Listerióza
Listerióza je infekční onemocnění způsobené grampozitivní bakterií Listeria monocytogenes. U lidí se vyskytuje spíše sporadicky, nicméně může dojít i k epidemiím, listerióza se také může stát nemocniční nákazou (nosokomiální výskyt). U zdravých lidí s dostatečnou imunitou probíhá bezpříznakově nebo jako onemocnění podobné chřipce, ale je příčinou potratů u těhotných žen, celkových septických onemocnění novorozenců a zánětů mozku a mozkových blan u starých a oslabených osob.
listerióza | |
---|---|
Minimální inkubační doba | 1 d |
Maximální inkubační doba | 28 d |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původce a jeho přítomnost v prostředí
editovatPůvodcem listeriózy je malá grampozitivní tyčinka, L. monocytogenes. Je to fakultativní intracelulární parazit, je schopná dlouhodobě přežívat v prostředí, vyskytuje se v půdě i vodě. Studie naznačují, že až 10 % lidí má ve střevě tuto bakterii, aniž by se u nich projevily příznaky nemoci[1].
Listerióza je zoonóza, onemocnět mohou i zvířata včetně hospodářských (např. ovce, skot), přičemž i mezi zvířaty se vyskytují bezsymptomatičtí nosiči, kteří bakterii vylučují tělními sekrety včetně výkalů a mléka. V přírodě jsou rezervoárem nákazy především hlodavci. Známa je také listerióza ptáků.
Epidemiologie
editovatListerióza je alimentární onemocnění, k nákaze dochází nejčastěji požitím kontaminované potraviny. V porovnání s dalšími bakteriálními nemocemi, které se přenášejí potravou, je vzácná:
- Alimentární infekce v ČR, 1996–2005, výskyt na 100 000 obyvatel
onemocnění | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
listerióza | 0,10 | 0,10 | 0,10 | 0,13 | 0,22 | 0,20 | 0,20 | 0,12 | 0,16 | 0,15 |
shigelóza | 7,77 | 5,96 | 4,96 | 5,05 | 5,33 | 3,44 | 2,80 | 3,73 | 3,18 | 2,72 |
kampylobakterióza | 22,08 | 35,16 | 53,83 | 95,72 | 164,67 | 210,48 | 227,49 | 196,66 | 249,75 | 295,89 |
salmonelózy | 466,71 | 387,41 | 493,70 | 436,12 | 391,66 | 326,55 | 274,14 | 263,67 | 301,01 | 321,95 |
Údaje z Centra epidemiologie a Mikrobiologie [1]
Nejčastěji se nakazí kojenci mladší jednoho měsíce a lidé ve věku nad 60 let,[2] v dalších 30 % případů jsou pacientkami těhotné ženy. Těhotné ženy ve věkové skupině do 40 let tvoří dokonce 60 % všech zaznamenaných případů listeriózy[3]. Další ohroženou skupinou jsou lidé, jejichž imunitní systém byl nějakým způsobem oslaben: onkologičtí pacienti, HIV pozitivní, lidé s onemocněním ledvin, diabetici nebo pacienti po transplantacích, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu, a lidé dlouhodobě užívající léky obsahující glukokortikoidy.
V naprosté většině případů se listerióza vyskytne jako jednotlivé sporadické onemocnění, je proto obtížné zjistit, odkud nákaza pochází. Při kontaminaci potravin při výrobě nebo při zpracování, dostanou-li se takové potraviny k většímu množství lidí, způsobuje epidemie.
Přenos nákazy
editovatK infekci dochází nejčastěji perorálně infikovanými potravinami, k pomnožení L. monocytogenes v potravinách může dojít při primární kontaminaci syrových potravin (např. nedostatečně pasterizované mléko, měkké sýry, paštika, nemytá zelenina) a dále při sekundární kontaminaci v průběhu vlastního vaření a uchování hotových pokrmů při pokojové teplotě, zkřížené kontaminaci při přípravě potravy a při nedostatečné osobní hygieně pracovníků manipulujících s potravinami.
Mezi rizikové potraviny z hlediska nákazy listeriózou patří:
- nepasterizované výrobky, nedostatečně pasterizované mléko
- lahůdkové výrobky
- saláty
- uzeniny
- zrající sýry
- nemytá zelenina
- nedostatečně tepelně zpracované pokrmy
- ohřívané pokrmy
Obecně jsou rizikem všechny potraviny, které se před vlastní konzumací tepelně neupravují a pokrmy, které byly dlouho skladovány v chladničce - L. monocytogenes se dokáže, i když pomalu, množit i při teplotě 4 °C a proto se po nějaké době z původně neškodné potraviny může stát líhniště listérií. Listérie se zničí varem.
Dalším způsobem přenosu je vertikální, kdy se plod nebo novorozenec nakazí od matky in utero nebo během porodu stykem s vaginálními sekrety, které obsahují živé bakterie.
Možný je také přenos kontaminovanými pomůckami, byly popsány hromadné výskyty na novorozeneckých odděleních.
