Wikipedie

Jeremias Gotthelf

švýcarský spisovatel a kněz
(přesměrováno z Albert Bitzius)

Jeremias Gotthelf, rodným jménem Albert Bitzius (4. říjen 1797, Murten – 22. říjen 1854, Lützelflüh)[2] byl švýcarský spisovatel a protestantský farář.[3] Svůj literární pseudonym si zvolil podle hlavního hrdiny jedné ze svých raných próz Bauernspiegel (1837).[4]

Jeremias Gotthelf
Rodné jménoAlbert Bitzius
Narození4. října 1797
Murten
Úmrtí22. října 1854 (ve věku 57 let)
Lützelflüh
Místo pohřbeníLützelflüh
PseudonymJeremias Gotthelf
Povoláníspisovatel, romanopisec, farář a teolog
Alma materBernská univerzita
Významná dílaČerný pavouk
Wie fünf Mädchen im Branntwein jämmerlich umkommen
Wie Joggeli eine Frau sucht
Elsi, die seltsame Magd
Kurt von Koppigen
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Henriette Bitziusová-Zeender‏‎ová
DětiBernhart Albert Bitzius
Henriette Rüetschiová
PříbuzníAlbert von Rütte (zeť)[1]
VlivyJohann Heinrich Pestalozzi
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na jeho rodném domě ve švýcarském Murtenu (Französische Kirchgasse 6, 3280 Murten)

Život editovat

Narodil se v rodině protestantského pastora. Vyrůstal ve vesnici Utzenstorf, v regionu bernský Emmental. Roku 1812 odešel do Bernu, kde získal středoškolské vzdělání a spoluzaložil (1819) také studentské bratrstvo Zofingia. Roku 1820 byl vysvěcen na pastora. Rok poté začal navštěvovat univerzitu v Göttingenu,[5] ale za další rok ho pastorační povinnost přinutila k návrátu domů. Pracoval nejprve jako otcův asistent, od roku 1824, kdy jeho otec zemřel, byl sám pastorem, nejprve v Herzogenbuchsee, později (1829) v Bernu, poté v Lützelflüh (1832), kde se oženil (1833) a kde také dožil.

Zpočátku zastával liberální ideje, posléze se přiklonil ke konzervatismu. Silně ho též ovlivnil pedagogický systém Johanna Heinricha Pestalozziho.[6] Jako "lidovýchovu" chápal i svou činnost literární.[7]

Dílo editovat

Ve svých literárních dílech popisoval život rolnictva z bernské oblasti, proti jehož vykořistování brojil (zejména romány Jak čeledín Uli k štěstí přijde z roku 1841 a Pachtýř Uli z roku 1849). Nicméně jeho prózy nejsou jen sociálně-kritické a realistické, mají i mystické, ba někdy až hororové prvky (např. Černý pavouk). Jako hlavní obrana proti zlu a temnotě je v nich vždy nalezena náboženská víra.

Jeho díla jsou psána německy, ale ve švýcarských místních dialektech.[8]

České překlady editovat

  • Černý pavouk. Praha : Volvox Globator, 2013. 103 S. Překlad: Miroslav Stuchl.
  • Rozhovor snoubenců. Kroměříž : J. Kryl, 1941. Překlad: Otto F. Babler.
  • Bětuška, děvečka podivná. Praha: Ústř. dělnické knihk. a nakl., 1912. 36 S. Překlad: Ant. Macek.
  • Cyril, chudý čeledín : povídka. 4. vyd. V Praze : Frant. Bačkovský, 1894. 390 S. Překlad: Josef Kajetán Tyl, Jan Vácslav Rozum a Josef Bartocha.
  • Wogta, poctiwý nágemnjk : čtenj pro lid. W Praze : Tisk a náklad Jaroslaw Pospjssila, 1850. 231 S. Překlad: Jan Wáclaw Rozum
  • Wogta, chudý čeledjn : čtenj pro lid. W Praze : Tisk a sklad Jaroslawa Pospjssila, 1849. 358 S. Překlad: Joz. Kaj. Tyl

Citát editovat

Jeho učitelem byl švýcarský básník a filozof Johann Rudolf Wyß (1782 – 1830),[9][10] který si kvůli studijním nedokonalostem Jeremiase postěžoval také jeho mamince:[11]

"[...] „Sagt doch euerm Sohne, er solle schöner schreiben lernen, er schreibt wie eine Sau.“

Překlad: "[...] „Řekněte svému synkovi, že by se měl naučiti lépe psát, píše jako čuně.“

Zdroj: Auf den Spuren von Jeremias Gotthelf in Lützelflüh In: Aargauer Zeitung, 2012-08-27
 
hrob Jeremiase Gotthelfa, Lützenflüh

Památník Jeremiase Gotthelfa editovat

Autorův památník je ve švýcarské obci Lützenflüh, blízko Bernu. Je umístěn na faře, kde působil; zde byl také pohřben. Gotthelfovo dílo Černý pavouk se odehrává v nedalekém Sumiswaldu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2023-10-30]
  2. ↑ Jeremias Gotthelf [online]. www.heiligenlexikon.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gotthelf, Jeremias (eigentlich Albert Bitzius) [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Gotthelf, Jeremias [online]. www.encyclopedia.com [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ JUD, Markus G. Jeremias Gotthelf, Pfarrer und Bauerndichter [online]. literatur.geschichte-schweiz.ch [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jeremias Gotthelf [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.okultura.cz/WordPress/?p=9128
  8. ↑ HEINIGER, Manuela. So redete der Pfarrer im allgemeinen und belegte alles mit dem Leben: Lebensnähe und Lebenssprache beim Prediger und Volksschriftsteller Jeremias Gotthelf. In: Sprachspiegel, 2013. č. 4. 98-107 S.
  9. ↑ Jeremias Gotthelf über seine Jugend [online]. www.luetzelflueh.ch [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-09. 
  10. ↑ Johann Rudolf Wyß: Leben und Werk [online]. Der Spiegel [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ SCHMID, Fabienne. Jeremias Gotthelf in Lützelflüh [online]. Aargauer Zeitung, 2012-08-27 [cit. 2016-01-30]. Pozn.: viz citát. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-21. 

Literatura editovat

  • FANKHAUSER, E. Die Flexion des Berner-Dialekts nach Jeremias Gotthelf. Basel : [Kreis], 1898. 66 S. (Pozn.: Disertace)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jeremias_Gotthelf&oldid=23291594“