Otevřít hlavní menu

Sergej Timofejevič Aksakov

ruský spisovatel

Sergej Timofejevič Aksakov (1. října 1791 Ufa - 12. května 1859 Moskva) byl ruský spisovatel. Proslul poloautobiografickými románovými kronikami z ruské vesnice (Rodinná kronika, Bagrovští, Dětství Bagrovova vnuka) a loveckými či rybářskými povídkami.

Sergej Timofejevič Aksakov
Perov Axakov.jpg
Narození 20. záříjul. / 1. října 1791greg.
Ufa
Úmrtí 30. dubnajul. / 12. května 1859greg. (ve věku 67 let)
Moskva
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Bydliště Ivan Turgenev museum
Alma mater Kazaňská univerzita
Zaměstnavatel Petrohradská akademie věd
Děti Vera Sergejevna Aksakovová
Ivan Sergejevič Aksakov
Konstantin Sergejevič Aksakov
Grigorij Sergejevič Aksakov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Již v roce 1805, jako čtrnáctiletý, vstoupil na univerzitu v Kazani. V roce 1807 studia ukončil a následně v Petrohradě vstoupil do státní služby, když se stal překladatelem v komisi pro sestavování zákonů. V roce 1811 se státní služby vzdal a o rok později se usadil v Moskvě, kde žil v kruhu divadelních herců. Hercem se také marně snažil stát. V roce 1816 se oženil s dcerou generála Zaplatina a čtyři roky pak žil na rodiných statcích. Až v roce 1826 se natrvalo usadil v Moskvě. Vstoupil znovu do státní služby, když se roku 1827 stal státním cenzorem. V roce 1834 post opustil ve prospěch úřadu školního inspektora, který zastával do roku 1839. Po smrti jeho otce v roce 1837 mu totiž připadlo značné jmění a zaměstnání dále nepotřeboval, až do smrti žil z renty.

Od té doby se také více mohl věnovat literatuře. V jeho domě se scházela intelektuální a literární společnost, často zaměřená slavjanofilsky. Patřil k ní i Nikolaj Vasiljevič Gogol, který měl obrovský vliv na Aksakovovy vlastní literární pokusy (zcela pod Gogolovým vlivem změnil styl) a stali se též blízkými přáteli, často si vzájemně předčítali texty. Roku 1847 mu vyšly rybolovecké povídky, roku 1856 první z románových kronik Semejnaja chronika.

Od roku 1847 měl ovšem také značné problémy se zrakem. Většinu času musel trávit v temném pokoji a posléze též přišel o jedno oko. Na jaře roku 1858 se nemoc značně zhoršila a trpěl velkými bolestmi. Přesto stále diktoval své literární texty. Za rok poté zemřel.

Jeho synové Konstantin Sergejevič Aksakov a Ivan Sergejevič Aksakov byli významnými literárními kritiky.

OdkazyEditovat