyčec pdobně jako hráči na violu. Svědčí o tom hlavně zmínka od anglického historika Charles Burney, který během své cesty do Itálie napsal:
| „ | È notevole che Antonio (Vandini) e tutti gli altri violoncellisti qui tengono l'archetto alla vecchia maniera con la mano sotto di esso. | Je zajímavé, že Antonio (Vandini) a všichni ostatní violoncellisté zde, drží smyčec staromódním způsobem s rukou pod ním. | “ |
|---|---|---|---|
| — Charles Burney | |||
Burney dále píše, že Italové obdivovali výkony Vandiniho a říkali, že hrál:
| „ | ... a parlare, ossia in suonava in tal modo da far parlare lo strumento... | ...”a parlare”, neboli, hrál tak, jako by nástroj jeho mluvil... | “ |
|---|---|---|---|
| — Charles Burney | |||
Vandiniho poznámky k biografii G. Tartiniho byly prvním zdrojem informací o životě Tartiniho. Stejně jako on a mnoho dalších skladatelů a hudebníků, také Vandini udržoval korespondenci s Padrem Martinim, z níž se dochovalo několik dopisů.
Skladby editovat
Do dneška se dochovalo jen několik Vandiniho skladeb: violoncellový koncert D dur a 6 violoncellových sonát (C dur / 1717, a moll / 2 B dur, C dur a E dur). Tyto skladby byly ovlivněny hudebním stylem jeho přítele Tartiniho.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Vandini na italské Wikipedii.
Literatura editovat
- E. van der Straeten: Historie violoncella, str. 162–3 (Londýn, 1915)
- P. Petrobelli: Giuseppe Tartini: biografické zdroje (Benátky, 1968)
- R. Giazotto: Antonio Vivaldi (Turín, 1973)
- G. Rostirolla: Hudební organizace v Ospedale della Pietà v době Vivaldiho, Nuova Rivista Musicale Italiana, str. 168–95 (1979)
- E. Grossato: Koncertní violoncello ve výrobě Vallotti v Il Santo, str. 590–8 (1980)
- T. Scandaletti: „Zbožná agregace S. Cecilie“ a padovské hudební prostředí v osmnáctém století, Rassegna Veneta of music studies, str. 93–111 (1988)
- J. Dalla Vecchia: Organizace antoniánské hudební kaple v Padově v osmnáctém století (Padova, 1995)
- S. Hansell a MN Massaro: Antonio Vandini v New Grove Dictionary of Music and Musicians
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonio Vandini na Wikimedia Commons - Skladby Antonia Vandiniho / Antonio Vandini (jiná verze), na openMLOL, Horizons Unlimited srl.
- (EN) Spartace nebo libreta Antonia Vandiniho, na International Music Score Library Project, Project Petrucci LLC.
- (Skladby Antonia Vandiniho) Antonio Vandini, na MusicBrainz, MetaBrainz Foundation.
