Wikipedie

Šťovík kadeřavý

Šťovík kadeřavý (Rumex crispus) je vytrvalá, silně rozšířená plevelná bylina, druh rodu šťovík. Je považován za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin na světě, jeho původní areál nelze s určitosti stanovit. Roste v Evropě až po 65 ° severní zeměpisné šířky a dále, vyjma Antarktidy, se vyskytuje na všech kontinentech. V České republice je rozšířen hojně od nížin až do podhůří, v horách se objevuje jen roztroušeně.

Jak číst taxoboxŠťovík kadeřavý
alternativní popis obrázku chybí
Šťovík kadeřavý (Rumex crispus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďrdesnovité (Polygonaceae)
Rodšťovík (Rumex)
Binomické jméno
Rumex crispus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ekologie editovat

Je hojně zastoupen ve sníženinách okolo vodních toků, na vlhkých loukách, polích a pastvinách, na úhorech, rumištích, neudržovaných plochách, po okrajích cest, v okolí silážních jam, hnojišť a kalových jímek. Snáší vysokou půdní vlhkost, vyhledává narušené a na dusík a draslík bohaté půdy, nevyskytuje se na kyselých půdách. Na výživných půdách se vyvíjí v mohutnou rostlinu s vysokou konkurenční schopností a silně utlačuje jedince ostatních druhů. Vzhledem k silné rozmnožovací schopností a malé náročnosti na teplo brzy zjara na stanovištích převládnou a vytvoří husté porosty. V tropických oblastech roste málo, nejčastěji jen ve vysokých polohách.

Šťovík kadeřavý je dlouhodenní rostlinou a nejvyšší reprodukční schopnost vykazuje v červnu a červenci. Semena vyklíčí často již na podzim a do zimy vyrostou jen listová růžice a vytvoří se dlouhý kořen, teprve druhým rokem vyrostou lodyhy s květy. Po dozrání semen některé rostliny odumřou, část jich však vytvoří nové listové růžice které přežijí zimu a v dalším roce na jaře z nich opět vyrazí květné lodyhy. Životnost rostlin bývá jeden až pět let.

Popis editovat

Vytrvalá rostlina s 50 až 100 cm vysokou lodyhou vyrůstající z krátké, chudě větvené kořenové hlavy. Hrubý hlavní kořen bývá v suchých půdách dlouhý až 1 m a má četné rozvětvené postranní kořeny zasahující hluboko do podorniční vrstvy; ve vlhkých a nevzdušných půdách se kořen rozprostírá vodorovně nehluboko pod povrchem. Lysá, hranatá lodyha je v dolní části zhusta nahnědlá nebo načervenalá, přímá a nahoře rozvětvená v několik úžlabních, přímo odstálých, květonosných, v horní části bezlistých větví. Přízemní listy s řapíky bývají až 35 cm dlouhé a 8 cm široké, čepele mají okrouhle nebo kopinaté, na bázi klínovité, po obvodě zvlněné (kadeřavé) a na konci zašpičatělé. Lodyžní listy jsou podobného tvaru, ale menší a míň zvlněné, postupně přecházejí v úzce kopinaté listeny.

Drobné, pravidelné květy jsou sestaveny v počtu 10 až 25 v lichopřesleny prodloužených koncových nebo úžlabních květenství se šikmými nebo přitisklými větvemi. Oboupohlavné květy, asi 3 mm velké, mají za plodu dolu sehnuté stopky. Jejich okvětí má 6 lístků ve 2 kruzích, menší vnější lístky brzy opadají. Větší, vnitřní lístky, z nichž jeden (nebo všechny) je opatřen tlustým červeným mozolkem, vytrvávají a vytvářejí krovky. V květu je šest tyčinek, semeník s jedním vajíčkem je složen ze tři plodolistů a má tři štětičkovité blizny. Květy rozkvétají od června do srpna, opylovány jsou hlavně větrem. Ploidie druhu je 2n = 60.

