Toxoplasma gondii

Toxoplasma gondii (Nicolle et Manceaux, 1908) je vnitrobuněčný parazitický prvok, vícehostitelská kokcidie, která parazituje v buňkách člověka i zvířat. Jejím definitivním hostitelem jsou kočkovité šelmy, mezihostitelem se může stát většina teplokrevných živočichů včetně člověka.[1] Způsobuje toxoplazmózu, u těhotných žen hrozí při infekci tímto prvokem narození postiženého dítěte. U HIV pacientů může způsobit akutní zánět mozku.[2] Rovněž může způsobit aborty u ovcí a koz.[3]

Jak číst taxoboxToxoplasma gondii
alternativní popis obrázku chybí
Vysporulovaná oocysta
alternativní popis obrázku chybí
Tachyzoiti
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
(nekategorizováno) Chromalveolata
Podkmen výtrusovci (Apicomplexa)
Třída Conoidasida
Podtřída kokcidie (Coccidiasina)
Řád Eucoccidiorida
Podřád Eimeriorina
Čeleď Sarcocystidae
Podčeleď Toxoplasmatinae
Rod Toxoplasma
Binomické jméno
Toxoplasma gondii
Nicolle et Manceaux, 1908
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životní cyklusEditovat

 
Stručný nákres životního cyklu

V trusu koček se ven dostávají tzv. oocysty, které následně sporulují a vydrží v prostředí velmi dlouhou dobu. Když je však požije s kontaminovanou potravou nějaký teplokrevný živočich, z oocyst vzniknou tzv. tachyzoiti (řec. tachos – rychlost), kteří rychle zaplaví nervovou a svalovou tkáň a postupně z nich vzniknou bradyzoiti (řec. brady – pomalý), kteří v mezihostiteli vydrží pravděpodobně celý život v zapouzdřeném stavu. Kočka (definitivní hostitel) se může nakazit několika způsoby: buď tím, že sežere maso obsahující bradyzoity, nebo někdy i potravou obsahující oocysty. Ve střevě kočky dochází k množení a tvorbě oocyst ve střevních buňkách.[1][4]

PohybEditovat

Toxoplasma gondii využívá specifický způsob pohybu (lze pozorovat například i u jiného druhu z kmene Apicomplexa Plasmodium falciparum), nazývaný "gliding motility", v překladu klouzání. Tento druh pohybu je založený na aktino-myosinovém komplexu zakotveném v tzv. "inner membrane complex", což je dvojice membrán situovaná pod parazitovu plazmatickou membránu. Tento komplex se přes transmembránové proteiny vylučované z jeho sekrečních organel váže na substrát a umožňuje dynamický pohyb beze změny tvaru parazita.[5]

MorfologieEditovat

Tachyzoit je oproti bradyzoitu mohutnější a má centrálně situované, dobře patrné jádro. Bradyzoit má jádro spíše v posteriorní části.

Klíčová je přítomnost apikálního komplexu, což je soubor organel na anteriorním pólu zoitu, který hraje nezastupitelnou roli v invazi do hostitelských buněk. Zahrnuje konoid, což je trubicovitá mikrotubulární struktura, jejíž báze je obrkoužena apikálními prstenci a středem prochází dva mikrotubuly. Mezi sekreční organely patří mikronemy a kyjovité rhoptrie. Pro Toxoplasmu je typická přítomnost organely zvané apikoplast, která vznikla endosymbiózou a obsahuje vlastní kruhovou DNA.[6]

Čerstvý oocyst se v mikroskopu jeví jako koule s mnoha jemnými skvrnkami. Přibližně za 48-72 hodin dozraje do podoby kuličky velké 10-12 mikrometrů, ve které jsou dobře zřetelné dvě sporocysty.

V hostiteli se vylíhne podlouhlý prvok dlouhý 4-8 a silný 2-3 mikrometry, se zužujícím se předním koncem a tupým zadním. Uvnitř je dobře patrné jádro.

Zralé cysty ve tkáni jsou 5-50 mikrometrů velké. V mozku mají kulový tvar, v srdečních a kosterních svalech podlouhlý.

Nákaza člověkaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku toxoplazmóza.