Vzácnější popsané případy je nákaza skrze spojivku oka, popsaná u zaměstnanců drůbežích jatek, a kožní forma onemocnění, která se může vyskytnout u lékařů, kteří jsou ve styku s nemocnými novorozenci, nebo u veterinářů, kteří jsou v kontaktu s nemocnými zvířaty nebo potracenými plody.
Infekční dávka u citlivých osob může činit pouhých 1000 bakteriálních buněk [4], i když záleží také na virulenci konkrétního kmene.
Průběh nemoci
editovatProblémem u listeriózy není její rozšíření a velké množství pacientů, spíše je to velká mortalita u vnímavých skupin obyvatel. Průměrná mortalita může dosahovat 20 až 30 %, u pacientů nad 60 let se již blíží 60%, neléčená encefalická forma může vést ke smrti i v 70 % případů[5].
Listerióza často vede ke smrti nenarozeného plodu a k potratu, smrtnost novorozenců je 30-50% [6]
U dospělých, zdravých osob naopak často probíhá bezpříznakově, tyto případy často zůstávají neodhaleny. Všechny nemocné osoby vylučují bakterie v tělních sekretech a ve výkalech, a to až po dobu několika měsíců.
Po inkubační době, která trvá nejčastěji kolem 3 týdnů (rozpětí 3-70dnů), se mohou objevit symptomy nemoci. Listerióza se může projevovat několika odlišnými způsoby:
- Febrilní gastroenteritida
Tato forma listeriózy se může objevit u předtím zdravých, netěhotných dospělých[7]. Typicky se objevuje do 24 hodin po požití velkého množství bakterií a trvá asi 2 dny. Projevuje se horečkou, vodnatým průjmem, nevolností, mohou se objevit bolesti hlavy, kloubů a svalů.
L.monocytogenes se vyskytuje jen ve střevech, nešíří se dál.
- Bakterémie
Napadne-li L. monocytogenes bílé krvinky, dostane se v nich do krve. Bakterémie je obecné označení pro stav, kdy se v krvi nacházejí živé bakterie. Klinicky se projevuje jako akutní horečnaté onemocnění provázené bolestmi svalů, kloubů, hlavy a zad, mohou se objevit průjmy nebo nevolnost. Tato forma postihuje dospělé netěhotné osoby, při dalším oslabení imunitního systému může přejít v encefalickou formu.
- Encefalická forma
Tato vážná forma listeriózy se nejčastěji objevuje u novorozenců, starých osob a osob oslabených nemocí, jako jsou nádorová onemocnění, HIV nebo AIDS, diabetes, cirhóza jater nebo astma, a také u pacientů po transplantacích, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu.
L. monocytogenes má afinitu k mozkové tkáni, zvláště k mozkovému kmeni a obalům mozku, a nezabrání-li imunitní systém šíření nákazy v organismu, projeví se listerióza jako meningitida,meningoencefalitida nebo encefalitida. To se projevuje změnami vědomí, křečemi, zmateností a dalšími nervovými příznaky, v pokročilém stadiu kómatem a často i smrtí.
L. monocytogenes je až pátá nejčastější příčina bakteriální meningitidy, ale zato vykazuje největší mortalitu, 22%[8]. Hnisavá forma encefalitidy je běžná u novorozenců, po vyléčení může vést k hydrocefalu nebo mentálnímu postižení.
Rhomboencefalitida, tedy zánět mozkového kmene, je vzácná forma listeriózy, která se objevuje u zdravých, dospělých osob. Nejprve se objevuje horečka provázená nevolností, zvracením a bolestí hlavy, následují poruchy funkce hlavových nervů, poruchy funkce mozečku nebo hemiparézy a hypestézie, následují poruchy vědomí. Průměrná smrtnost dosahuje 51%, u neléčených pacientů je 100%, při léčbě ampicilínem nebo penicilínem méně než 30%, nicméně 61% vyléčených pacientů přetrvávají neurologické potíže.[9]
V 10% případů encefalické formy se vytvoří abscesy v mozku.[10]
- nákaza plodu během těhotenství
Těhotné ženy jsou zvláště vnímavé k listerióze, vyskytuje se u nich bakteriémie, ale encefalická forma je vzácná. Namísto toho se listérie koncentrují v pohlavních orgánech, napadají dělohu a fétus. U žen samotných probíhá infekce bez vnějších příznaků nebo se objeví symptomy připomínající chřipku, infekce ale způsobí zánět placenty a plodových obalů a infekci plodu, která může vést k potratu (hlavně v druhém a třetím trimestru) nebo vyvolá předčasný porod. Asi 22% případů končí intrauterinní smrtí nebo smrtí novorozence v důsledku celkové sepse, u dvou třetin přežívajících novorozenců se listerióza objeví až po porodu jako celková sepse nebo jako hnisavá meningitida.
- infekce novorozenců
Novorozenci jsou také velmi vnímaví k infekci. K infekci může dojít už během porodu stykem s infikovanými vaginálními sekrety, má-li matka listeriózu, byly popsány i případy přenosu infikovaným materiálem na novorozeneckém oddělení. Průběh onemocnění závisí na tom, kdy se objeví první příznaky nemoci.
