Charles Burney

anglický historik hudby

Charles Burney (7. dubna 1726, Shrewsbury12- dubna 1814, Chelsea, Londýn) byl anglický klasicistní hudební skladatel a historik.

Charles Burney
Portrét od Joshuy Reynoldse z roku 1781
Portrét od Joshuy Reynoldse z roku 1781
Základní informace
Narození 7. dubna 1726
Shrewsbury
Původ Anglie
Úmrtí 12. dubna 1814 (ve věku 88 let)
Chelsea, Londýn
Povolání hudební skladatel a historik
Nástroje varhany
Významná díla spis Všeobecné dějiny hudby od nejstarších dob do současnosti (1776-1789)
Ocenění titul doktora hudby (Oxfordská univerzita roku 1761)
Manžel(ka) Esther Sleepeová (1725-1762)
Děti Frances Burney, spisovatelka
Rodiče James Macburney a Ann Cooper
Příbuzní Richard Burney[1], Rebecca Burney[1] a Anne Burney[1] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a díloEditovat

Začal studovat roku 1737 na škole v Shrewsbury, ale roku 1739 by poslán otcem na Královskou školu v Chesteru. Po návratu do Shrewsbury ve věku 15 let pokračoval v hudebních studích po dobu tří let u svého nevlastního brata a pak další tři roky v Londýně u skladatele Thomase Arneho.

V letech 1751-1760 zastával místo varhaníka v Norfolku, kde sbíral materiál ke svým dějinám hudby. V letech 1770-1772 cestoval po Franci, Itálii, Nizozemsku, Rakousku a Německu a vydal pojednání Současný stav hudby ve Francii a Itálii (1771, The Present State of Music in France and Italy) a na ně navazující Současný stav hudby v Německu, Nizozemsku a Spojených proviniích (1773, The Present State of Music in Germany, the Netherlands and United Provinces), ve kterém popsal hudební život na dvoře pruského krále Fridricha II. a podal v něm také informace o českých hudebnících, se kterými se setkal v Praze a ve Vídni. Psal také eseje, kritiky a hudební články do encyklopedie Abrahama Reese. Posledních 25 let svého života působil jako varhaník při Chelsea Hospital v Londýně.[2]

 
Schůzka literáního klubu, zleva Boswell, Johnson, Reynolds, Garrick, Burke, Paoli, Burney, Warton a Goldsmith.

Nejvýznamnějším jeho spisem jsou čtyřdílné Všeobecné dějiny hudby od nejstarších dob do současnosti (1776-1789, General History of Music from the earliest Ages to the present Period, které však naráží na nedostatek pramenů a monografických prací.[2][3]

Burney patřil k nejvýznamnějším hudebníkům své doby. Byl členem britské Královské společnosti a měl mnoho významných přátel, mezi nimiž byl například i český skladatel Josef Mysliveček. Docházel na schůzky literárního klubu (šlo o dining club), kteý založil roku 1754 Samuel Johnson společně s malířem Joshuou Reynoldsem a filosofem Edmundem Burkem. Vyučoval hudbě, skládal sonáty pro cembalo, pro harfu a klavír a pro klavír, violoncello a housle, dále houslové koncerty, kantáty, písně a také hudbu k divadelním hrám. Roku 1761 mu Oxfordská univerzita udělila titul doktora hudby. Byl ženat s Esther Sleepeovou (1725-1762) a jejich dcera Frances (1752-1840) se stala spisovatelka.[2]

Publikační činnostEditovat

  • An Essay towards a History of Comets that have appeared since the year 1742 (1769, Esej o historii hlavních komet, které se objevily od roku 1742)
  • The Present State of Music in France and Italy (1771, Současný stav hudby ve Francii a Itáli)
  • The Present State of Music in Germany, the Netherlands, and the United Provinces (1773, Současný stav hudby v Německu, Nizozemsku a Spojených proviniích)
  • General History of Music from the earliest Ages to the present Period, (1776-1789, Všeobecné dějiny hudby od nejstarších dob do současnosti), čtyří díly.
  • Account of an Infant Musician (1779)
  • Account of Mademoiselle Theresa Paradis, of Vienna (1785)
  • An account of the Musical Performances in Westminster Abbey. In Commemoration of Handel 1785
  • Verses on the Arrival in England of the Great Musician Haydn (1791
  • Memoirs of the Life and Writings of the Abate Metastasio (1796)

Česká vydáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Kindred Britain.
  2. a b c Ottův slovník naučný. 4. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 964
  3. ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. 5. vyd. Praha: Panton, 1974. 527 s. cnb000188374. S. 205. 

Externí odkazyEditovat