Adaloald také Adalwald či Adulubaldus (602 Monza[1] - 626 Ravenna[2]) byl v letech 615-626 králem Langobardů.[3]

Adaloald
Giovanni Bonazza - Medallion with Portraits of Flavius Adaloald, King of Italy, and his Mother Queen Theolinda - Walters 27487.jpg
Narození602
Monza
Úmrtí626 (ve věku 23–24 let)
Ravenna
Povolánípanovník
ChoťTheuderichova dcera neznámého jména
DětiAgilulptus (?)
RodičeAgilulf a Theodelinda
RodBavorská dynastie
PříbuzníGundeberga (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Adaloald se narodil v roce 602 jako syn krále Agilulfa a královny Theodelindy.[1] Následující rok byl pokřtěn Secundem z Trentu[1] jako katolík, což představovalo jasné distancování od tehdy převážně ariánského vyznání Langobardů. V červenci 604[4] se milánském cirku na základě veřejné aklamace stal podle římských tradic spoluvládcem. Na této oslavě král Agilulf zařídil zasnoubení Adaloalda s dcerou Theudeberta II., krále Franků.[5] Když jeho otec v roce 616 zemřel, byl Adaloald ještě nezletilý a tak jeho matka Theodelinda převzala nad královstvím Langobardů regentství.[6][7] Během regentství se královna marně snažila přimět Langobardy, aby se od ariánství přiklonili ke katolicismu. Během Adaloaldovy vlády byly opraveny kostely a „ctihodná místa“ byly obdarována hmotnými statky a penězi.[6] I přesto, že byl Adaloald katolického vyznání, byl ohleduplný k ariánskému vyznání, kterému se přikláněla většina Langobardů. Vizigótský král Sisebut ho v dopise varoval, aby proti ariánským kacířům jednal s větší horlivostí.[8]

Brzy po Adaloaldově vládě vedl exarcha Eleutherius neúspěšnou válku proti Langobardům pod vedením jejich generála Sundraria, která skončila porážkou Eleutheria a pro Byzantskou říši slib tributu pro Langobardy.[9]

Řehoř z Tours ve svém díle Historia Francorum zmiňuje, že Adaloald v roce 624 vykazoval známky duševní choroby,[10] ale události po roce 624 ostatní zdroje popisují značně protichudně. Proti Adaloaldovi a politice jeho matky Theodelindy se patrně zvedl odpor langobardské šlechty, která v roce 626 na trůn dosadila Adaloaldova švagra Arioalda, vévody z Turína.[6] Adaloald byl svržen a patrně otráven.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adaloald na německé Wikipedii.

  1. a b c Paulus Diaconus - Historia Langobardum IV, 25. The Origin of the Lombard Nation Written c. 650 AD Archivováno 11. 3. 2022 na Wayback Machine (anglicky)
  2. Adaload - British Museum. www.britishmuseum.org [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DEACON, Paul The. History of the Langobards. [s.l.]: Рипол Классик Dostupné online. ISBN 978-1-176-39910-5. S. 190. (anglicky) 
  4. SETTIPANI, Christian; KERREBROUCK, Patrick van. La préhistoire des Capétiens: 481-987. [s.l.]: P. Van Kerrebrouck, 1993. Dostupné online. ISBN 978-2-9501509-3-6. S. 84. (francouzsky) 
  5. DIACONUS, Paulus. Historia Langobardorum IV, 30. [s.l.]: Litres Dostupné online. ISBN 978-5-04-238218-5. (anglicky) 
  6. a b c DIACONUS, Paulus. Historia Langobardorum IV, 41. [s.l.]: Litres Dostupné online. ISBN 978-5-04-238218-5. (anglicky) 
  7. VITIELLO, Massimiliano. Amalasuintha: The Transformation of Queenship in the Post-Roman World. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-9434-7. S. 218. (anglicky) 
  8. HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders: Vol. 6. [s.l.]: Hansebooks, 2018. 664 s. Dostupné online. ISBN 9783337684051. S. 150. (anglicky) 
  9. HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders: Vol. 6. [s.l.]: Hansebooks, 2018. 664 s. Dostupné online. ISBN 9783337684051. S. 155. (anglicky) 
  10. a b ŘEHOŘ Z TOURS. Fredegarii Scholastici Chronicum cum suis Continuatoribus, sive appendix ad santi Gregorii episcopi Turonensis Historiam Francorum.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (latinsky) 
Předchůdce:
Agilulf
Langobardský král
615626
Nástupce:
Arioald