Alžběta Žofie Braniborská
Alžběta Žofie Braniborská (5. dubna 1674, Cölln – 22. listopadu 1748, Römhild) byla sňatkem s Fridrichem Kazimírem Kettlerem kuronskou vévodkyní, sňatkem s Kristiánem Arnoštem braniborsko-bayreuthskou markraběnkou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem I. sasko-meiningenskou vévodkyní. Během nezletilosti svého syna Fridricha Viléma Kuronského vládla v letech 1698 až 1701 jako kuronská regentka.
Alžběta Žofie Braniborská | |
---|---|
Alžběta Žofie Braniborská, 1691 | |
Narození | 5. dubna 1674 Cölln, Braniborsko-Prusko |
Úmrtí | 22. listopadu 1748 (74 let) Romhild, Sasko-meiningenské vévodství |
Manželé | Fridrich Kazimír Kettler Kristián Arnošt Braniborsko-Bayreuthský Arnošt Ludvík I. Sasko-Meiningenský |
Potomci | Fridrich Vilém Kuronský Leopold Karel Kuronský |
Dynastie | Hohenzollernové |
Otec | Fridrich Vilém I. Braniborský |
Matka | Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatAlžběta Žofie se narodila jako dcera kurfiřta Fridricha Viléma I. Braniborského a jeho manželky Žofie Doroty Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburské.
První manželství
editovat29. dubna 1691 se provdala za svého bratrance, vévodu Fridricha Kazimíra Kettlera. Manželství bylo uzavřeno jako spojenectví mezi dvěma rodinami; v roce 1703 se její bratr Albrecht Fridrich oženil s vévodovou nejstarší dcerou z prvního manželství, Marií Doroteou.
Když vévoda v roce 1698 zemřel, stala se Alžběta Žofie spolu se švagrem Ferdinandem regentkou. V roce 1701 Alžběta Žofie opustila Kuronsko, syna i nevlastní dceru a odjela na bratrův dvůr v Berlíně. V roce 1703 byla formálně zbavena regentství za svého syna. Později dostala od Anny Ruské rentu.
Druhé manželství
editovat30. března 1703 se v Postupimi provdala za markraběte Kristiána Arnošta Braniborsko-Bayreuthského. Prý manžela zcela ovládla a namířila jeho politiku pro-pruským směrem. Dal jí palác Markgräfliches Schloss Erlangen, který byl pojmenován po ní. Byla popisována jako hrdá žena a milovnice okázalosti a obřadnosti. Její expanze neměly dobrý vliv na finance státu.
Třetí manželství
editovat20. května 1712 markrabě zemřel a Alžběta Žofie se 3. července 1714 v paláci Ehrenburg provdala za vévodu Arnošta Ludvíka I. Sasko-Meiningenského.
Potomci
editovatAlžběta Žofie měla děti se svým prvním manželem, kuronským vévodou Fridrichem Kazimírem, dvě děti:
- 1. Fridrich Vilém Kuronský (19. 7. 1692 Jelgava – 21. 1. 1711 Petrohrad), vévoda kuronský a zemgalský od roku 1698 až do své smrti[1]
- ⚭ 1710 Anna Ivanovna Romanovová (7. 2. 1693 Moskva – 28. 10. 1740 Petrohrad), ruská carevna od roku 1730 až do své smrti[2]
- 2. Leopold Karel Kuronský (14. 12. 1693 – 21. 7. 1697)[3]
Vývod z předků
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Margravine Elisabeth Sophie of Brandenburg (1674–1748) na anglické Wikipedii.
- ↑ Friedrich Wilhelm Kettler (1692-1711) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anna Ivanovna Romanova (1693-1740) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leopold Karl Kettler (1693-1697) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Žofie Braniborská na Wikimedia Commons
Kuronská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Amálie Nasavsko-Siegenská |
1691–1698 Alžběta Žofie Braniborská |
Nástupce: Anna Ivanovna |
Braniborsko-Bayreuthská markraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Luisa Württemberská |
1703–1712 Alžběta Žofie Braniborská |
Nástupce: Žofie Sasko-Weissenfelská |
Sasko-Meiningenská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská |
1714–1724 Alžběta Žofie Braniborská |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Philippsthalská |