Onemocnění novorozenců mladších 5 dnů se projevuje sepsí, horečkou, problémy s dýcháním a neurologickými poruchami. Může vést ke tvorbě granulomů ve všech vnitřních orgánech a ke smrti. Mortalita je v tomto případě vysoká, 20-30%.
U starších novorozenců je typickým nálezem meningitida.
- endokarditida
Endokarditida, neboli zánět osrdečníku, se vyskytuje asi 7,5% případů listeriózy dospělých osob. U této formy je vysoké riziko vzniku sepse a má vysokou smrtnost (48%)
- peritonitida
Zánět pobřišnice se může objevit zvláště u pacientů s cirhózou jater[11].
- kožní příznaky a jiné
Kožní příznaky, jako je vyrážka nebo puchýře, někdy provázené horečnou nebo zimnicí, se mohou objevit u lidí, kteří přišli do styku s infekčním materiálem, jako jsou nemocní novorozenci nebo mrtvé plody. Dostane-li se větší množství bakterií do oka, mohou způsobit zánět spojivek. Další popsané projevy zahrnují septickou artritidu, osteomyelitidu nebo zápaly plic.
Listerióza u zvířat
editovatK listerióze je vnímavých i mnoho druhů domácích i divoce žijící zvířata, z domácích zvířat jsou nejcitlivější přežvýkavci, zvláště skot a ovce. Typickým projevem je meningoencefalitida často končící úhynem nebo aborty a záněty dělohy. Nejčastěji se nakazí kontaminovanou siláží.
Nakažená zvířata vylučují původce výkaly i mlékem. V Česku se listerióza v chovech vyskytuje sporadicky jako enzootie.
Laboratorní diagnostika
editovatDiagnóza listeriózy je potvrzena kultivačním nálezem L.monocytogenes ve stolici, v krvi, mozkomíšním moku, v placentě a mrtvém plodu při potratu nebo ve vzorcích jater, ledvin nebo sleziny při pitvě pacientů se septickou formou, event. ve vzorcích mozkové tkáně při encefalické formě.
Léčba
editovatL. monocytogenes je citlivá k penicilinu, ampicilinu, vancomycinu, ciprofloxacinu, linezolidům, azithromycinu a kotrimoxazolu. Betalaktamová antibiotika se používají v kombinaci s aminoglykosidy (např. Gentamicin). Léčba trvá 2-6 týdnů, v závislosti na typu nemoci.
Proti listerióze není očkování, jedinou prevencí je důkladná tepelná úprava potravin a dodržování hygienických opatření.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ USA/FDACFSAN - Bad bug book: Listeria monocytogenes. vm.cfsan.fda.gov [online]. [cit. 2007-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-01.
- ↑ Lorber B. Listeria monocytogenes. In: Mandell GL, Bennett JE, Dolin R: Mandell, Douglas, and Bennett's principles and practice of infectious diseases. Ed 6. Philadelphia: Elsevier Churchill Livingstone, 2005;2:2478-84
- ↑ CIDRAP: listeriosis. www.cidrap.umn.edu [online]. [cit. 2007-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-06.
- ↑ The bug bible: Listeria monocytogenes. www.safefood.net.au [online]. [cit. 2007-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-27.
- ↑ Listeriosis[nedostupný zdroj]
- ↑ Informace pro gynekology a neonatology: informace o listerióze. www.khsplzen.cz [online]. [cit. 2007-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
- ↑ OOI, S. T.; LORBER, B. Gastroenteritis Due to Listeria monocytogenes. S. 1327–1332. Clinical Infectious Diseases [online]. 2005-05-01. Roč. 40, čís. 9, s. 1327–1332. Dostupné online. DOI 10.1086/429324. PMID 15825036. (anglicky)
- ↑ WENGER, J. D.; HIGHTOWER, A. W.; FACKLAM, R. R.; GAVENTA, S.; BROOME, C. V. Bacterial Meningitis in the United States, 1986: Report of a Multistate Surveillance Study. S. 1316–1323. Journal of Infectious Diseases [online]. 1990-12-01. Roč. 162, čís. 6, s. 1316–1323. Dostupné online. DOI 10.1093/infdis/162.6.1316. PMID 2230261. (anglicky)
- ↑ ARMSTRONG, R. W.; FUNG, P. C. Brainstem Encephalitis (Rhombencephalitis) Due to Listeria monocytogenes: Case Report and Review. S. 689–702. Clinical Infectious Diseases [online]. 1993-05-01. Roč. 16, čís. 5, s. 689–702. Dostupné online. DOI 10.1093/clind/16.5.689. PMID 8507761. (anglicky)
- ↑ ECKBURG, Paul B.; MONTOYA, Jose G.; VOSTI, Kenneth L. Brain Abscess due to Listeria monocytogenes: Five Cases and a Review of the Literature. S. 223–235. Medicine [online]. 2001-07. Roč. 80, čís. 4, s. 223–235. Dostupné online. DOI 10.1097/00005792-200107000-00001. PMID 11470983. (anglicky)
- ↑ Plaza JF, et al : Peritonitis bacteriana espontanea por Listeria monocytogenes. Gastroenterologia y hepatologia 1998; 21(10): 489- 491
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu listerióza na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.