Plody jsou trojboké, hnědé až rezavé, podlouhlé, vejčité nažky asi 2 mm dlouhé, které jsou uzavřeny v křídlatých, srdčitě okrouhlých, celokrajných, trojbokých krovkách. Na jedné nebo všech třech krovkách je kulovitý mozolek vyplnění vzduchem. Nažky jsou rozdílné co do velikosti a hmotnosti, nažky z konce květenství bývají menší a lehčí.

Hybridizace editovat

Šťovík kadeřavý se často úspěšně kříží s jinými druhy podrodu Rumex, jen v české přírodě byly zjištěny tyto jeho hybridy:

  • Rumex ×conspersus (R. aquaticus × R. crispus)
  • Rumex ×fallacinus (R. crispus × R. maritimus)
  • Rumex ×intercedens (R. crispus × R. stenophyllus)
  • Rumex ×pratensis (R. crispus × R. obtusifolius)
  • Rumex ×propinquus (R. crispus × R. longifolius)
  • Rumex ×sagorskii (R. crispus × R. sanguineus)
  • Rumex ×schreberi (R. crispus × R. hydrolapathum)
  • Rumex ×schulzei (R. conglometatus × R. crispus)

Rozmnožování editovat

Hlavní způsob rozšiřování šťovíku kadeřavého je generativní, semeny. Na jedné rostlině se utvoří až 5 tisíců semen, která často zůstávají dlouho na rostlině. Semena dobří klíčí, nejlépe z hloubky do 1 cm, v hloubce nad 5 cm již nevyklíčí, dokáží však zůstat životaschopné po dobu až deseti let. Nažky jsou, za pomoci krovek a mozolků, intenzivně šířeny i do vzdáleného okolí větrem či odplavovány vodou. Na čistá pole se dostávají např. s osivem jetelovin, statkovými hnojivy i komposty. Semena bez poškození projdou zažívacím traktem býložravců i ptáků.

Méně častější způsob rozšiřování po poli je roznesení drobných části dlouhého, tuhého kůlovitého kořene při orbě. Dobrou regenerační schopnost má pouze vrcholová část hlavního kořene a segmenty delší než 4 cm. Rostliny vzešlé z kořenových úlomků jsou však velmi citlivé k herbicidům a náchylné na zmrznutí.

Možnost záměny editovat

Šťovík kadeřavý je morfologicky velmi podobný šťovíku tupolistému (Rumex obtusifolius). Šťovík kadeřavý se odlišuje slabším větvením lodyhy i kořene, užšími a zkadeřenými listy a má nažky uzavřené v krovkách, jež jsou po obvodě celokrajné bez zoubků. Oba druhy často vyrůstají na stejném stanovišti a vzájemně se kříží, dochází i k problémům při jejich určování.

Význam editovat

Tato rostlina bezesporu patří mezi velmi nebezpečné plevelné druhy na lukách, pastvinách a polích s víceletými pícninami, jeho příměs snižuje krmnou hodnotu píce. Zapleveluje také okopaniny a jednoleté obilniny, je často šířen s nečištěným osivem. V minulosti byla jeho nať využívána k výrobě homeopatických léků. Je jednou ze živných rostlin pro housenky motýla ohniváčka černočárného.[1][2][3][4][5][6][7][8]

Galerie editovat

  •  
    Porost šťovíku kadeřavého
  •  
    Přízemní listy
  •  
    Květenství
  •  
    Nezralé plodenství
  •  
    Křídlaté nažky

Reference editovat

  1. ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd 348-349 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Šťovík kadeřavý, s. 220–221. 
  2. ↑ JURSÍK, Miroslav; HOLEC, Josef; ZATORIOVÁ, Barbora. Širokolisté šťovíky [online]. Výzkumný ústav cukrovarnický, a. s. Praha, 08.2008 [cit. 2015-10-27]. S. 215–219. Dostupné online. 
  3. ↑ CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Šťovík kadeřavý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.08.2013 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Herba, Atlas plevelů: Šťovík kadeřavý [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Atlas plevelů: Šťovík kadeřavý [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.10.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  7. ↑ MOSYAKIN, Sergei L. Flora of North America: Rumex crispus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Rumex crispus [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA, rev. 07.03.2010 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šťovík_kadeřavý&oldid=20319070“