Anton Cíger

slovenský dirigent, hudební skladatel, pedagog a sběratel lidových písní

Anton Cíger (28. června 1911 Krupina17. května 1976 Tatranská Lomnica) byl slovenský dirigent, hudební skladatel, pedagog a sběratel lidových písní.

Anton Cíger
Základní informace
Narození28. června 1911
Krupina
Úmrtí17. května 1976 (ve věku 64 let) nebo 17. dubna 1976 (ve věku 64 let)
Prešovský kraj nebo Tatranská Lomnica
Žánryklasická hudba, duchovní hudba, opera a lidová hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, sbormistr a folklorista
PříbuzníJozef Cíger-Hronský (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Krupině, v rodině tesaře. Měl sedm sourozenců. Bratr Jozef Cíger-Hronský se stal významným slovenským spisovatelem a malířem, další dva bratři byli architekti. Základní hudební vzdělání získal od místního varhaníka Ludovíta Suhaya a později u hudebního skladatele Viliama Figuše-Bystrého v Banské Bystrici. Hrál na několik hudebních nástrojů (housle, viola, violoncello, kontrabas a varhany) a zkomponoval i svou první skladbu – píseň Dumka na slova Petra Bellu-Horala.

Studoval na učitelském ústavu v Levicích a paralelně i na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Maturoval v roce 1928 a začal studovat v Praze. Z finančních důvodů přešel na Hudební akademii do Záhřebu v Jugoslávii, kde v té době působil Oskar Nedbal a studoval tam skladbu a dirigování.

Po dokončení studia v roce 1932 se stal regenschorim a dirigentem v Čadci a od roku 1933 působil v Turčianském Svätém Martině jako úředník hudebního odboru Matice slovenské a jako tajemník Ústredí slovenských ochotníckych divadiel. Vedle toho byl pověřen vedením Zväzu slovenských speváckych zborov v Trenčianskych Teplicích.

V letech 1938–1940 byl učitelem hudby na Státním slovenském učitelském ústavu pro řeckokatolíky a spolupracoval se Slovenským rozhlasem. V roce 1940 byl jmenován tajemníkem Hudební komory v Bratislavě. Působil také jako sbormistr Robotníckého spevokolu Tatran. Po skončení 2. světové války byl profesorem na pedagogickém gymnáziu v Trnavě a řídil zde pěvecký sbor Bradlan.

Od roku 1951 byl ředitelem hudební školy v Kežmarku. V Kežmarku se zasloužil o rozvoj hudebního školství. Z místních učitelů sestavil komorní sdružení, které uskutečnilo na 250 koncertů. Nějaký čas v Kežmarku pod jeho vedením pracoval i symfonický orchestr. Rovněž spolupracoval s folklórním souborem Magura, pro který i komponoval.

V roce 1953 zřídila bratislavská Pedagogická fakulta v Košicích konzultační středisko pro externí studenty oboru hudební výchova. Anton Cíger byl pověřen přednáškami jak v Košicích, tak i na obdobném středisku, které bylo později otevřeno v Prešově. Po ukončení této činnosti působil ještě jako sbormistr Poddukelského ukrajinského ľudového súboru v Prešove a jako ředitel Lidové školy umění v Prešově. V závěru svého života byl ředitelem LŠU v Tatranské Lomnici. Zde ještě stačil založit Festival podtatranských speváčikov, jehož první ročník sám financoval.

Dílo (výběr)

editovat

Napsal více než 800 skladeb a zasáhl téměř do všech žánrů klasické hudby včetně hudby scénické a chrámové.

  • Stvorenie (kantáta, 1933)
  • Kolíska (opereta, 1935)
  • Hej, Juro Jánošík (kantáta, 1939)
  • Detvan (opera podle Andreje Sládkoviče, 1939)
  • Sen o štěstí (balet, 1944)
  • Romantická suita pro orchestr (1950)
  • 16 mší (z nich nejúspěšnější D-dur a Es-dur)
  • Dumka pro baryton a klavír (první známá skladba)
  • Smyčcový kvartet D-dur
  • Smyčcový kvartet f-moll

Vedle organizační, pedagogické a kompoziční činnosti intenzivně sbíral lidové písně z oblasti od Kysúc po Zemplín. Sebral na 3000 písní. Tiskem vyšlo:

  • Sto šarišských piesní (Martin, 1956)

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat