Anna Nováková (překladatelka)

česká překladatelka

Anna Nováková (22. července 1921 Zábřeh31. května 2005 Praha) byla česká překladatelka z ruštiny. Překládala díla autorů od Gogola po Solženicyna. Později vydala i několik překladů z němčiny (Hermann Grab, Johannes Urzidil).

PhDr. Anna Nováková
Rodné jméno Anna Pospíšilová
Narození 22. července 1921
Zábřeh
Úmrtí 31. května 2005 (ve věku 83 let)
Praha
Povolání spisovatelka
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodila se jako Anna Pospíšilová v Zábřehu. zde začala navštěvovat reálné gymnázium (1932-1938). Ve studiu pokračovala na gymnáziích v Boskovicích (1938–1939) a v Praze-Vršovicích (1939–1940), kde maturovala. Do konce války pak pracovala jako úřednice. Po skončení války pracovala v nakladatelství Svoboda 1945–1948 a Rovnost 1950–1951. Současně v letech 1947–1952 studovala rusistiku a polonistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které zakončila v roce 1953 doktorátem. Pak působila jako překladatelka. V letech 1968–1971 péracovala ve Svazu československých spisovatelů. V období normalizace měla problémy s publikováním a tak některé překlady vycházely pod cizími jmény (Ruda Havránková, Jindřiška Smetanová, Jan Zábrana[1]). V roce 1978 odešla do důchodu, v překladatelské práci pokračovala nadále.

Později vydala i několik překladů z němčiny (Hermann Grab, Johannes Urzidil). Překládala rovněž dětské knížky.

Ocenění dílaEditovat

Za překlad knihy Andrej Platonov, Čevengur obdržela Cenu Josefa Jungmanna za rok 1995.

Ve stejné soutěži v roce 1992 obdržely spolu s Vlastou Tafelovou prémii za překlad knihy Alexander Solženicyn: V kruhu prvním.

PřekladyEditovat

Z ruštinyEditovat

  • Sergej Timofejevič Aksakov: Rodinná kronika (Semejnaja chronika), Praha : Odeon 1979, román
  • Alexandr Fadějev: Mladá garda, Praha : Mladá fronta : Svaz přátel SSSR, 1947, román, první vydání v češtině, překlad spolu se Sergejem Machoninem
  • Alexandr Ivanovič Gercen: Dopisy budoucímu příteli, Praha : Melantrich, 1971 – pod jménem Ruda Havránková
  • Nikolaj Vasiljevič Gogol: Petrohradské povídky (Petěrburgskije povesti), Praha : Svět sovětů, 1963; další vydání: Praha : Lidové nakladatelství, 1970, 1984
  • Viktor Někrasov: Druhá noc, Praha : Naše vojsko, 1963 - výbor povídek
  • Bulat Okudžava: Ahoj, študente (Buď zdorov, skoljar), Praha : SNKLU 1964, další vydání: Praha : Odeon, 1982, novela
  • Jurij Karlovič Oleša: Závist (Zavist), Praha : Odeon 1961, další vydání: Praha : Svět sovětů, 1967, román
  • Andrej Platonov: Co nám jde k duhu (Vprok) výbor satir, Praha : Odeon, 1966
  • Andrej Platonov: Čevengur (Čevengur), román, Praha : Argo, 1995, ISBN 80-85794-81-0
  • Edvard Radzinskij: Stalin (Stalin), Praha, Mladá fronta, 1998, ISBN 80-204-0702-2, spolu s Vlastou Tafelovou
  • Alexandr Isajevič Solženicyn: Lenin v Curychu (Lenin v Cjuriche), literatura faktu, Praha : Academia, 2000, ISBN 80-204-0702-2, spolu s Vlastou Tafelovou
  • Alexandr Isajevič Solženicyn: Rakovina (Rakovyj korpus), román, Praha : Československý spisovatel, 1992, ISBN 80-202-0400-8
  • Alexandr Isajevič Solženicyn: V kruhu prvním (V kruge pervom), výbor povídek, Praha : Mladá fronta, 1992, ISBN , spolu s Vlastou Tafelovou
  • Alexandr Isajevič Solženicyn: Ve vyšším zájmu, výbor povídek, Praha : Svět sovětů, 1964; další vydání: Praha, Lidové nakladatelství 1991
  • Ivan Šmeljov: Sklepník (Čelovek iz restorana), román, Praha, Odeon 1977
  • Lev Nikolajevič Tolstoj: Dětství, chlapectví, jinošství (Dětstvo, otročestvo, junost), autobiografie, Praha : Odeon, 1977
  • Lev Nikolajevič Tolstoj: Hadži Murat (Chadži Murat), novela, Praha : Svoboda 1990; další vydání: Praha : Paseka, 1996, ISBN 80-7185-073-X
  • Ivan Sergejevič Turgeněv: Lovcovy zápisky (Zapiski ochotnika) povídky, Praha : Svět sovětů, 1962; další vydání: Praha, Odeon 1972; Praha, Lidové nakladatelství 1976; Praha, Melantrich 1987; Praha, Odeon 1989
  • Gleb Ivanovič Uspenskij: Ulice Na Ztracence, Praha : Odeon, 1978, pod jménem Jan Zábrana[1]

Z němčinyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b heslo Jan Zábrana na stránkách Slovník české literatury po roce 1945

Externí odkazyEditovat