Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)

český šlechtic (1583–1648)

Albrecht Libštejnský z Kolovrat, také Albrecht Liebsteinský z Kolowrat (15. září 1583 Innsbruck12. srpna 1648 Praha)[1] byl zakladatel starší (rychnovské) větve českého šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával úřad místokancléře Českého království.

Albrecht Liebsteinský z Kolowrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat

Německý místokancléř Českého království
Ve funkci:
1630 – 12. srpen 1648
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce Otto z Nostitz
Nástupce František Eusebius z Pöttingu

Královský místodržící v Čechách
Ve funkci:
1630 – 12. srpen 1648
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.

Císařský komorník
Ve funkci:
1630 – 1648 ?
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.

Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1629 – ?
Panovník Ferdinand II.

Narození 15. září 1583
Innsbruck
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 12. srpna 1648 (ve věku 54 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Praha
Choť (1616) Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684)
Rodiče Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616)
Kateřina Boymund z Payersbergu (1562–1618)
Děti František Karel I. (1620–1700)
Ferdinand Ludvík (1621–1701)
Jan Vilém (1625–1668)
Leopold Oldřich (1635–1690)
Příbuzní bratr: Ferdinand Vilém Libštejnský z Kolovrat (1581–1639)
bratr: Jan Jiří Libštejnský z Kolovrat (1584–?)
strýc: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617)
strýc: Jindřich Libštejnský z Kolovrat (1570–1646)
strýc: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630)
strýc: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640)
bratranec: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650)
bratranec: Václav Libštejnský z Kolovrat (1634–1659)
děd: Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586)
babička: Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
praděd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521)
prababička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéraEditovat

Narodil se jako syn Jana Libštejnského z Kolovrat (1550–1616) a jeho manželky Kateřiny svobodné paní Boymund z Payersbergu (Bayersbergu; 1562–1618). V roce 1629 byl jmenován říšským dvorním radou. Důležitější byl následující rok, kdy se stal císařským komořím, německým místokancléřem v Čechách a českým královským místodržícím.[2]

Zemřel na konci třicetileté války a byl pohřben v Praze.

MajetekEditovat

V roce 1629 si koupil statky Přítoky a Čestín Kostel.[2] Později je však prodal. V roce 1640 koupil panství Rychnov nad Kněžnou, Zámrsk a Borohrádek za 120 tisíc zlatých od císařovny vdovy Eleonory Mantovské.[3][pozn. 1]

RodinaEditovat

V Innsbrucku se 2. května 1616 oženil se Sabinou Viktorií svobodnou paní z Wolkenstein-Trostburgu (16. 3. 1596 Hohensaal b.M. – 27. 8. 1684 Chrudim, pohřbena v Chrudimi). Narodilo se jim 11 dětí.[1] Čtyři synové byli 20. července 1658 povýšeni do říšského hraběcího stavu a 8. listopadu 1660 českého hraběcího stavu.

  • 1. Anna Kateřina (4. 5. 1617 Innsbruck – 12. 4. 1669 Innsbruck), jeptiška v Innsbrucku
  • 2. Johanna Eleonora (14. 12. 1618 Innsbruck – 27. 1. 1702 Chrudim, pohřebna v Chrudimi)
    • ∞ (1649) Michael Alvernis-Saluzzo, markýz z Clavesana (19. 8. 1607 – 19. 8. 1678)
  • 3. František Karel I. (13. 5. 1620 Innsbruck – 5. 5. 1700, pohřben v Brně), prezident rady nad apelacemi (1651–1667)
    • 1. ∞ Magdalena Ludmila z Oppersdorfu (19. 5. 1625 Častolovice – 13. 4. 1672)
    • 2. ∞ (15. 11. 1673) Izabela Klára Cecílie z Nogaroly († 10. 2. 1691, pohřbena v Brně)
  • 4. Ferdinand Ludvík (12. 12. 1621 Innsbruck – 30. 9. 1701 Borohrádek, pohřben v Praze), 42. český velkopřevor maltézského řádu
  • 5. Leopold (18. 5. 1624 Innsbruck – 18. 4. 1630 Innsbruck)
  • 6. Jan Vilém (16. 9. 1625 Innsbruck – 30. 5. 1668 Brno, pohřben v Olomouci), kanovník v Olomouci, Brně a Vratislavi, papežem nepotvrzený 14. arcibiskup pražský (1667–1668)
  • 7. Albrecht (28. 9. 1627 Innsbruck – 1. 5. 1650 Namur)
  • 8. Lucie Viktorie (22. 11. 1630 Jindřichův Hradec – 30. 5. 1631 Jindřichův Hradec)
  • 9. Arnošt (pokřtěn 10. 3. 1632 Vídeň – 15. 6. 1632, pohřben ve Vídni)
  • 10. Marie Viktorie (pokřtěna 4. 5. 1633 Vídeň – 5. 2. 1635)
  • 11. Leopold Oldřich (pokřtěn 2. 2. 1635 Vídeň – 4. 5. 1690, pohřben v Praze)
    • ∞ (6.2.1662) Kateřina Barbora Krakovská z Kolovrat (asi 1641 – 19. 9. 1714)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle Kolowratové. Věrně a stále, s. 34 zakoupil tyto tři statky až v roce 1647.

ReferenceEditovat

  1. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  2. a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34. 
  3. ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 49, 431. 

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34. 

Externí odkazyEditovat