Šídlatka jezerní

rostlina z čeledi šídlatkovitých

Šídlatka jezerní (Isoetes lacustris) je vytrvalá, pomalu rostoucí vodní bylina z čeledi šídlatkovité (Isoetaceae). Je glaciálním reliktem a na českém území je kriticky ohrožena.

Jak číst taxoboxŠídlatka jezerní
alternativní popis obrázku chybí
Šídlatka jezerní (Isoetes lacustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníplavuně (Lycopodiophyta)
Třídašídlatky (Isoetopsida)
Řádšídlatkotvaré (Isoetales)
Čeleďšídlatkovité (Isoetaceae)
Rodšídlatka (Isoetes)
Binomické jméno
Isoetes lacustris
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Rostlinka šídlatky jezerní uvolněná ze dna

Šídlatka jezerní má mnoho jednožilných listů, 2–3 mm úzkých a 8–20 cm dlouhých. V bázi listu jsou objímavě rozšířené asi na 5 mm a přisedlé. Listy se připojují na hlízovitě zkrácený, druhotně tloustnoucí stonek, ze kterého vyrůstají kořeny. Výtrusy jsou uloženy ve váčku v bázi listu. Rodozměna probíhá v pozdním létě, nebo začátkem podzimu. Váčky v bázi listu vytváří dva typy spor, samičí (megaspory-asi 0.5 mm velké) a samčí (mikrospory-několik mikrometrů velké). Typické pro šídlatku jezerní je, že na ní dvakrát ročně raší nové listy, na jaře a na podzim. Tento druh šídlatky je často kultivován. Využívá se jako akvarijní rostlina, nebo ve škole jako vzdělávací prostředek.

Rozšíření a stanoviště editovat

Šídlatka jezerní se vyskytuje ve studených, oligotrofních vodách, na kamenitých, písčitých, nebo štěrkových dnech slabě kyselých rybníků a jezer, ležících v horských oblastech. Je citlivá na čistotu vody. Roste v hloubce 5-460 cm. Z hlediska zeměpisné polohy se vyskytuje v severní, západní a východní Evropě, ve střední spíše ojediněle (Šumava: Černé jezero), dále pak v Severní Americe, Japonsku, Kurilách, Grónsku.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Isoetes lacustris na anglické Wikipedii a See-Brachsenkraut na německé Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Literatura editovat

  • Dostál, J. Nová květena ČSSR. 1. díl. Praha: Academia, 1989

Externí odkazy editovat