Alžběta Jugoslávská

Princezna Alžběta Jugoslávská (srbsky: Jelisaveta Karađorđević/Јелисавета Карађорђевић; * 7. dubna 1936 Bělehrad) je členka královské dynastie Karađorđevićů, aktivistka za lidská práva a bývalá kandidátka na prezidentku Srbska. Jugoslávie zrušila svou monarchii v roce 1943 a od té doby se rozpadla na mnoho republik.

Alžběta Srbská
Úplné jméno	česky: Alžběta Karađorđevićová srbsky: Јелисавета Карађорђевић (Jelisaveta Karađorđević)
Narození	7. dubna 1936 (88 let) Beli dvor, Bělehrad, Království Jugoslávie
Manželé	Howard Oxenberg (svatba 1960, rozvod 1966) Neil Balfour (svatba 1969, rozvod 1978) Manuel Ulloa Elías (svatba 1987, rozvod 1992)
Potomci	Catherine Oxenbergová Christina Oxenbergová Nicholas Augustus Balfour
Rod	Karađorđevićové
Otec	Pavel Jugoslávský
Matka	Olga Řecká a Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Princezna Alžběta se narodila v Bílém paláci v Bělehradě jako třetí dítě a jediná dcera prince Pavla Jugoslávského (jugoslávský princ regent v letech 1934 až 1941) a princezny Olgy Řecké a Dánské. Její starší bratři byli princ Nikolas a princ Alexandr Jugoslávský. První si vzal Marii Piu Savojskou a druhý princeznu Barboru z Lichtenštejna. Z otcovy strany je sestřenicí z druhého kolene královny Sofie Španělské a krále Karla III. Britského, a z matčiny strany sestřenicí prince Edwarda, vévody z Kentu, a jeho sourozenců, prince Michaela z Kentu a princezny Alexandry, ctihodné lady Ogilvy. Z matčiny strany je také sestřenicí z třetího kolene krále Viléma Alexandra Nizozemského. Je zároveň prapravnučkou Karađorđa, který zahájil první srbské povstání proti Turkům v roce 1804.

Její kmotrou a jmenovkyní byla její teta z matčiny strany princezna Alžběta Řecká a Dánská.

Je podnikatelkou a spisovatelkou. Je autorkou čtyř pohádkových knih pro děti a vytvořila dva parfémy jménem „Jelisaveta“ a „E“. Trvale se usadila v Bělehradě a žila ve vile „Montenegrina“, kterou vlastnila její matka, princezna Olga, manželka prince regenta Pavla. Vila byla v roce 2018 princeznou prodána.

Vzdělání

Princezna Alžběta byla vzdělávána v Keni, ve Spojeném království a ve Švýcarsku, nakonec vystudovala dějiny výtvarného umění v Paříži. Mluví anglicky, francouzsky, španělsky, italsky a srbsky.

Manželství

Princezna Alžběta byla vdaná za Howarda Oxenberga (1919–2010), americko-židovského výrobce šatů a blízkého přítele rodiny Kennedyových. Vzali se 21. ledna 1961 a rozvedli se v roce 1966. Mají dvě dcery (a tři vnučky):

• Catherine Oxenbergová (* 22. září 1961) se v červenci 1998 krátce provdala za Roberta Evanse a o devět dní později nechala manželství anulovat. Dne 8. května 1999 se provdala za Caspera Van Diena. Měli dvě dcery a rozvedli se v roce 2015. Má také dceru z předchozího vztahu, narozenou v roce 1991.
  • India Riven Oxenbergová (* 7. června 1991)
  • Maya Van Dienová (* 20. září 2001)
  • Celeste Alma Van Dienová (* 3. října 2003)
• Christina Oxenbergová (* 27. prosince 1962) se v květnu 1986 provdala za Damiana Elwese. Později se rozvedli.

Dne 23. září 1978 se podruhé provdala za Neila Balfoura z Dawycku (* 1944). Byl vnukem Alexandra Balfoura. Rozvedli se v listopadu 1978. Mají jednoho syna (a čtyři vnučky):

• Nicholas Augustus Roxburgh Balfour (* 6. června 1970) se v roce 2000 oženil s jonkvrouw Stéphanie de Brouwer (* 1971). Mají čtyři dcery:
  • Indie Lily Balfourová (* 17. října 2002)
  • Gloria Elizabeth Balfourová (* 11. listopadu 2005)
  • Olympia Rose Balfourová (* 27. června 2007)
  • Georgia Veronika Stefania Balfourová (* 10. září 2010)

V roce 1974 byla krátce zasnoubena s hercem Richardem Burtonem, po jeho prvním rozvodu s Elizabeth Taylorovou.

Potřetí se vdala 28. února 1987 za bývalého peruánského premiéra Manuela Ulloa Elíase (1922–1992). Rozešli se v roce 1989, ačkoli manželství nebylo nikdy oficiálně rozvedeno. V roce 1992 Ulloa Elías zemřel, což z princezny oficiálně udělalo vdovu.

