Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)
Albrecht Libštejnský z Kolovrat, také Albrecht Liebsteinský z Kolowrat (německy Albrecht von Kolowrat-Liebsteinsky, 15. září 1583 Innsbruck – 12. srpna 1648 Praha)[1] byl zakladatel starší (rychnovské) větve českého šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával úřad místokancléře Českého království.
Albrecht Liebsteinský z Kolowrat | |
---|---|
Erb Libštejnských z Kolovrat | |
Německý místokancléř Českého království | |
Ve funkci: 1630 – 12. srpen 1648 | |
Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
Předchůdce | Otto z Nostitz |
Nástupce | František Eusebius z Pöttingu |
Královský místodržící v Čechách | |
Ve funkci: 1630 – 12. srpen 1648 | |
Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
Císařský komorník | |
Ve funkci: 1630 – 1648 ? | |
Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
Říšský dvorní rada | |
Ve funkci: 1629 – ? | |
Panovník | Ferdinand II. |
Narození | 15. září 1583 Innsbruck Habsburská monarchie |
Úmrtí | 12. srpna 1648 (ve věku 64 let) Praha Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Praha |
Choť | (1616) Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684) |
Rodiče | Jan Libštejnský z Kolovrat a Kateřina z Boymontu a Payrsbergu |
Děti | František Karel I. (1620–1700) Ferdinand Ludvík (1621–1701) Jan Vilém (1625–1668) Leopold Oldřich (1635–1690) |
Příbuzní | bratr: Ferdinand Vilém Libštejnský z Kolovrat (1581–1639) bratr: Jan Jiří Libštejnský z Kolovrat (1584–?) strýc: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617) strýc: Jindřich Libštejnský z Kolovrat (1570–1646) strýc: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630) strýc: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) bratranec: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650) bratranec: Václav Libštejnský z Kolovrat (1634–1659) děd: Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) babička: Alžběta Kavková z Říčan († 1585) praděd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521) prababička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581) |
Zaměstnání | politik |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ a kariéra
editovatNarodil se jako syn Jana Libštejnského z Kolovrat (1550–1616) a jeho manželky Kateřiny svobodné paní Boymund z Payersbergu (Bayersbergu; 1562–1618).
Albrecht zahájil kariéru u dvora jako císařský číšník (1605–1612), mezitím se v roce 1607 stal radou apelačního soudu a v roce 1613 byl jmenován císařským radou.[2] V roce 1622 získal hodnost císařského komořího[3] a v roce 1629 byl jmenován členem říšské dvorní rady.[1] Důležitější byl následující rok, kdy se stal německým místokancléřem v Čechách a českým královským místodržícím.[4] Po zavraždění Albrechta z Valdštejna a jeho stoupenců byl v roce 1634 jmenován členem komise zajišťující konfiskovaný majetek Trčků z Lípy.[5]
Zemřel na konci třicetileté války a byl pohřben v barnabitském kostele sv. Benedikta v Praze na Hradčanech.[6][pozn. 1]
Majetek
editovatV roce 1629 si koupil statky Přítoky a Čestín Kostel.[4] Později je však prodal. V roce 1640 koupil panství Rychnov nad Kněžnou, Zámrsk a Borohrádek za 120 tisíc zlatých od císařovny vdovy Eleonory Mantovské.[7][pozn. 2]
Rodina
editovatV Innsbrucku se 2. května 1616 oženil se Sabinou Viktorií svobodnou paní z Wolkenstein-Trostburgu (16. 3. 1596 Hohensaal b.M. – 27. 8. 1684 Chrudim, pohřbena v Chrudimi). Narodilo se jim 11 dětí.[1] Čtyři synové byli 20. července 1658 povýšeni do říšského hraběcího stavu a 8. listopadu 1660 českého hraběcího stavu.
- 1. Anna Kateřina (4. 5. 1617 Innsbruck – 12. 4. 1669 Innsbruck), jeptiška v Innsbrucku
- 2. Johanna Eleonora (14. 12. 1618 Innsbruck – 27. 1. 1702 Chrudim, pohřbena v Chrudimi)
- ∞ (1649) Michael Alvernis-Saluzzo, markýz z Clavesana (19. 8. 1607 – 19. 8. 1678)
- 3. František Karel I. (13. 5. 1620 Innsbruck – 5. 5. 1700, pohřben v Brně), prezident rady nad apelacemi (1651–1667)
- 1. ∞ Magdalena Ludmila z Oppersdorfu (19. 5. 1625 Častolovice – 13. 4. 1672)
- 2. ∞ (15. 11. 1673) Izabela Klára Cecílie z Nogaroly († 10. 2. 1691, pohřbena v Brně)
- 4. Ferdinand Ludvík (12. 12. 1621 Innsbruck – 30. 9. 1701 Borohrádek, pohřben v Praze), 42. český velkopřevor maltézského řádu
- 5. Leopold (18. 5. 1624 Innsbruck – 18. 4. 1630 Innsbruck)
- 6. Jan Vilém (16. 9. 1625 Innsbruck – 30. 5. 1668 Brno, pohřben v Olomouci), kanovník v Olomouci, Brně a Vratislavi, papežem nepotvrzený 14. arcibiskup pražský (1667–1668)
- 7. Albrecht (28. 9. 1627 Innsbruck – 1. 5. 1650 Namur)
- 8. Lucie Viktorie (22. 11. 1630 Jindřichův Hradec – 30. 5. 1631 Jindřichův Hradec)
- 9. Arnošt (pokřtěn 10. 3. 1632 Vídeň – 15. 6. 1632, pohřben ve Vídni)
- 10. Marie Viktorie (pokřtěna 4. 5. 1633 Vídeň – 5. 2. 1635)
- 11. Leopold Oldřich (pokřtěn 2. 2. 1635 Vídeň – 4. 5. 1690, pohřben v Praze)
- ∞ (6.2.1662) Kateřina Barbora Krakovská z Kolovrat (asi 1641 – 19. 9. 1714)
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ BORŮVKA, Vlastimil. Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. 2. vyd. Praha: Onyx, 2000. ISBN 80-85228-61-0. S. 53–54.
- ↑ Kaiser und Höfe: Kolowrat, Albrecht (1583–1648), Reichshofrat [online]. Ludwig-Maximilians-Universität München [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34.
- ↑ BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. 2. vyd. Brno: PhDr. Ivo Sperát, 2021. ISBN 978-80-87542-36-1. S. 686–687. Reprint vydání Praha, 1882.
- ↑ a b TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 147.
- ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 49, 431.
Literatura
editovat- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34.