Žalm 146 (Chval, duše má, Hospodina!, lat. Lauda anima mea Dominum, podle řeckého překladu žalm 145) je součástí starozákonní Knihy žalmů. Jedná se o chvalozpěv, který opěvuje Boží prozřetelnost především za to, že se vztahuje k individualitě člověka.[1]

Vyobrazení krále Davida modlícího se před oltářem a začátek žalmu v Přebohatých hodinkách vévody z Berry (Muzeum Condéů, Chantilly)

Text editovat

verš hebrejský originál[2] český překlad[3] latinský překlad[4] (Vulgata)
1 הַלְלוּ-יָהּ:הַלְלִי נַפְשִׁי, אֶת-יְהוָה Haleluja. Chval, duše má, Hospodina! Alleluia Aggei et Zacchariae
2 אֲהַלְלָה יְהוָה בְּחַיָּי; אֲזַמְּרָה לֵאלֹהַי בְּעוֹדִי Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu. Lauda anima mea Dominum laudabo Dominum in vita mea psallam Deo meo quamdiu fuero nolite confidere in principibus
3 אַל-תִּבְטְחוּ בִנְדִיבִים-- בְּבֶן-אָדָם, שֶׁאֵין לוֹ תְשׁוּעָה Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není. In filiis hominum quibus non est salus
4 תֵּצֵא רוּחוֹ, יָשֻׁב לְאַדְמָתוֹ; בַּיּוֹם הַהוּא, אָבְדוּ עֶשְׁתֹּנֹתָיו Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány. Exibit spiritus eius et revertetur in terram suam in illa die peribunt omnes cogitationes eorum
5 אַשְׁרֵי--שֶׁאֵל יַעֲקֹב בְּעֶזְרוֹ: שִׂבְרוֹ, עַל-יְהוָה אֱלֹהָיו Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu, Beatus cuius Deus Iacob adiutor eius spes eius in Domino Deo ipsius
6 עֹשֶׂה, שָׁמַיִם וָאָרֶץ-- אֶת-הַיָּם וְאֶת-כָּל-אֲשֶׁר-בָּם;הַשֹּׁמֵר אֱמֶת לְעוֹלָם jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří, jenž navěky zachovává věrnost. Qui fecit caelum et terram mare et omnia quae in eis
7 עֹשֶׂה מִשְׁפָּט, לָעֲשׁוּקִים--נֹתֵן לֶחֶם, לָרְעֵבִים; יְהוָה, מַתִּיר אֲסוּרִים Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně. Qui custodit veritatem in saeculum facit iudicium iniuriam patientibus dat escam esurientibus Dominus solvit conpeditos
8 יְהוָה, פֹּקֵחַ עִוְרִים--יְהוָה, זֹקֵף כְּפוּפִים; יְהוָה, אֹהֵב צַדִּיקִים Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé. Dominus inluminat caecos Dominus erigit adlisos Dominus diligit iustos
9 יְהוָה, שֹׁמֵר אֶת-גֵּרִים--יָתוֹם וְאַלְמָנָה יְעוֹדֵד; וְדֶרֶךְ רְשָׁעִים יְעַוֵּת Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu. Dominus custodit advenas pupillum et viduam suscipiet et viam peccatorum disperdet
10 יִמְלֹךְ יְהוָה, לְעוֹלָם-- אֱלֹהַיִךְ צִיּוֹן, לְדֹר וָדֹר:הַלְלוּ-יָהּ Hospodin bude kralovat věčně, Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení. Haleluja. Regnabit Dominus in saecula Deus tuus Sion in generationem et generationem

Užití v liturgii editovat

V křesťanství editovat

V katolické církvi jej svatý Benedikt z Nursie v rámci benediktinské řehole začlenil do modliteb nešpor. Při modlitbě breviáře se žalm modlívá v rámci sobotních nešpor.

Při mši se čte pro liturgický rok A o 3. adventní neděli a 4. v liturgickém mezidobí, pro rok B 23. a 32. neděli v liturgickém mezidobí a pro rok C 26. neděli v liturgickém mezidobí.

V judaismu editovat

židovské liturgii je žalm podle siduru součástí každodenní ranní modlitby, a to v části zvané Psukej de-zimra („Verše písní“),[5] kde tvoří s následujícími čtyřmi žalmy jakýsi sborový, mnohohlasý zpěv, jejichž crescendo vyjadřuje Hospodinu chválu, která se stupňuje a sílí, až nakonec vyvrcholí mohutným výkřikem lásky ve slovech: „Pochválen budiž Hospodin na věky! Amen i amen. Pochválen budiž Hospodin ze Siona, Jenž sídlí v Jerusalémě! Halelujah! Pochválen budiž Hospodin Bůh, Bůh Israele, Jenž činí divy sám, a pochváleno budiž jméno Jeho slavné na věky; a naplněna budiž slávou Jeho všecka země! Amen i Amen.“[6] Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), uvádí, že recitace 146. žalmu může být prospěšná tomu, kdo byl v boji zraněn mečem.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psaume 146 (145) na francouzské Wikipedii.

  1. MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 98. 
  2. Originál textu na: Sefarim
  3. Ekumenický překlad, dostupný na: [1]
  4. latinský překlad dostupný na: latinském Wikisource Archivováno 20. 5. 2011 na Wayback Machine..
  5. BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra’el. Praha: Jiří Blažek, 2021. ISBN 978-80-906510-7-4. S. 42-43. 
  6. KRAUS, Moric. Modlitby pro všecky dny všedni, sabaty a svátky, jakož i Jom Kipur Kátan. Praha: Samuel W. Pascheles a syn, 1937. S. 59.  Viz:   Dílo Sichat Jicchak/Baruch ha-Šem le-olam ve Wikizdrojích
  7. Ewa Gordon, předmluva k reprintu: CYLKOW, Izaak. Psalmy. Kraków: Austeria, 2008. ISBN 978-83-89129-41-3. S. I-XI. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat