Otevřít hlavní menu

Amálie Kutinová (22. června 1898 Rouchovany[1]30. března 1965 Vrchlabí) byla česká spisovatelka, která se proslavila zejména díky šestidílné sérii knih Gabra a Málinka, inspirované jejím dětstvím a mládím prožitým ve Štítné nad Vláří nedaleko slovenských hranic a především ve Valašském Meziříčí, kde obě "povedené dcerky" studovaly na gymnáziu. Byla matkou české spisovatelky a dramatičky Marie Kubátové.

Amálie Kutinová
Amálie Kutinová
Amálie Kutinová
Narození 22. června 1898
Rouchovany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. března 1965 (ve věku 66 let)
Vrchlabí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatelka
Děti Marie Kubátová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Amálie Tauberová-Kutinová (1898 – 1965), česká spisovatelka

Obsah

BiografieEditovat

V březnu 1903 se rodina řídícího učitele Jana Taubera přestěhovala z Rouchovan do Štítné nad Vláří, kde Amálie se svými sourozenci vyrůstala. V roce 1907 vypukl ve Štítné obrovský požár, kterému padla za oběť téměř celá vesnice, Jan Tauber byl během hašení postižen mrtvicí, která jej trvale upoutala na lůžko. Po předčasném penzionování se celá rodina odstěhovala v roce 1909 do Valašského Meziříčí, kde Málinka se svou starší sestrou Gabrou nastoupila v září téhož roku do dívčího reálného gymnázia. Gabra ani Málinka však gymnázium nedokončily. Málinka předčasně ukončila studium na valašskomeziříčském gymnáziu v červnu 1915 a odjela do Prahy k sestře Ludvice, kde nastoupila jako lékárenská praktikantka v lékárně na Vinohradech. Na jaře 1916 se objevuje v lékárně v Táboře u lékárníka Ptáka. V roce 1918 nastoupila ke studiu dvouletého oboru farmacie na přírodovědecké fakultě UK v Praze. Po dokončení v roce 1920 se provdala za ing. Jana Kutinu, který v Praze na Pankráci vlastnil od roku 1911 malé nakladatelství, později nazvané Besední pořady. Právě v tomto nakladatelství Amálie Kutinová začala od roku 1935 vydávat své vzpomínky na dětství a mládí pod názvem Gabra a Málinka. Veselé a laskavé příběhy si získaly u mladých čtenářů velkou popularitu, která vyvrcholila po roce 1989 vydáním 5. a 6. dílu. Po obsazení zbytku Československa německými vojsky našla rodina útočiště v Křinci u Nymburka, kde Málinka opět pracovala jako lékárnice. O životě ve venkovské lékárně napsala spisovatelka laskavé povídky, které byly později vydány pod názvem Naši pacienti. V roce 1948 byla Amálii Kutinové zakázána totalitním režimem další spisovatelská činnost. V roce 1952 se odstěhovala se svým manželem k dceři Marii Kubátové do Vrchlabí. Kromě dcery Marie měla syna Jana Kutinu (1924–2008), který byl později profesorem mineralogie na Washingtonské universitě. Ve Vrchlabí se spisovatelka začala věnovat folkloristické práci. Výsledkem jejího mnohaletého úsilí bylo vydání několika knížek pro děti, z nichž některé napsala spolu se svou dcerou Marií Kubátovou. Zemřela uprostřed činorodé práce 30. března 1965 a je pochována v Horních Štěpanicích.

DíloEditovat

  • Gabra a Málinka, povedené dcerky (1935)
  • Gabra a Málinka ve městě (1936)
  • Gabra a Málinka se učí latinsky (1937)
  • Gabra a Málinka v čarovné zemi (1938)
  • Strýc Ozef a jeho kakraholti (1941)
  • Gabra a Málinka – galánečky (1942)
  • Gabra a Málinka v Praze (1942)
  • Naši pacienti I. (1946)
  • Naši pacienti II. (1947)
  • Okolo Gabry a Málinky (1947)
  • Farmaceutka (1947)
  • České stařenky (1947)
  • Betlém zvířátek (1947)
  • Pohádky mezi nebem a zemí (1948)
  • Krkonošské pohádky (1957)
  • Krakonošův rok (1958) spolu s Marií Kubátovou
  • Vo hajnejch a pytlákách (1960)
  • Muzikantské řemeslo (1964)
  • Krakonošův špalíček (1965) spolu s Marií Kubátovou
  • Pobejtky za kamny i na sluníčku (1965)
  • Muzikantské řemeslo a devatero jinejch (1968) spolu s Marií Kubátovou
  • Pohádky z hor
  • Málinčina zvířátka (1995, z pozůstalosti)
  • Krkonošské písně s texty i nápěvy (rukopis, uloženo v archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech)

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat