Otevřít hlavní menu

Alois Knop

český lingvista, profesor, publicista, překladatel, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Alois Knop (31. května 1917 Radslavice6. února 2001 Ostrava) byl český jazykovědec, bohemista, germanista, dialektolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog.

Prof. PhDr. Alois Knop, CSc.
Narození 31. května 1917
Radslavice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. února 2001 (ve věku 83 let)
Ostrava
ČeskoČesko Česko
Povolání pedagog a překladatel
Alma mater Masarykova univerzita
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Po maturitě na přerovském gymnáziu (1936) zahájil studium bohemistiky a germanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, souběžně navštěvoval dvouletou Soukromou pedagogickou akademii. Vzhledem k uzavření vysokých škol pracoval v dělnických profesích a učil na několika základních školách v přerovském regionu. Po osvobození dokončil univerzitní studia (absolutorium 1946, 1950 původní obor rozšířen o ruštinu), v letech 1946–1953 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Opavě.[1]

Roku 1953 se stal jedním ze spoluzakladatelů opavské Vyšší pedagogické školy, byl jejím proděkanem (1955–1959) s odpovědností za organizaci dálkového studia učitelů a členem katedry filologie pro obor český jazyk.[2] Když v roce 1959 VPŠ ukončila svou činnost, přešel spolu s ostatními vyučujícími do jejího nástupnického vysokoškolského ústavu, ostravského Pedagogického institutu (pozdější Pedagogické fakulty v Ostravě),[3] kde (s výjimkou let 1961–1964, kdy ji vedl prof. Alois Sivek) zastával funkci vedoucího katedry českého jazyka a literatury a proděkana (1959–1964),[4] docentem od 1962.[1]

V roce 1971 byl v rámci normalizačních čistek z ideologických důvodů jako signatář výzvy Dva tisíce slov propuštěn,[5] následně učil na Jazykové škole v Ostravě němčinu a specializoval se i na výuku češtiny pro cizince.[3] Po roce 1989 se na fakultu vrátil do funkce vedoucího katedry českého jazyka s didaktikou, 1990 jmenován profesorem, od roku 1992 v důchodu.[1]

DíloEditovat

Jeho badatelská činnost byla zaměřena zejména na historický vývoj spisovné češtiny ve Slezsku v 16. a na počátku 17. století a výzkum slezského nářečí i ostravského Interdialektu.[6] Publikoval příspěvky o pravopisu, dialektologii, spisovné češtině a jejích specifických projevech v moravskoslezském regionu, zejména ve sféře městské i profesní mluvy jeho obyvatel a jazyka mládeže. Byl předsedou ostravské pobočky Jazykovědného sdružení ČSAV, členem vědecké rady Filozofické fakulty UP v Olomouci, spoluautorem jazykových příruček a učebnic češtiny, mj. i pro polské menšinové školství.[1][3]

Výběrová bibliografieEditovat

PublikaceEditovat

  • Spisovná čeština ve Slezsku v 16. století (Praha 1965)
  • Co by měl lektor znát o řečnictví (s M. Dvořáčkem a J. Hubáčkem, Ostrava 1966)
  • Dějiny českého jazyka ve Slezsku a na Ostravsku (s A. Lamprechtem a L. Palasem, Ostrava 1967)
  • Kapitoly o běžně mluveném jazyce nejmladší generace města Ostravy a Havířova (Ostrava 1968)
  • Výzkumy hudebnosti mládeže na Ostravsku (Praha 1969)
  • Didaktický model Jazykové školy v Ostravě (Ostrava 1978)
  • Krátký přehled mluvnice českého jazyka (Ostrava 1982)
  • Učební texty českého jazyka (Ostrava 1985)
  • Kapitoly z dialektologie (s D. Davidovou a J. Chloupkem, Ostrava 1992)
  • Rok 1968 a počátky normalizace v Ostravě (s K. Jiříkem a R. Prokopem, Praha 1997)
  • K nové koncepci pravidel pravopisu (Ostrava 1991, 2001)

SborníkyEditovat

  • Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě 8 (Ostrava 1967)
  • Pedagogická fakulta Ostrava – patnáct let : Vysoké pedagogické školství na Ostravsku 1953–1968 : Bibliografie prací učitelů 1953–1968 (Ostrava 1968)

Studie publikované ve sbornících a časopisechEditovat

  • K otázce jazykové správnosti (Červený květ, 4/1956)
  • Nad novými pravidly českého pravopisu (Červený květ, 1/1957)
  • K jazykové charakteristice Postily Martina Philadelpha Zámrského (Slezský sborník=Acta Silesiaca, 4/1958)
  • K vývoji zednických profesionálních výrazů na Ostravsku (Sborník prací Pedagogického institutu, Ostrava 1960)
  • K čechismům ve slezských úředních zápisech psaných v 17. a 18. století (Sborník prací Pedagogické fakulty, Ostrava 1970; německy)
  • Čeština ostravských písemných památek do r. 1620 (Ostrava: příspěvky k dějinám a výstavbě Ostravy a Ostravska, Ostrava 1990)

Překlady z němčinyEditovat

  • Boehm, Hans Georg. Řád německých rytířů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Bouzov, 1993)

UčebniceEditovat

  • Jazyk český=Język czeski pro sedmý ročník základní devítileté školy s polským jazykem vyučovacím (s A. Piegzovou a J. Říhovou, Praha 1966)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Biografický slovník Slezska a severní Moravy 16, s. 50.
  2. Padesáté výročí založení Vyšší pedagogické školy v Opavě [online]. Listy Ostravské univerzity (příloha) [cit. 2014-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  3. a b c Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s. 324.
  4. Kdo je kdo v České republice 94–95, s. 260.
  5. Bayerová, Naděžda. Za prof. Aloisem Knopem: K prvnímu výročí úmrtí. Jazykovědné aktuality 1–2, 2002, s. 59.
  6. Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L, s. 455.

LiteraturaEditovat

  • BAYEROVÁ, Naděžda. Profesor Alois Knop jubilující. Jazykovědné aktuality: Informativní zpravodaj českých jazykovědců. Praha : 1992, XXIX, 3–4. S. 156–159.
  • BAYEROVÁ, Naděžda. Za prof. Aloisem Knopem: K prvnímu výročí úmrtí. Jazykovědné aktuality: Informativní zpravodaj českých jazykovědců. Praha : 2002, XXXIX, 1–2. S. 59–60.
  • Bibliografie prof. PhDr. A. Knopa, CSc. / Naděžda Bayerová, Jiří Svoboda. In Sborník prací filozofické fakulty Ostravské univerzity. D–29. Jazyk, literatura, umění. Ostrava : Sfinga, 1992. ISBN 80-7042-051-0. S. 7–10.
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 16. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 50–51.
  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 324. 
  • Česká slavistika : osoby a instituce / zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková. Praha : Národní knihovna ČR–Slovanská knihovna, 1999. 374 s. ISBN 80-7050-332-7. S. 161–162.
  • FRYDRYCHOVÁ, Milena. Osmdesátiny Aloise Knopa. Český jazyk a literatura. Praha : 1997–1998, 48, 1–2. S. 39–40.
  • Kdo je kdo v České republice 94–95. Praha: Modrý jezdec : Agentura Manon, 1994. 720 s. ISBN 80-901631-2-2. S. 260. 
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2.upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 455.
  • VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 132. 

Externí odkazyEditovat