Stav majetku

Po smrti krále Alexandra I. a během regentské správy (regenta prince Pavla, Radenka Stankoviće a Ivo Peroviće), která následovala, vydal okresní soud města Bělehrad dne 27. října 1938 výnos č. 0.428/34. Výnos, který se stal oficiálním zákonem 4. března 1939, prohlásil nezletilé syny krále Alexandra I. krále Petra II., prince Tomislava a prince Ondřeje, rovným dílem za dědice celého jeho majetku. To zahrnovalo veškeré nemovitosti v Dedinje: Královský palác (Starý palác) v Bělehradě, jeho okolní pozemky a lesy a Bílý palác s příslušnými domy. Dne 2. srpna 1947 Edvard Kardelj, tehdejší viceprezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, vydal výnos, který královské rodině Karađorđevićů všechny tyto majetky zabavil. Stalo se tak po vydání výnosu z března 1947, kterým byla rodina zbavena občanství.

Tyto výnosy byly zrušeny v roce 2001 po sesazení Slobodana Miloševiće. Nová vláda Jugoslávie vrátila všem členům královské rodiny jak jejich občanství, tak vlastnictví celého královského komplexu v Dedinje. V roce 2013 bylo oznámeno, že vila „Crnogorka“ (Černá Hora) v ulici Uzička v Dedinje bude vrácena princezně Alžbětě. Vilu v roce 1940 koupila princezna Olga a v roce 1947 ji převzal stát. Byla ve vlastnictví srbské vlády a používala se jako oficiální sídlo velvyslance Černé Hory.

Politika

V Evropě a Americe vystoupila ve prospěch překlenutí propasti mezi etnickou nenávistí. Prostřednictvím programů Organizace spojených národů také v roce 1989 odcestovala do Vatikánu, aby požádala monsignora Taurana, tehdejšího tajemníka Svatého stolce pro vztahy se státy, aby pomohl zlepšit vztahy mezi katolickými a pravoslavnými komunitami v Jugoslávii.

Před rozpadem Jugoslávie v roce 1991 pozvala pravoslavného biskupa Savu a muftího z Bělehradu spolu s jugoslávským ministrem pro náboženské záležitosti na konferenci v Moskvě, kterou pořádal Michail Gorbačov. Jednalo se o druhé mezinárodní setkání politických a náboženských vůdců oddaných světové reformě, kterého se zúčastnila Matka Tereza, arcibiskup canterburský, dalajláma, Al Gore a Carl Sagan:

Nechápu, jak se lidé mohou cítit nadřazení lidem jiné víry nebo rasy. Taková nesnášenlivost je hluboce zakořeněna ve strachu, který pomáhá udržovat nespravedlnost a nenávist. Toto hluboké nastavení brání lidem ctít a oslavovat rozdíly v životě.

Rozhodla se kandidovat na srbskou prezidentku v srbských prezidentských volbách v roce 2004, přestože její bratranec Alexandr namítal, že by se královská rodina měla politiky stranit. Po skončení druhé světové války byla královská rodina ze země vykázána a jejich majetek zabaven. „V případě vítězství,“ prohlásila, „mojí prioritou nebude návrat monarchie, ale vytvoření skutečného státu.“ Získala 63 991 hlasů nebo 2,1 %, čímž skončila na 6. místě z patnácti kandidátů.

V roce 2002 obdržela první cenu Fóra pro jaderné odzbrojení, Demiurgus Peace International, za vynikající úspěchy na poli posilování míru mezi národy v Zugu ve Švýcarsku.

Erb

Princezně Alžbětě byl udělen erb dne 20. června 2008. Její motto se do češtiny překládá jako Služba je láska v akci.

Vývod z předků

Karađorđe Petrović

Alexandr Karađorđević

Jelena Petrović

Arsen Karađorđević

Jevrem Nenadović

Persida Nenadović

Jovanka Milovanović

Pavel Jugoslávský

Pavel Nikolajevič Demidov

Pavel Pavlovič Demidov ze San Donata

Eva Avrora Šarlota Šernval'

Aurora Pavlovna Demidova

Pjotr Nikitič Trubeckoj

Jelena Petrovna Trubecká

Jelizavěta Petrovna Trubecká

Alžběta Srbská

Kristián IX. Dánský

Jiří I. Řecký

Luisa Hesensko-Kasselská

Mikuláš Řecký a Dánský

Konstantin Nikolajevič Romanov

Olga Konstantinovna Ruská

Alexandra Sasko-Altenburská

Olga Řecká a Dánská

Alexandr II. Ruský

Vladimír Alexandrovič Ruský

Marie Alexandrovna Ruská

Jelena Vladimirovna Ruská

Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský

Marie Meklenbursko-Zvěřínská

Augusta Vilemína z Reuss-Köstritz

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Elizabeth of Yugoslavia na anglické Wikipedii.

Související články

• Politický systém Srbska
• Pavel Karađorđević

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Srbská na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: js20221148024 GND: 142902500 ISNI: 0000 0001 0714 9586 VIAF: 159897169