Albert Vojtěch Velflík

český inženýr a vysokoškolský pedagog

Albert Vojtěch Velflík (4. dubna 1856 Kralovice[1]11. listopadu 1920 Mnichovice)[2] byl český inženýr, konstruktér mostů a vysokoškolský profesor inženýrského stavitelství. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze.

Albert Vojtěch Velflík
Albert Vojtěch Velflík, rektor české techniky v Praze (1899)
Albert Vojtěch Velflík, rektor české techniky v Praze (1899)
Narození4. dubna 1856
Kralovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. listopadu 1920 (ve věku 64 let)
Mnichovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánístavební inženýr, pedagog, technik, stavitel, učitel a politik
OceněníŘád železné koruny řžk III. třídy
Funkcečlen Panské sněmovny (1917–1918)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Kralovicích. Vystudoval reálku v Plzni. Poté pokračoval ve studiu na Polytechnickém ústavu v Praze, který absolvoval v roce 1879. Poté nastoupil do firmy civilního inženýra Viléma Plenknera. V roce 1880 se vrátil na techniku jako asistent profesora Josefa Šolína. Zabýval se teorií příhradových mostů. tomto oboru se habilitoval jako soukromý docent v roce 1886 prací Theorie mostů soustavy Howeovy. Poté nastoupil jako konstruktér do Pražské akciové strojírny (bývalá továrna Josepha Johna RustonaRustonka). Zde se podílel na konstrukci řady ocelových konstrukcí, především mostů a střešních konstrukcí. V roce 1891 se vrátil na pražskou techniku, kde začal přednášet mostní, silniční a železniční stavitelství na místo onemocnělého profesora Viléma Bukovského. V roce 1893 byl pak jmenován řádným profesorem.

Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze (1897–1898, 1899–1900, 1906–1907); dále byl dvakrát zvolen děkanem (1893–1894, 1903).

Vedle svého oboru se rovněž zabýval dějinami ČVUT a dějinami mostního stavitelství. Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství, působil i jako redaktor časopisu Technický obzor. Proslovil řadu přednášek pro Spolek architektů a inženýrů. Byl členem výboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.

Dílo (výběr)

editovat
 
Železniční most v Kremži.
 
Montáž strojovny v září roku 1891 pro Jubilejní výstavu v Praze.

Práce věnované konstrukcím mostů

editovat
  • Theorie příhradových mostů, 1886
  • Příhradové železné mosty s přímo-pásovými hlavními nosníky složené soustavy : výpočet i grafické vyšetření vnitřních sil a stanovení rozměrů průřezových na příkladě provedeného mostu přes Dunaj u Kremže : pro praktickou potřebu inženýrů a k studiu posluchačů vysokých škol technických, Praha : Spolek posluchačů inženýrství při c.k. české vysoké škole technické, 1890
  • Stavitelství mostní. Díl prvý, Zřízení vozovky a mostovky na mostech silnicových a železnicových, jakož i příčného ztužení jich hlavních nosníků, Praha : Spolek posluchačů inženýrství na c.k. české vysoké škole technické, 1896
  • Stavitelství mostní. Díl druhý, Hlavní nosníky trámové. Praha : Česká matice technická, 1899
  • Nauka o stavebních hmotách : zvláště o horninách technicky významných o jich zkoumání a zpracování. K studiu posluchačů vysokých škol technických, k praktické potřebě inženýrů, stavitelů a správců kamenných lomů i jiných stavebních závodů. Praha : Česká matice technická, 1913–1917

Práce věnované dějinám

editovat
  • Dějinný a technický vývoj stavitelství mostního od nejstarších dob až po naše časy, Praha : Spolek posluchačů inženýrství na c.k. vysoké škole techn., 1894
  • Dějiny technického učení v Praze : s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno : pamětní spis na oslavu založení stavovské inženýrské školy v Praze před 200 lety a 100letého trvání polytechnického ústavu Pražského. I, Od prvního vyučování inženýrským vědám v Rakousku 1686, až do zakončení utraquistického období polytechnického ústavu v království Českém r. 1869, Praha : Nákladem sboru professorského c.k. české vysoké školy technické, 1906–1909
  • Život a působení prvního presidenta a zakladatele České akademie arch. dr. ph. a dr. techn. Josefa Hlávky s přehledem pokroku v umění stavitelském za jeho života : pamětní vzpomínka. Praha : Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I., 1908
  • Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno : Díl druhý, po smrti autorově dokončil inž. Jan Kolář, Praha : Česká matice technická, 1910–1925

Členství v organizacích

editovat

Ocenění

editovat
  • čestný člen Spolku posluchačů inženýrství při České vysoké škole technické v Praze
  • Řád železné koruny   III. třídy
  • 1906 jmenován c. a k. dvorním radou
  • 1908 zvolen řádným členem České akademie Františka Josefa I.
  • 1912 jmenován čestným členem Spolku architektů a inženýrů

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z16, s. 57. Dostupné online.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat