Albrecht Kostka z Postupic

český šlechtic

Albrecht Kostka z Postupic († 3. března 1477)[pozn. 1] byl český šlechtic z původně zemanského rodu, později povýšený do panského stavu. Vynikl jako diplomat dvou králů – Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

Albrecht Kostka z Postupic
Varianta erbu Kostků z Postupic s klenotem v podobě černého křídla se zlatými hráběmi
Varianta erbu Kostků z Postupic s klenotem v podobě černého křídla se zlatými hráběmi
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství v Olomouci
Ve funkci:
1474 – 1475
PanovníkMatyáš Korvín
PředchůdceHeralt z Kunštátu
Fojt v Dolní Lužici
Ve funkci:
1462 – 1466
PanovníkJiří z Poděbrad

Úmrtí3. března 1477
ChoťLidmila z Kravař
RodičeVilém Kostka z Postupic
Eliška z Liblic
DětiJiří Hrabiš
Příbuznístrýc: Zdeněk Kostka II. z Postupic
bratr: Bohuš
bratr: Zdeněk
bratr: Jan
sestra: Anna
synovec: Bohuš II.
Profesediplomat a šlechtic
kolem roku 1462 povýšen do panského stavu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Albrecht Kostka byl synem Viléma Kostky, významného představitele kališnické nižší šlechty, a Elišky z Liblic. Prvně je zmiňován v roce 1454 jako bojovník v polském vojsku v třináctileté válce mezi polským králem Kazimírem IV. Jagellonským a Řádem německých rytířů. Po bitvě u Chojnice se dostal do zajetí a byl vězněn na hradě Marienburgu. V roce 1458 už byl ve službách krále Jiřího z Poděbrad a podobně jako jeho bratr Zdeněk začal být pověřován různými diplomatickými úkoly. Byl členem poselstva ke králi Kazimírovi IV., v roce 1459 doprovázel Jiříka na jednáních se saským vévodou Vilémem III. Udatným v Chebu. Spolu s bratrem byl kolem roku 1462 povýšen do panského stavu. V letech 1462–1466 zastával úřad fojta v Dolní Lužici.[1]

Diplomat krále JiříhoEditovat

Brzy zahájil Albrecht Kostka kariéru vrcholného diplomata. V roce 1464 ho Jiří z Poděbrad pověřil vedením mírového poselstva k francouzskému králi Ludvíku XI., jehož členem byl i další významný diplomat Antonio Marini. Poselstvo jednalo s Ludvíkem XI. o vytvoření spolku evropských panovníků: francouzský král měl iniciovat svolání společného sněmu králů a knížat. Jediným výsledkem třítýdenních jednání však bylo jen obnovení přátelských a spojeneckých smluv mezi českými a francouzskými králi. V roce 1466 jednal Albrecht Kostka spolu s Benešem z Veitmile († 1496) jménem krále Jiřího na říšském sněmu v Norimberku o křížové výpravě proti Turkům. Oplátkou za příslib zapojení českých vojsk získalo české poselstvo příslib podpory zrušení papežského půhonu proti Jiřímu z Poděbrad. Brzy poté byl vyslán na jednání s uherským králem Matyášem Korvínem o vzájemné podpoře obou panovníků proti domácí opozici. (Matyáš Korvín však dohody později nedodržel.) Po vypuknutí otevřené války s Jednotou zelenohorskou bojoval Albrecht Kostka se svými oddíly na královské straně, vyznamenal se zejména v bitvě u Olomouce. V roce 1468 ho čekala poslední diplomatická mise v Jiříkových službách – jednání s polským králem Kazimírem IV. v Krakově. Žádal ho, aby se přimluvil za Jiřího u papeže ve sporu o kompaktáta a zprostředkoval jednání mezi Jiříkem a Matyášem; současně s tím nabídl polskému králi možnost nástupnictví některého z jeho synů na český trůn.[1]

Albrecht Kostka a Matyáš KorvínEditovat

Ve válce Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem stál zpočátku Albrecht na straně krále Jiřího, dostal se dokonce do uherského zajetí, ale byl brzy propuštěn. V roce 1469 po obklíčení Matyášových vojsk u Vilémova zprostředkovával jednání obou panovníků o příměří a účastnil se i dalších jednání v následujícím roce. Pravděpodobně přešel k Matyášovi až krátce před Jiříkovou smrtí, počátkem roku 1471 již na jednáních zastupoval uherskou stranu. V květnu roku 1471 opustil (spolu s Janem z Pernštejna a Burianem II. Trčkou z Lípy) sněm, na kterém byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský, a později dokonce čelil nařčení, že chtěl Vladislava otrávit. Zůstal trvale ve službách Matyáše Korvína, kterému opět sloužil jako diplomat a zdržoval se často u jeho dvora. Od Matyáše odkoupil Komárno a s ním získal hodnost župana. Po obnovení řádné zemské správy na Moravě (která byla v rukou Matyáše Korvína) získal úřad nejvyššího komorníka olomouckého. Kdy přestoupil na katolickou víru, není známo.[1]

Rodina a državyEditovat

Albrecht Kostka měl starší bratry Bohuše a Zdeňka, mladšího bratra Jana a sestru Annu. Jeho manželkou byla Lidmila z Kravař (přežila ho o 20 let a znovu se provdala za Jana Berku z Dubé), s níž měl jednoho syna Jiřího Hrabiše. Své statky měl převážně na Moravě. Nejprve měl v zástavním držení Napajedla, pak koupil Helfštejn a Lipník, přes manželku jakožto dědičku pánů z Kravař dostal do správy Moravský Šternberk, po bratru Zdeňkovi zdědil Moravskou Třebovou a Bouzov. Jiří z Poděbrad ho za jeho služby odměnil zástavními právy na Nové Hrady, Přerov, Hranice a Uničov, od Matyáše Korvína získal Komárno. V posledních letech svého života se dostal do finančních potíží a statky v Pobečví vyměnil s Vilémem z Pernštejna za Buchlov a úhradu části dluhů. Kvůli zadlužení byl postupně nucen odprodávat další majetky, jeho syn pak přišel i o Moravskou Třebovou.[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Rok 1449, někdy uváděný jako datum narození, není správny s ohledem na další časové údaje - jde pravděpodobně o první výskyt tohoto jména v historických zdrojích.

ReferenceEditovat

  1. a b c LECHMANNOVÁ, Monika. Společenský a politický vzestup Kostků z Postupic v druhé polovině 15. století. is.cuni.cz [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  2. POKLUDA, Zdeněk. Moravské statky Albrechta Kostky. Východočeské listy historické, 2004, 21/22, s. 279-285.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat