Otevřít hlavní menu

Alimentární onemocnění (též alimentární infekce, alimentární nákaza, otrava z potravin) je onemocnění člověka a zvířat pocházející z potravy, respektive z příjmu potravy a tekutin.[1][2] Název je odvozen z latinského slova "alimentum" znamenající výživa či potrava.[3] Alimentární nemoci jsou způsobeny bakteriemi a jejich toxiny, viry, plísněmi a mykotoxiny, jedno- nebo mnohobuněčnými parazity, případně přítomností jedů v potravě. V posledně jmenovaném se používá termín intoxikace nebo otrava z potravin.[2] Vůbec nejčastějším alimentárním onemocněním u lidí v EU je kampylobakterióza.[4] V České republice je nejčastější alimentární nákazou salmonelóza, která se během letních měsíců vyskytuje v desítkách případů na 100 tisíc obyvatel.[5]

Dělení alimentárních infekcíEditovat

Dle charakteru mikroorganismu a mechanismu nákazyEditovat

  • Alimentární infekce – jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou a vodou dostávají do trávícího traktu, kde se pomnoží a vyvolají onemocnění.[2] Jde o všechny virové, parazitární a některé bakteriální infekce.
  • Toxoinfekce – jsou ta onemocnění, jež jsou způsobena uvolněnými endotoxiny z bakterií, působícími na střevní sliznici.[2]
  • Otravy z potravin (intoxikace) – jsou nemoci vyvolané potravinami, ve kterých se pomnožily bakterie či plísně již pomnožily a uvolnily do ní své toxické metabolity. Onemocnění tak nezpůsobuje samotný patogen, nýbrž jeho toxin (u bakterií mluvíme o exotoxinech, u plísní o mykotoxinech) obsažený v potravině.[2] Typickým příkladem je botulismus, kde bakterie Clostridium botulinum pomnožené v potravině produkují jed botulin.[1]

Dle původceEditovat

Dle zdroje původceEditovat

  • Antroponózy – původce pochází z člověka[2]

Výskyt alimentárních nákaz lidí v zemích EUEditovat

Od roku 2005 je v EU každoročně nejčastějším alimentárním onemocněním kampylobakterióza s více než 200 000 potrvzenými případy ročně.[4][6] Skutečný počet onemocnění je však daleko vyšší, neboť ne všechny případy jsou mikrobiologicky potvrzeny a zdaleka ne všichni pacienti vyhledají lékařskou pomoc. Počet zemřelých na kampylobakterové infekce je však nízký, smrtnost se pohybuje kolem 0,03%.[4] Druhou nejčastější alimentární infekcí je salmonelóza. Počet diagnostikováných případů v EU v roce 2015 činil 94 625, počet zemřelých 126 a smrtnost 0,26%.[4] Salmonelóza v Evropě však má zjevný klesající trend díky ozdravným programům proti salmonelóze drubeže. Alimentárním onemocněním s nejvyšší smrtností v EU je listerióza, při které zemře v průměru 15-18% nemocných pacientů.[4][6][7]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e DANA, Müllerová. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. [s.l.]: Karolinum Press 254 s. Dostupné online. ISBN 9788024625102. (česky) Google-Books-ID: 0Y2_BQAAQBAJ. 
  2. a b c d e f g Alimentární onemocnění [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  3. http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/cesko-latinsky/alimentum.html
  4. a b c d e EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2015. EFSA Journal. 2016-12-01, roč. 14, čís. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. ISSN 1831-4732. DOI:10.2903/j.efsa.2016.4634. (anglicky) 
  5. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Salmonelóza si v létě volno nebere. Právě naopak, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 11. července 2017
  6. a b EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL (ECDC). The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2014. EFSA Journal. 2015-12-01, roč. 13, čís. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. ISSN 1831-4732. DOI:10.2903/j.efsa.2015.4329. (anglicky) 
  7. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2013 | European Food Safety Authority. www.efsa.europa.eu [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. (anglicky)