Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (francouzsky: Alliance des Démocrates et des Libéraux pour l'Europe) byla politická skupina Evropského parlamentu složená ze dvou evropských politických stran: Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE Party) a Evropské demokratické strany (PDE). K roku 2010 představovala třetí největší politickou skupinu, která v europarlamentu čítala 101 členů z 22 států EU. Skupina ALDE je rovněž zastoupena ve Výboru regionů, Parlamentním shromáždění Rady Evropy a v Parlamentním shromáždění NATO.
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu | |
---|---|
Název | Aliance liberálů a demokratů pro Evropu |
Angl. zkratka | ALDE |
Fr. zkratka | ADLE |
Oficiální název | Alliance of Liberals and Democrats for Europe |
Ideologie | Liberalismus Proevropanismus |
Evropská strana | Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a Evropská demokratická strana |
Založení | 2004 |
Zánik | 2019 |
Nástupce | Obnovme Evropu |
Předseda | Guy Verhofstadt |
Europoslanci | 70 |
Oficiální web | www.alde.eu |
Ve volbách do Evropského parlamentu 2014 skupina získala 70 poslanců, stala se tak čtvrtou nejsilnější politickou frakcí v Evropském parlamentu. Po dalších volbách si v červnu roku 2019 si politická skupina změnila název na Obnovme Evropu.[1]
Členové frakce ALDE
editovatStát |
Národní strana |
Počet europoslanců |
---|---|---|
Rakousko | NEOS – Nové Rakousko | 1 |
Belgie | Otevření vlámští liberálové a demokraté | 3 |
Mouvement réformateur | 3 | |
Bulharsko | Hnutí za práva a svobody | 4 |
Chorvatsko | Chorvatská národní strana – liberální demokraté | 1 |
Dánsko | Levice | 2 |
Det Radikale Venstre | 1 | |
Estonsko | Estonská strana středu | 1 |
Estonská reformní strana | 2 | |
Finsko | Finský střed | 3 |
Švédská lidová strana Finska | 1 | |
Francie | Mouvement démocrate | 4 |
Union des démocrates et indépendants | 3 | |
Německo | Svobodná demokratická strana | 3 |
Svobodní voliči | 1 | |
Irsko | Marian Harkin (nezávislý kandidát) | 1 |
Litva | Strana práce | 2 |
Liberální hnutí Republiky Litva | 2 | |
Lotyšsko | Lotyšská unie rolníků | 1 |
Lucembursko | Demokratická strana | 1 |
Nizozemsko | Lidová strana pro svobodu a demokracii | 3 |
Demokraté 66 | 4 | |
Portugalsko | Strana Země | 2 |
Rumunsko | Národní liberální strana | 2 |
Slovinsko | Demokratična stranka upokojencev Slovenije | 1 |
Španělsko | Demokratická konvergence Katalánska | 1 |
Baskická národní strana | 1 | |
Unie, Pokrok a Demokracie | 4 | |
Občané | 2 | |
Švédsko | Liberálové | 2 |
Strana středu | 1 | |
Spojené království | Liberální demokraté | 1 |
Celkem | 70 |
ALDE v Evropském parlamentu
editovatZaložení
editovatLiberálně demokratická parlamentní skupina ELDR schválila na své schůzi, která se konala v Bruselu dne 13. července 2004, doporučení, aby byla vytvořena nová skupina sloučením s poslanci Evropské demokratické strany (PDE), jejíž zakládající subjekty tvoří UDF Françoise Bayroua, litevská Strana práce a italská Margherita. Tyto dvě evropské politické strany vystupují mimo Evropský parlament i nadále samostatně. V době svého vzniku sestávala skupina z 88 členů. Na zakládající schůzi skupiny ALDE/ADLE, která se uskutečnila bezprostředně po schůzi ELDR, byl předsedou skupiny zvolen poslanec Graham Watson z britské strany Liberálních demokratů. Rovněž byl přijat desetibodový „Program pro Evropu“.
Program
editovatALDE zastává nepředpojatý a progresivní přístup k politice Evropské unie, který spojuje svobodu jednotlivce, svobodnou a dynamickou kulturu podnikání, hospodářskou a sociální solidaritu, zájem o budoucnost našeho životního prostředí a respekt a toleranci vůči kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti. Její vize EU je Evropa, která zahrnuje všechny evropské státy respektující principy demokracie a právního státu, lidská práva a tržní hospodářství. ALDE zaměřuje své úsilí na podporu udržitelného hospodářského růstu, který by vedl k většímu počtu pracovních příležitostí a jejich lepší kvalitě, bohatšímu výběru pro spotřebitele a větším možnostem obchodu a soukromého podnikání. Skupina usiluje o svobodu, bezpečnost a spravedlnost pro všechny evropské občany, hájí lidská práva a bojuje proti diskriminaci ve všech podobách; s cílem posílit mír, spravedlnost a stabilitu ve světě, a tím zmírnit chudobu, a podpořit spolupráci mezinárodních institucí. Podporuje reformu orgánů a institucí EU, která by Evropu učinila srozumitelnější, transparentnější, vstřícnější a odpovědnější vůči jejím občanům.
Jedenáct bodů „Programu pro Evropu"
- Podporovat mír v Unii podle federální tradice
- Vytvořit z EU „hráče celosvětového významu“, který by přemostil propast mezi hospodářským a politickým rozměrem Unie
- Otevřít a demokratizovat Evropskou unii
- Zaručit základní práva všem evropským občanům
- Podporovat vzdělávání na všech úrovních
- Posílit hospodářskou správu po zavedení eura
- Vymýtit podvody a zbytečnou byrokracii
- Vytvořit z Evropy světovou jedničku v oblasti ochrany životního prostředí
- Dosáhnout toho, aby se globalizace stala záležitostí všech
- Zajistit plné uznání a posílení role evropských regionů
- Integrovat uprchlíky do běžného života v Evropě
Reference
editovat- ↑ euractiv.com [online]. 2019-06-12 [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.