Albrecht Minsterberský
Albrecht Minsterberský (2. srpna 1468 Kunětická hora – 12. července 1511 Prostějov) byl kníže minsterberský a olešnický pocházející z rodu českého krále Jiřího z Poděbrad.
| Albrecht Minsterberský | |
|---|---|
| kníže minsterberský a olešnický | |
| Minsterberský kníže | |
| Období | 1498 – 1511 |
| Spolu s | Karlem I. a Jiřím I. |
| Předchůdce | Jindřich I. Starší |
| Nástupce | Karel I. Minsterberský |
| Olešnický kníže | |
| Období | 1498 – 1511 |
| Spolu s | Karlem I. a Jiřím I. |
| Předchůdce | Jindřich I. Starší |
| Nástupce | Karel I. Minsterberský |
| Narození | 2. srpna 1468 |
| Kunětická hora | |
| Úmrtí | 12. července 1511 (ve věku 42 let) |
| Prostějov | |
| Manželky | Salomena Hlohovsko-Zaháňská |
| Potomci | Voršila Minsterberská |
| Dynastie | Poděbradovci |
| Otec | Jindřich I. Starší |
| Matka | Uršula Braniborská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Jeho otcem byl Jindřich I. Starší, syn Jiřího z Poděbrad, matkou Uršula Braniborská. Roku 1472 domluvil Albrechtův otec sňatek s Barborou, dcerou olešnického knížete Konráda IX. v rámci dohody o odkoupení Konrádových hornoslezských území za 9000 zlatých. Manželství mělo podpořit budoucí nároky Poděbradů na Olešnické knížectví, jelikož Konrád neměl mužského dědice. Celá dohoda ale byla zhacena českým a uherským králem Matyášem Korvínem, který zmíněné hornoslezské državy zabral pro svého syna Jánoše.[1] V knížectvích olešnickém a minsterberském (někdy dohromady uváděno jako Minsterbersko-olešnické knížectví) vládl formálně spolu se svými bratry Karlem a Jiřím.
Pravděpodobně v roce 1488 se oženil s Salomenou Hlohovsko-Zaháňskou, dcerou zaháňského knížete Jana II. Šíleného.[2] S ní měl dceru Voršilu, která se vdala za nejvyššího kancléře Českého království Jindřicha Švihovského z Rýzmberka na Rábí. V roce 1501 prodal spolu se svými bratry Karlem a Jiřím (i přes odpor českých stavů) Kladsko za 70 000 rýnských zlatých rakouskému hraběti Ulrichovi z Hardegga,[3] svému pozdějšímu švagrovi (v roce 1515 se Ulrich oženil s jejich nejmladší sestrou Sidonií). V roce 1502 zemřel jeho bratr Jiří a o vládu se tak dělili již jen Albrecht a Karel. Ti v roce 1509 zastavili Minsterbersko opolskému knížeti Janovi. Knížectví se do rukou Poděbradovců vrátilo až v roce 1532.[4]
ReferenceEditovat
- ↑ JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 409.
- ↑ FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 123.
- ↑ ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7. S. 583.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 432.
LiteraturaEditovat
- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95-106.
- FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.
- GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
- GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.