Člověk je pro Toxoplasmu náhodným mezihostitelem a v podstatě se Toxoplasma z člověka nemá šanci dostat do kočky jako definitivního hostitele a zakončit tak svůj životní cyklus. Lidé se obvykle nakazí nedostatečně tepelně zpracovaným masem (požitím bradyzoitů) nebo požitím oocyst z prostředí.[1] Infekce prvokem T. gondii není u lidí nijak vzácná: např. ve Francii nebo v Německu se Toxoplasmou v průběhu života nakazí 80 % populace, v Česku asi třetina obyvatel, v rámci celého světa přibližně 50 %.[7] Toxoplasmóza je však obvykle bez viditelných příznaků, může se vyskytnout asymptomatická generalizovaná lymfadenopatie. V největším nebezpečí jsou těhotné ženy, které se do té doby s parazitem nesetkaly – hrozí riziko poškození plodu.[1] U imunokompromitovaných osob (např. AIDS) může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození CNS.

Udává se, že T. gondii může manipulovat s lidským chováním. Lidé s Toxoplasmou reagují pomaleji v kritických situacích – pramení to z prosté skutečnosti, že Toxoplasma „ví“, že myši s pomalejšími reakcemi se snadno stanou úlovkem koček. Toxoplazmóza (především u Rh-negativních lidí) podle některých výzkumů zvyšuje pravděpodobnost, že nakažený člověk se – v důsledku pomalejších reakcí – stane např. účastníkem dopravní nehody[7][8] apod. Tomuto výzkumu však odporují jiné studie, která souvislosti mezi nákazou toxoplazmózou a např. právě účastí v dopravních nehodách (a řadou dalších způsobů chování a osobnostních charakteristik) neprokázaly[9], jiné byly z větší části bez pozitivních výsledků.[10][11] Nelze proto tyto teorie považovat za stoprocentně spolehlivé.

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b c d VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318. 
  2. ↑ BASAVARAJU, Anuradha. Toxoplasmosis in HIV infection: An overview. Tropical Parasitology. 2016, roč. 6, čís. 2, s. 129–135. PMID: 27722101 PMCID: PMC5048699. Dostupné online [cit. 2017-06-02]. ISSN 2229-5070. DOI:10.4103/2229-5070.190817. PMID 27722101. 
  3. ↑ DOS SANTOS, Thaís Rabelo; FARIA, Gabriela da Silva Magalhães; GUERREIRO, Bruna Martins. Congenital Toxoplasmosis in Chronically Infected and Subsequently Challenged Ewes. PLoS ONE. 2016-10-27, roč. 11, čís. 10. PMID: 27788185 PMCID: PMC5082944. Dostupné online [cit. 2017-06-02]. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0165124. PMID 27788185. 
  4. ↑ DPDx – Tosoplasmosis [online]. National Center for for Zoonotic, Vector-Borne, and Enteric Diseases; Division of Parasitic Diseases. Dostupné online. 
  5. ↑ CARRUTHERS, Vern; BOOTHROYD, John C. Pulling together: an integrated model of Toxoplasma cell invasion. Current Opinion in Microbiology. Roč. 10, čís. 1, s. 83–89. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. DOI:10.1016/j.mib.2006.06.017. 
  6. ↑ Paraziti a jejich biologie. [s.l.]: Triton ISBN 9788073870089. OCLC 190778657 
  7. ↑ a b Stanislav Mihulka. Toxoplasma vládcem lidských myslí [online]. 2006. Dostupné online. 
  8. ↑ Flegr J., Havlíček J., Kodym P., Malý M., Šmahel Z. Increased risk of traffic accidents in subjects with latent toxoplasmosis: a retrospective case-control study. BMC Infect Dis. 2002, roč. 2, s. 11. DOI:10.1186/1471-2334-2-11. PMID 12095427. 
  9. ↑ SUGDEN, Karen; MOFFITT, Terrie E.; PINTO, Lauriane, a kol. Is Toxoplasma Gondii Infection Related to Brain and Behavior Impairments in Humans? Evidence from a Population-Representative Birth Cohort. PLOS one [online]. 2016. Dostupné online. DOI:http://www.plosone.org/article/authors/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0148435. 
  10. ↑ PEARCE, BD; KRUSZON-MORAN, D; JONES, JL. The relationship between Toxoplasma gondii infection and mood disorders in the third National Health and Nutrition Survey. Biological Psychiatry [online]. 2012. Roč. 72, čís. 4, s. 290-295. Dostupné online. DOI:10.1016/j.biopsych.2012.01.003. 
  11. ↑ K, Sugden; TE, Moffitt; L, Pinto. Is Toxoplasma Gondii Infection Related to Brain and Behavior Impairments in Humans? Evidence from a Population-Representative Birth Cohort.. PloS one. 2016, roč. 11, čís. 2. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Toxoplasma_gondii&oldid=17778621“