Wikipedie

Žlutnice

rod rostlin

Žlutnice (Blackstonia) je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to jednoleté byliny s jednoduchými vstřícnými listy a žlutými, pravidelnými, vícečetnými květy. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen od Středomoří po Írán. V České republice se žádný druh nevyskytuje, na jihozápadním Slovensku roste vzácně žlutnice špičatá.

Jak číst taxoboxŽlutnice
alternativní popis obrázku chybí
Žlutnice prorostlá (Blackstonia perfoliata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodžlutnice (Blackstonia)
Huds., 1762
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Žlutnice jsou jednoleté ojíněné byliny se vstřícnými, jednoduchými, přisedlými listy. Květy jsou žluté, pravidelné, rostoucí jednotlivě nebo uspořádané v chudých květenstvích. Kalich je hluboce členěný do 6 až 12 úzkých laloků. Koruna je kolovitá, s krátkou a nafouklou korunní trubkou a 6 až 12 laloky. Tyčinek je 6 až 12. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je dlouhá, úzká, zakončená dvoulaločnou bliznou. Plodem je přehrádkosečná tobolka obklopená vytrvalým okvětím, až k bázi pukající 2 chlopněmi. Plody obsahují mnoho drobných semen s drsným povrchem.[1][2][3]

  •  
    Kvetoucí žlutnice špičatá
  •  
    Květ žlutnice prorostlé
  •  
    Plody žlutnice špičaté

Rozšíření editovat

Rod žlutnice zahrnuje 4 druhy. Je rozšířen od západní Evropy, Kanárských ostrovů a Středomoří včetně severní Afriky přes Malou Asii po Krym, Kavkaz a Írán. Centrum rozšíření je ve Středomoří. V jižní Evropě rostou všechny 4 druhy. Největší areál rozšíření má žlutnice prorostlá.[4] Žlutnice prorostlá byla zavlečena do Austrálie.[3]

V České republice se žádný druh žlutnice nevyskytuje. Na jihozápadním Slovensku roste vzácně jako kriticky ohrožený druh žlutnice špičatá, jejíž výskyt v Podunajské a Záhorské nížině představuje severní okraj areálu druhu.[5]

Obsahové látky editovat

Žlutnice prorostlá obsahuje asi 3 % sekoiridoidního glukosidu, gentiopikrosidu. Tato hořká látka je obsažena i v nati zeměžluče a hořců. Z glykosidů jsou dále obsaženy např. swertiamarin a swerosid. Dále jsou obsaženy xanthony, flavonoidy aj.[6][7]

Taxonomie editovat

Rod Blackstonia je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Chironieae a subtribu Chironiinae. Nejblíže příbuzným rodem je monotypický rod Ixanthus, jehož jediný zástupce je endemitem Kanárských ostrovů.[8]

Zástupci editovat

Význam editovat

Žlutnice není udávána ze žádné české botanické zahrady.[10]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ TUTIN, T.G. Flora Europaea. Vol. 3. [s.l.]: Cambridge University Press, 1972. (anglicky) 
  2. ↑ SHISKIN, B.K. (ed.); BOBROV, E.G. (ed.). Flora of USSR. Vol. XVIII. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1952. (anglicky) 
  3. ↑ a b Flora of Victoria. Blackstonia [online]. Royal Botanic Gardens Victoria, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ČEŘOVSKÝ, J. et al. Červená kniha 5: Vyšší rostliny. Bratislava: Príroda a. s., 1999. ISBN 80-07-01085-8. 
  6. ↑ BAJAJ, Y.P.S. Medicinal and Aromatic Plants IX. [s.l.]: Springer, 2013. (anglicky) 
  7. ↑ SABOVLJEVIC, Aneta et al. Secoiridoid content of Blackstonia perfoliata in vivo and in vitro. In Vitro Cellular & Developmental Biology. 2006, čís. 42. 
  8. ↑ MANSION, Guilhem; STRUWEB, Lena. Generic delimitation and phylogenetic relationships within the subtribe Chironiinae (Chironieae: Gentianaceae), with special reference to Centaurium: evidence from nrDNA and cpDNA sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004, čís. 32. 
  9. ↑ Botany.cz [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žlutnice&oldid=20542596“