Žofie Nasavská

švédská královna
(přesměrováno z Žofie Nassavská)

Žofie Nasavská (rozená Sophia Wilhelmine Marianne Henriette von Nassau) (9. července 1836, zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko30. prosince 1913, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Oskara II. švédská a norská královna.

Žofie Nasavská
švédská a norská královna
Portrét
Doba vlády18. září 1872 – 8. prosince 1907
18. září 1872 – 26. října 1905
Úplné jménoŽofie Vilemína Marianna Henrietta
Narození9. července 1836
zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko
Úmrtí30. prosince 1913 (ve věku 77 let)
Stockholm
Sňatek6. července 1857
ManželOskar II.
PotomciGustav V.
Oskar Bernadotte
Karel Švédský
Evžen Švédský
OtecVilém Nasavský
MatkaPavlína Württemberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Královna Žofie se svými královskými insigniemi na portrétu z roku 1900

Biografie editovat

Původ a mládí editovat

Žofie se narodila jako nejmladší, dvanácté dítě vévody Viléma Nasavského z jeho druhého manželství s Paulinou von Württemberg. Její otec zemřel v roce 1839, když jí byly tři roky a vévodou nasavským se stal jeho nejstarší syn Adolf, o devatenáct let starší než Žofie.

V jejím dětství a mládí se jí dostalo svědomité výchovy a vzdělání prostřednictvím pečlivě vybraných profesorů. Vynikala především ve studiu historie, jazyků a ve hře na piano.

Po smrti své matky v roce 1856 se Žofie přestěhovala do sídla své nejstarší sestry, princezny Marie Vilemíny, vévodkyně Wied. Na zámku Monrepos nedaleko Neuwiedu se Žofie seznámila s Oskarem, vévodou z Östergötlandu, druhým synem švédského krále Oskara I. Po třech měsících, 25. září, vévoda požádal o Žofiinu ruku.

Manželství a potomci editovat

Svatba se uskutečnila na zámku Biebrich 6. července roku 1857. Dva týdny poté novomanželé odcestovali do Švédska, kde Žofie dostala titul vévodkyně z Östergötlandu. V době Žofiina příchodu na švédský královský dvůr byla královská rodina v těžké situaci: král Oskar I. byl velmi vážně nemocen a regentem byl korunní princ Karel. Žofie byla přítelkyní jeho manželky Luisy Oranžsko-Nasavské a byla její oporou při úmrtí jejího jediného syna v roce 1854 a nemožnosti mít další děti.

Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.

Celkem z manželství Žofie a Oskara II. vzešli čtyři potomci, všichni synové:

  1. Gustav (16. června 1858 – 29. října 1950), švédský král od roku 1907 až do své smrti, ⚭ 1881 Viktorie Bádenská (7. srpna 1862 – 4. dubna 1930)
  2. Oskar (15. listopadu 1859 – 4. října 1953), vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu, ⚭ 1888 Ebba Bernadottová (24. října 1858 – 16. října 1946)
  3. Karel (27. února 1861 – 24. října 1951), vévoda z Västergötlandu, ⚭ 1897 Ingeborg Dánská (2. srpna 1878 – 11. března 1958)
  4. Evžen (1. srpna 1865 – 17. srpna 1947), vévoda z Närke, neoženil se a neměl potomky

Žofie si získala popularitu, když se rozhodla nechat vzdělávat své syny v soukromé škole společně s dětmi řadových občanů. Předtím byli princové vzděláváni v paláci odděleně.

18. září roku 1872 zemřel král Karel XV. a Oskar se stal novým králem Švédska a Norska. Žofie byla korunována spolu s ním 12. května roku 1873.

Žofie se odstěhovala ze Stockholmu před zvěstmi o Oskarově nevěře. Vévodkyně byla nepevného zdraví, jež se s přibývajícími lety zhoršovalo. Trpěla anemií, stálými křečemi, onemocněním kostí a cév. Byla rovněž operována pro rakovinu; zákrok sice potlačil původní chorobu, způsobil však, že Žofie měla problémy s chůzí, takže se musela pohybovat na kolečkovém křesle. Téměř invalidní Žofie trávila čas intenzivním čtením.

Každé léto královna navštěvovala Norsko. Její letní rezidence v této zemi se nacházela nedaleko města Kongsvinger.

Žofie nebyla nakloněna výběru Viktorie Bádenské jako nevěsty pro korunního prince Gustava a jejich vztahy po svatbě v roce 1907 a příchodu Viktorie na švédský královský dvůr nikdy nebyly dobré.

Odkaz a smrt editovat

 
Nemocnice Sophiahemmet

Královna byla silně ovlivněna činností Florence Nightingalové. Poté, co navštívila řadu nemocnic v Londýně, pojala plán založit školu pro ošetřovatelky ve Švédsku. 1. ledna roku 1884 vznikl s jejím přispěním domov pro ošetřovatelky a společně se svým manželem založila 14. prosince roku 1887 novou nemocnici, Sophiahemmet, která fungovala také jako škola pro ošetřovatelky.

Po smrti Oskara II. v roce 1907 se Žofie stáhla z veřejného života. Její poslední veřejné vystoupení bylo 3. prosince roku 1913, kdy se účastnila promoce své vnučky v Sophiahemmetu. Necelý měsíc poté, 30. prosince téhož roku ve Stockholmu zemřela.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Karel August Nasavsko-Weilburský
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Augusta Frederika Vilemína Nasavsko-Idsteinská
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Anna Hannoverská
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Vilém Ludvík Kirchberský
 
 
Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu
 
 
 
 
 
 
Luisa Salmsko-Dhaunská
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
Jindřich XI. Reuss z Greizu
 
 
Isabela Augusta Reussová z Greize
 
 
 
 
 
 
Konradina Reussko-Kostritzská
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Pavel Württemberský
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Ernestina Sasko-Výmarská
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 

Externí odkazy editovat

Švédská královna
Předchůdce:
Luisa Oranžsko-Nasavská
18721907
Žofie Nasavská
Nástupce:
Viktorie Bádenská
Norská královna
Předchůdce:
Luisa Oranžsko-Nasavská
18721905
Žofie Nasavská
Nástupce:
Maud z Walesu