Wikipedie

Šalvěj Jurisicova

druh rostliny

Šalvěj Jurisicova (Salvia jurisicii)[1] je vytrvalá rostlina z rodu šalvěj, v rámci něhož se vyznačuje několika unikátními morfologickými rysy. Je endemitem ve střední Makedonii, kde spolu s dalšími vzácnými druhy je klíčovou součástí ekotypu „makedonské stepi“.[2] Především kvůli zemědělské činnosti je tento druh považován za kriticky ohrožený ve svém původním prostředí.

Jak číst taxoboxŠalvěj Jurisicova
alternativní popis obrázku chybí
Šalvěj Jurisicova v přirozeném prostředí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodšalvěj (Salvia)
Binomické jméno
Salvia jurisicii
Košanin, 1926
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Šalvěj Jurisicova je malá kompaktní vytrvalá bylina, asi 30 cm vysoká a široká. Na rozdíl od převážné většiny ostatních šalvějí má zpeřeně dělené listy, které mají čárkovité úkrojky. Drobné květy jsou stejně jako zbytek rostliny hustě pokryté chlupy a rostou v těsně nahuštěných lichopřeslenech skládajících koncová hroznovitá květenství, přičemž jsou otočené vzhůru nohama (resupinátní). Barva květu se pohybuje od bílé po fialovou.[3]

Místo výskytu editovat

Salvia jurisicii byla poprvé popsána Nedeljko Košaninem v roce 1923 z oblasti Ovče Pole ve střední Makedonii. Různé klimatické, geologické a antropogenní faktory zde přispěly k rozvoji charakteristické pseudostepní vegetace s halofytními prvky – takzvané „makedonské stepi“. Šalvěj Jurisicova je jedním z osmi místních endemitů: dalšími jsou například tulipán Tulipa mariannae nebo vičence a kozince z čeledi bobovitých.[2] Společně s vrchem Orlovo Brdo v přilehlé obci Negotino v Makedonii tvoří Ovče Pole celkovou distribuční oblast pro Salvia jurisicii – méně než 300 km2. Až 70 % populace se přitom nachází mezi obcemi Sveti Nikole a Shtip.[4] V oblasti Ovče Pole byly popsány populace Salvia jurisicii v blízkosti vesnic Mustafino, Vrsakovo, Sudikj a Delisinci.

  •  
    Makedonská step
  •  
    Lokalita šalvěje Jurisicovy, Ovče Pole
  •  
    Kvetoucí jedinec

Ohrožení a ochrana editovat

 
Destrukce prostředí vede k ohrožení celého biotopu

Stavba zavlažovacího kanálu v 70. letech přispěla k postupnému rozšiřování zemědělské půdy v tomto regionu. Pseudostepní vegetace, která dříve pokrývala většinu Ovčího pole, nyní zabírá jen malou část na neobdělávaných plochách – „ostrovech“, roztroušených po tomto území. Salvia jurisicii se objevuje pouze na několika takových málo narušených „ostrovech“. Okolní zemědělská činnost brání přirozené migraci tohoto druhu a vytváří geograficky izolované populace. Tam, kde jsou neobdělávané oblasti potenciálně orné, jsou tyto populace zvláště ohroženy dalším uzurpováním zemědělské půdy.

Další významná hrozba pro tento druh pramení z rozvojových projektů (silnice, elektrické vedení, větrné mlýny, skládky atd.) realizovaných přes Ovče Pole. Mezi další hrozby patří nelegální sběr rostlin, zalesňování a požáry. Tyto různé hrozby jsou obzvláště výrazné v oblasti Ovče Pole, kde Salvia jurisicii v současné době nepožívá žádnou formální ochranu.

Práce Waltera a Gilleta z roku 1998[5] klasifikuje tento druh jako vzácný („R“) na Červeném seznamu druhů IUCN vzhledem k jeho velmi omezené distribuci. Salvia jurisicii však dosud není vyhodnocena v souladu se současnými kritérii IUCN. Podle příslušných národních seznamů je však použitelná kategorie pro tento druh "kriticky ohrožený" („CR“).

Částečně v souvislosti s touto šalvějí bylo několik lokalit v přilehlém regionu buď prohlášeno za chráněné, nebo se pro ně uvažuje o nějaké formě ochrany. [6][7] Ovče Pole je také navrženo na lokalitu soustavy Natura 2000.[8]

 
Šalvěj Jurisicova je vhodnou rostlinou na skalky

Využití editovat

Fytochemické vlastnosti šalvěje Jurisicovy jsou považovány za srovnatelné s vlastnostmi šalvěje lékařské (Salvia officinalis).[9][10] Fytochemická analýza nadzemních částí Salvia jurisicii ukazuje, že rostlinu, zejména listy, lze považovat za potenciální zdroj přírodních antioxidantů a ukazuje též možnou hodnotou pro kosmetický průmysl a medicínu. Dosud však pro tyto účely nebyla komerčně pěstována ani sklízena.

Salvia jurisicii má také okrasnou hodnotu. Patří mezi rostliny vhodné pro skalku. Je kompaktní, úhledná a odolná vůči suchu i zimnímu chladu. Kromě divokého typu s fialovými květy existuje i bíle kvetoucí odrůda zvaná 'Alba'. Jako zahradní rostlina není nijak zvlášť náročná, potřebuje však dobře propustnou půdu a plné sluneční světlo. Může být pěstována ze semen nebo z řízků.[3]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salvia jurisicii na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Flora and vegetation of the Macedonian steppe = Flora i vegetacija na makedonskata stepa = Flora in vegetacija makedonske stepe. Ljubljana: Založba ZRC, ZRC SAZU 96 str. s. Dostupné online. ISBN 978-961-254-105-7, ISBN 961-254-105-1. OCLC 449608900 
  3. ↑ a b CLEBSCH, Betsy. The New Book of Salvias: Sages for Every Garden. [s.l.]: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-560-9. 
  4. ↑ Мицевски, В., Матевски, В. & Сидеровски, К. (2010). Оцена на влијанието врз биолошката разновидност од интерконективен 400kV далекувод ТС Штип - македонско-српска граница. (Секторска Студија).
  5. ↑ Walter K. S., Gillett H. J. 1998: 1997 IUCN Red List of Threatened Plants. Compiled by the World Conservation Monitoring Centre. IUCN – The World Conservation Union, Gland, Switzerland and Cambridge, UK.
  6. ↑ Brajanoska, R., Hristovski, S. eds. (2015). Report on the status of protected areas in Bregalnica watershed. Final report of the project “Ecological Data Gap Analysis and Ecological Sensitivity Map Development for the Bregalnica River Watershed”, Book 4, Skopje.
  7. ↑ Melovski, L., Velevski, M., Matevski, V., Avukatov, V. & Sarov, A. (2012). Using important plant areas and important bird areas to identify Key Biodiversity Areas in the Republic of Macedonia. Journal of Threatened Taxa, Vol 4, pp 1-13.
  8. ↑ NATURA 2000 - Home. NATURA 2000 [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Јовановска, Ј., Стефков, Ѓ. & Карапанџова, М. (2009). Фармакогностички интересни ендемични растенија во Република Македонија. Macedonian Pharmaceutical Bulletin, 55(1, 2), pp 41-55.
  10. ↑ Alimpic, A.Z. Duletic-Lausevic, S.N., Matevski, M.S., Marin, P.D. (2015). Antioxidant activity of Salvia jurisicii Kosanin ethanol extracts. Botanica Serbica, 39(1), pp53-58.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šalvěj_Jurisicova&oldid=22421755“