Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat

český šlechtic

Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat (německy Ferdinand Ludwig Kolowrat-Liebsteinsky; 12. prosince 1621, Innsbruck30. září 1701, Borohrádek) byl český šlechtic, císařský komorník a velkopřevor Řádu maltézských rytířů.[1] Pocházel z libštejnské větve českého rodu Kolovratů.

Ferdinand Ludvík
hrabě Libštejnský z Kolowrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Velkopřevor řádu Maltézských rytířů v Českém království
Ve funkci:
1676 – 1701
PředchůdceFrantišek Šebestián Vratislav z Mitrovic
NástupceFrantišek Zikmund Thun-Hohenstein
Místodržící Českého království
PanovníkLeopold I.
Tajný rada
Císařský komorník
Přísedící dvorského soudu

Narození12. prosince 1621
Innsbruck
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí30. září 1701 (ve věku 79 let)
Borohrádek
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě 1658 říšský hraběcí
a 1660 český hraběcí titul
RodičeAlbrecht IV. Libštejnský z Kolowrat (1583–1648) a Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684)
Příbuzníbratr: František Karel Libštejnský z Kolowrat (1620–1700)
bratr: Jan Vilém Libštejnský z Kolowrat (1624–1668)
synovec: Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat (1655–1716)
děd: Jan Libštejnský z Kolowrat (1550–1616)
Profesekomorník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Kolovratů, patřil k linii Libštejnských. Narodil se jako druhorozený syn místokancléře Albrechta IV. Libštejnského z Kolovrat a jeho manželky Sabiny Viktorie baronky z Wolkensteinu.[2] Kariéru zahájil jako páže u dvora arcivévody Leopolda Viléma a v roce 1638 vstoupil do Maltézského řádu. Na Maltě sloužil u řádového loďstva a v letech 1662, 1667 a 1675–1677 byl jeho admirálem. Mezitím byl komturem několika komend na různých místech habsburské monarchie a v roce 1664 také vyslancem Maltézského řádu ve Vídni. V letech 1676–1701 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ve Vratislavi zřídil řádovou komendu S. S. Corporis Christi, která byla přislíbena městu a v roce 1692 opět rozpuštěna. Jako odměnu za to mu řád udělil privilegium v případě obsazení tohoto úřadu. Ze světských funkcí zastával hodnosti císařského komořího, tajného rady, dále byl přísedícím dvorského soudu a jako maltézský velkopřevor také členem sboru místodržících Českého království.

Věnoval se aktivně správě řádových statků v Čechách, vedl dlouholetý spor se Strakonicemi, které byly hlavním majetkem Maltézských rytířů. Pro Maltézský řád přikoupil v roce 1692 panství Měcholupy u Klatov.[3] Jako svůj osobní majetek užíval z otcova dědictví panství Borohrádek[4], kde příležitostně pobýval a také zde zemřel. Pohřben byl v dnes již zaniklém kostele sv. Prokopa v Praze na Malé Straně.

Se svými bratry byl v roce 1658 povýšen do říšského hraběcího stavu, v roce 1660 byl hraběcí titul potvrzen pro České království. Jeho starší bratr František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700) byl dlouholetým zemským hejtmanem na Moravě, mladší bratr Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat (1624–1668) byl velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou a arcibiskupem pražským.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Katalog der Deutschen Nationalbibliothek. portal.dnb.de [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  2. BORŮVKA, Vlastimil: Rodopis pánů z Kolovrat in: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000; s. 53–55 ISBN 80-85228-61-0
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 209–210
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s.

LiteraturaEditovat

  • ČERVENKA, Vladimír: České převorství johanitů a jejich heraldika in: Jihočeský herold. Časopis o pomocných vědách historických. 2/2007, České Budějovice, 2007; s. 14–15 dostupné online

Externí odkazyEditovat