Šuškarda klasnatá

druh rostliny

Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) je vysoká, vytrvalá květina s až 30 cm dlouhým klasem fialových úborů, je nejčastěji pěstovaný druh rodu šuškarda. Pro neobvyklé květenství i nenáročnost na půdu a péči se vysazuje do okrasných zahrad. Květenství rozkvétají od vrcholu směrem dolů, odtud i lidové jméno „shorakvět“.

Jak číst taxoboxŠuškarda klasnatá
alternativní popis obrázku chybí
Šuškarda klasnatá (Liatris spicata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asteraceae)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod šuškarda (Liatris)
Binomické jméno
Liatris spicata
(L.) Willd., 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozšířeníEditovat

Tento druh pochází ze severoamerických plání, kde původně rostl od Massachusetts po Louisianu. Vyskytuje se tam na vlhkých loukách a světlých okrajích lesů v blízkosti bažin a močálů do nadmořské výšce 1200 m. Odtud byl postupně zaveden do kultury v Evropě, kde se tato ozdobná a odolná rostlina počala pěstovat v několika kultivarech.

EkologieEditovat

Šuškarda klasnatá patří mezi teplomilné rostliny, vyžadující během růstu výhřevné místo s dostatkem slunce i vláhy a hlubokou, propustnou a výživnou půdu; dobře snáší i letní sucho. Přes středoevropskou zimu je plně mrazuvzdorná, během vegetačního klidu ji prospívá sucho, zimní přemokření zvyšuje nebezpečí hniloby kořenů. Rostliny raší v dubnu a mohou zůstat na stanovišti po mnoho let, pro podporu kvetení je vhodné dodávat průběžně spotřebované živiny.

PopisEditovat

Trsnatá trvalka s kvetoucími lodyhami vysokými 40 až 110 cm. Rostlina má kulatý neb mírně podélný hlíznatý oddenek, z kterého rostou trsy bazálních listů dlouhých 150 až 300 a širokých 5 až 10 mm. Z trsů vyrůstají pevné, vzpřímené a nevětvené lodyhy, jež jsou ve spirále porostlé přisedlými listy s čepelemi úzce kopinatými či široce čárkovitými. Listy, hustě porůstající lodyhu, bývají ve spodní části stejně velké jako bazální a směrem vzhůru se zmenšují. Všechny listy jsou bledozelené a mají tří až pět podélných žilek.

Na vrcholu olistěné lodyhy vyrůstají drobné, přisedlé, červenofialové úbory sestavené do přisedlých hlávek složených z 5 až 15 úborů. Hlávky vytvářejí 15 až 30 cm dlouhé klasnaté květenství. Válcovité úbory, až 1 cm velké, obsahují pět až osm oboupohlavných kvítků s trubkovitými, dlouhocípými korunami s výraznými čnělkami. Listeny zvonkovitého zákrovu, vyrůstající ve čtyřech až pěti řadách, jsou podlouhlé a nahoře okrouhlé. Úbory kvetou v červenci a srpnu, kvítky jsou opylovány hmyzem. Plody jsou ochmýřené nažky dlouhé asi 5 mm.

Rostliny se mohou rozšiřovat semeny (nažkami), pak ale trvá několik let než začnou kvést a mladé rostlinky nemusí mít kultivované vlastnosti rodičů. V zahradnictvích se vyšlechtěné kultivary množí dělením trsů nebo řízkováním hlízovitých oddenků po odkvětu.

VýznamEditovat

Šuškarda klasnatá je považována za volně rostoucí trvalku záhonového charakteru. V zahradnictvích se pěstují vyšlechtěné kultivary, např. 'Kobold', které jsou obvykle nižšího vzrůstu, nebývají vyšší než 60 cm a mají delší kvetoucí klasy. Vysazuji se jako solitérní rostliny nebo v malých skupinkách, které se postupně rozrůstají. Sází se na podzim ve sponu 25 × 25 cm až 35 × 35 cm do hloubky 10 cm.

Mimoto se těchto půvabných květin používá k řezu do váz, nebo se v čase nakvétání prvních vrchních úborů řežou na sušení a pak slouží pro aranžování ve floristice.

V současnosti se pěstují ve speciálních kulturách po celý rok a jsou na evropský trh dodávané rozkvetlé rostliny v různých barevných mutacích, např. fialový kultivar 'Floristan Violet', tmavě purpurový 'Picador', levandulově modrý 'Silver Tips' nebo bílý 'Alba'.[1][2][3][4][5]

PěstováníEditovat

Vyžaduje slunné stanoviště nebo polostín.[6] V podmínkách ČR je druh mrazuvzdorný. Druhu vyhovuje nejlépe lehká, hlinitopísčitá, přiměřeně vlhká nebo sušší, propustná půda. Druh nesnáší nadměrné vlhko během zimního období. Přes zimu lze uchovávat hlízy v rašelině v bezmrazé chladné místnosti.[7]

Půda má být spíše mírně kyselá. Rostliny lze snadno vegetativně rozmnožovat na jaře dělením trsů nebo na podzim kořenovými hlízkami.[8] Druh lze množit i výsevem. Druh je považován za méně náročný pro pěstování.[9] Hlízy jsou poškozovány hraboši.[7]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské tvorbě: Liatris [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univertita v Brně, rev. 2008 [cit. 2015-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (česky) 
  2. AtlasRostlin.cz: Šuškarda klasnatá [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2015-06-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. JELÍNKOVÁ, Eva. Šuškarda klasnatá [online]. Eva Jelínková [cit. 2015-06-08]. Dostupné online. (česky) 
  4. Plant Finder: Liatris spicata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flora of North America: Liatris spicata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Šuškarda klasnatá [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  7. a b Rostliny: Liatris - šuškarda, zhorakvět [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  8. Šuškarda | Shorakvět [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  9. Liatris spicata neboli Šuškarda klasnatá – nenáročná květina kvetoucí celé léto [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat