Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat

český šlechtic

Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat (německy Ferdinand Ludwig Kolowrat-Liebsteinsky; 12. prosince 1621, Innsbruck30. září 1701, Borohrádek) byl český šlechtic, císařský komorník a velkopřevor Řádu maltézských rytířů.[1] Pocházel z libštejnské větve českého rodu Kolovratů.

Ferdinand Ludvík
hrabě Libštejnský z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat

Velkopřevor řádu Maltézských rytířů v Českém království
Ve funkci:
1676 – 1701
Předchůdce František Šebestián Vratislav z Mitrovic
Nástupce František Zikmund Thun-Hohenstein

Narození 12. prosince 1621
Innsbruck
Úmrtí 30. září 1701 (ve věku 79 let)
Borohrádek
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1658 říšský hraběcí
a 1660 český hraběcí titul
Rodiče Albrecht Libštejnský z Kolovrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Kolovratů, patřil k linii Libštejnských. Narodil se jako druhorozený syn místokancléře Albrechta IV. Libštejnského z Kolovrat a jeho manželky Sabiny Viktorie baronky z Wolkensteinu.[2] Kariéru zahájil jako páže u dvora arcivévody Leopolda Viléma a v roce 1638 vstoupil do Maltézského řádu. Na Maltě sloužil u řádového loďstva a v letech 1662, 1667 a 1675–1677 byl jeho admirálem. Mezitím byl komturem několika komend na různých místech habsburské monarchie a v roce 1664 také vyslancem Maltézského řádu ve Vídni. V letech 1676–1701 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ve Vratislavi zřídil řádovou komendu S. S. Corporis Christi, která byla přislíbena městu a v roce 1692 opět rozpuštěna. Jako odměnu za to mu řád udělil privilegium v případě obsazení tohoto úřadu. Ze světských funkcí zastával hodnosti císařského komořího, tajného rady, dále byl přísedícím dvorského soudu a jako maltézský velkopřevor také členem sboru místodržících Českého království.

Věnoval se aktivně správě řádových statků v Čechách, vedl dlouholetý spor se Strakonicemi, které byly hlavním majetkem Maltézských rytířů. Pro Maltézský řád přikoupil v roce 1692 panství Měcholupy u Klatov.[3] Jako svůj osobní majetek užíval z otcova dědictví panství Borohrádek[4], kde příležitostně pobýval a také zde zemřel. Pohřben byl v dnes již zaniklém kostele sv. Prokopa v Praze na Malé Straně.

Se svými bratry byl v roce 1658 povýšen do říšského hraběcího stavu, v roce 1660 byl hraběcí titul potvrzen pro České království. Jeho starší bratr František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700) byl dlouholetým zemským hejtmanem na Moravě, mladší bratr Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat (1624–1668) byl velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou a arcibiskupem pražským.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Katalog der Deutschen Nationalbibliothek. portal.dnb.de [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  2. BORŮVKA, Vlastimil: Rodopis pánů z Kolovrat in: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000; s. 53–55 ISBN 80-85228-61-0
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 209–210
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s.

LiteraturaEditovat

  • ČERVENKA, Vladimír: České převorství johanitů a jejich heraldika in: Jihočeský herold. Časopis o pomocných vědách historických. 2/2007, České Budějovice, 2007; s. 14–15 dostupné online

Externí odkazyEditovat