Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)

český šlechtic (1583–1648)

Albrecht Libštejnský z Kolovrat, také Albrecht Liebsteinský z Kolowrat (15. září 1583 Innsbruck12. srpna 1648 Praha)[1] byl zakladatel starší (rychnovské) větve českého šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával úřad místokancléře Českého království.

Albrecht Liebsteinský z Kolowrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Německý místokancléř Českého království
Ve funkci:
1630 – 12. srpen 1648
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
PředchůdceOtto z Nostitz
NástupceFrantišek Eusebius z Pöttingu
Královský místodržící v Čechách
Ve funkci:
1630 – 12. srpen 1648
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
Císařský komorník
Ve funkci:
1630 – 1648 ?
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1629 – ?
PanovníkFerdinand II.

Narození15. září 1583
Innsbruck
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí12. srpna 1648 (ve věku 54 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníPraha
Choť(1616) Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684)
RodičeJan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616)
Kateřina Boymund z Payersbergu (1562–1618)
DětiFrantišek Karel I. (1620–1700)
Ferdinand Ludvík (1621–1701)
Jan Vilém (1625–1668)
Leopold Oldřich (1635–1690)
Příbuzníbratr: Ferdinand Vilém Libštejnský z Kolovrat (1581–1639)
bratr: Jan Jiří Libštejnský z Kolovrat (1584–?)
strýc: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617)
strýc: Jindřich Libštejnský z Kolovrat (1570–1646)
strýc: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630)
strýc: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640)
bratranec: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650)
bratranec: Václav Libštejnský z Kolovrat (1634–1659)
děd: Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586)
babička: Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
praděd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521)
prababička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéraEditovat

Narodil se jako syn Jana Libštejnského z Kolovrat (1550–1616) a jeho manželky Kateřiny svobodné paní Boymund z Payersbergu (Bayersbergu; 1562–1618). V roce 1629 byl jmenován říšským dvorním radou. Důležitější byl následující rok, kdy se stal císařským komořím, německým místokancléřem v Čechách a českým královským místodržícím.[2]

Zemřel na konci třicetileté války a byl pohřben v Praze.

MajetekEditovat

V roce 1629 si koupil statky Přítoky a Čestín Kostel.[2] Později je však prodal. V roce 1640 koupil panství Rychnov nad Kněžnou, Zámrsk a Borohrádek za 120 tisíc zlatých od císařovny vdovy Eleonory Mantovské.[3][pozn. 1]

RodinaEditovat

V Innsbrucku se 2. května 1616 oženil se Sabinou Viktorií svobodnou paní z Wolkenstein-Trostburgu (16. 3. 1596 Hohensaal b.M. – 27. 8. 1684 Chrudim, pohřbena v Chrudimi). Narodilo se jim 11 dětí.[1] Čtyři synové byli 20. července 1658 povýšeni do říšského hraběcího stavu a 8. listopadu 1660 českého hraběcího stavu.

  • 1. Anna Kateřina (4. 5. 1617 Innsbruck – 12. 4. 1669 Innsbruck), jeptiška v Innsbrucku
  • 2. Johanna Eleonora (14. 12. 1618 Innsbruck – 27. 1. 1702 Chrudim, pohřebna v Chrudimi)
    • ∞ (1649) Michael Alvernis-Saluzzo, markýz z Clavesana (19. 8. 1607 – 19. 8. 1678)
  • 3. František Karel I. (13. 5. 1620 Innsbruck – 5. 5. 1700, pohřben v Brně), prezident rady nad apelacemi (1651–1667)
    • 1. ∞ Magdalena Ludmila z Oppersdorfu (19. 5. 1625 Častolovice – 13. 4. 1672)
    • 2. ∞ (15. 11. 1673) Izabela Klára Cecílie z Nogaroly († 10. 2. 1691, pohřbena v Brně)
  • 4. Ferdinand Ludvík (12. 12. 1621 Innsbruck – 30. 9. 1701 Borohrádek, pohřben v Praze), 42. český velkopřevor maltézského řádu
  • 5. Leopold (18. 5. 1624 Innsbruck – 18. 4. 1630 Innsbruck)
  • 6. Jan Vilém (16. 9. 1625 Innsbruck – 30. 5. 1668 Brno, pohřben v Olomouci), kanovník v Olomouci, Brně a Vratislavi, papežem nepotvrzený 14. arcibiskup pražský (1667–1668)
  • 7. Albrecht (28. 9. 1627 Innsbruck – 1. 5. 1650 Namur)
  • 8. Lucie Viktorie (22. 11. 1630 Jindřichův Hradec – 30. 5. 1631 Jindřichův Hradec)
  • 9. Arnošt (pokřtěn 10. 3. 1632 Vídeň – 15. 6. 1632, pohřben ve Vídni)
  • 10. Marie Viktorie (pokřtěna 4. 5. 1633 Vídeň – 5. 2. 1635)
  • 11. Leopold Oldřich (pokřtěn 2. 2. 1635 Vídeň – 4. 5. 1690, pohřben v Praze)
    • ∞ (6.2.1662) Kateřina Barbora Krakovská z Kolovrat (asi 1641 – 19. 9. 1714)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle Kolowratové. Věrně a stále, s. 34 zakoupil tyto tři statky až v roce 1647.

ReferenceEditovat

  1. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  2. a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34. 
  3. ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 49, 431. 

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34. 

Externí odkazyEditovat