Římskokatolická farnost Chotěšov

Římskokatolická farnost Chotěšov
	Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	litoměřický
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. Lic. theol. Mgr. Lukáš Hrabánek
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická farnost; Chotěšov
Území farnosti
	Chotěšov • Černiv
Kontakt
Adresa sídla	Purkyňova 17, Libochovice, 411 17, Česko
Souřadnice	50°26′23,89″ s. š., 14°5′7,11″ v. d.
Webové stránky	farnostlibochovice.cz
E-mail	farnost.chotesov@dltm.cz
Datová schránka	vz56i6j
IČO	62769367 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 10/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Chotěšov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Chotěšov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově.

Historie farnosti

První zmínka o lokalitě Chotěšov pochází z roku 1057 a nalézá se v zakládací listině litoměřické kapituly.^[1] Chotěšov patřil litoměřickému kostelu sv. Štěpána, a v listině slova: „Hotissové hospitalis terra ad aratrum“, snad znamenají, že se jednalo o hospodu s poplužím. Dále je Chotěšov je zmiňován v roce 1226 v listině krále Přemysla Otakara II., jako dar doksanskému klášteru spolu s jinými vesnicemi. Obec je od doksanského kláštera vzdálena cca 2 hodiny chůze a řeholní sestry měly zájem, aby tamní obyvatelstvo mohlo v neděli a ve svátky chodit na mši a kázání. V Chotěšově byl postaven menší kostel, do kterého řeholnice nechaly umístit i sochu Panny Marie.^[2]

Kdy byla farnost přesně založena není známo.^[1] O samostatné faře v Chotěšově je první zmínka ze 16. století. Na pražském arcibiskupství totiž existuje listina, kterou předložili duchovní správcové libochovického panství pražskému arcibiskupovi Zbyňku Berkovi, v níž prosí o přímluvu a ochranu u jeho majestátu. V této listině, reagující na nákup statků jakýmsi protestantem, duchovní prosí, aby katolická víra nebyla v místě ve svých právech zkrácena. Na této písemné prosbě je také, kromě jiného, podepsán také Franciscus Bilinensis, parochus Chotěšovicensis, což znamená: František Bilínský, farář chotěšovský. O faráři chotěšovském koncem 16. století vykládá také pamětní kniha chotěšovské fary. Podle ní býval na kůru chotěšovského kostela starý obraz z náhrobku nějakého tamního duchovního správce s nápisem: „Léta Páně 1593 v neděli dvanáctou po sv. Trojici v noci na pondělí, tj. dne sv. Viktorina, ctihodný kněz Václav Figura, toho času farář zdejší, maje let 54, život svůj dokonal, jehožto tělo v tomto chrámu Páně, jsouc pohřbeno, odpočívá, očekávajíce slavného z mrtvých vzkříšení se všemi vyvolenými Božími svatými. Amen.“^[2]

Také z počátku 17. století se zachovala zmínka o samostatném faráři v Chotěšově. Ve věži chotěšovského kostela visel zvon, který unikl válečným rekvizicím I. světové války, na kterém byl nápis: „Léta Páně 1608 slit jest zvon v městě Lounu nad Ohří ke cti a chvále Pánu Bohu Všemohoucímu, též ku poctě blahoslavené Panně Marii a všem svatým, k záduší chotěšovskému za ctihodného kněze Šebastiána, toho času faráře chotěšovského.“ Na hřbitově v Chotěšově vedle kostela bylo podle farní knihy ještě v letech 1850 možné vidět prastarý kamenný pomník, který byl před věky postaven kterémusi chotěšovskému faráři. Na návrší za školou se ještě v na začátku 20. století nacházela zchátralá malá stodola, která se podle staré tradice nazývala farou. Chotěšovský kostel nebyl nikdy označován kostelem filiálním, ale vždy důsledně kostelem komendátním. Z těchto indicií lze usoudit, že samostatná duchovní správa zde existovala již v době před třicetiletou válkou, nicméně v jejím průběhu z důvodu velkého nedostatku kněží, byl Chotěšov přifařen do Libochovic, čímž zanikla tzv. stará farnost.^[2] Matriky jsou v místě vedeny od roku 1773.^[1] Farnost byla obnovena roku 1852^[1] na žádost chotěšovských občanů. Do chotěšovské farnosti připadla v té době také Černiv, vzdálená asi půl hodiny pěšky. V roce 1852 žilo v Chotěšově asi 630 osob a nacházelo se zde 130 domů; v Černivi bylo asi 330 obyvatel a bylo zde kolem 70 popisných čísel na domech.^[2]

Duchovní správci

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

Faráři předbělohorské farnosti

16. století Franciscus Bilinensis (František Bilínský)
do r. 1593 Václav Figura
kol. r. 1608 Šebastián

Duchovní správci obnovené farnosti

14. 6. 1852 proto-par. (1. farář) Josef Kučera, n. 12. 4. 1814 Roprachtice, o. 3. 8. 1838, † 29. 5. 1897 (předtím tajemník a biskupský ceremoniář v Litoměřicích^[2])
14. 10. 1897 Anton. (Josef^[2]) Náhlovský, n. 30. 12. 1843 Rovensko p. Tr., o. 23. 7. 1870, † 21. 3. 1900 (předtím farář v Terezíně^[2])
20. 12. 1900 Ignát Píštěk (Pištěk^[2]), n. 7. 7. 1831 Praha, o. 25. 7. 1856, † 27. 10. 1903 (předtím farář v Křesíně^[2])
1903 par. vacat admin. interc. Venc. Šramek
14. 1. 1904 Antonín Dušek, n. 10. 12. 1865 Libáň, o. 27. 5. 1888, † 15. 3. 1950 (předtím první kazatel litoměřického katedrálního chrámu^[2])
1. 11. 1930 Anton. Ksandr, n. 10. 6. 1888 Dubno, o. 4. 7. 1915, † 11. 10. 1949
12. 10. 1949 Václav Lochman
1. 8. 1955 Václav Černý
15. 12. 1957 Václav Lochman, admin. exc. z Libochovic
1. 1. 1983 Václav Klusoň, admin. exc. z Libochovic
1. 6. 1990 Jan Křížek SDB, admin. exc. z Libochovic
1. 8. 1992 Jiří Voleský, admin. exc. z Libochovic
1. 9. 1996 Józef Szeliga, admin. exc. z Libochovic
1. 10. 2005 Jaroslaw Kuziemko, admin. exc. z Libochovic^[3]
2006 Tomasz Dziedzic, admin. exc. z Libochovic
2010 Petr Kubíček, admin. exc. z Libochovic
2013 Józef Szeliga, admin. exc. z Litoměřic
1. 3. 2014 Wojciech Szostek, admin. exc.^[4] z Libochovic
1. 10. 2023 Lukáš Hrabánek, admin. exc. z Libochovic^[5]

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[1]^[6]

Chotěšov (Chotieschau^{[p 1]})
Černiv (Tscherniw^{[p 1]})

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.	Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Chotěšov	bližší informace o bohoslužbách	50°26′24″ s. š., 14°5′7″ v. d.	farní kostel^[7]	21881/5-2058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2.	Kaple Všech svatých	Černiv	Bližší informace o bohoslužbách	50°26′41″ s. š., 14°3′33″ v. d.	kaple^[8]	—
Venkovní kříže
3.	Křížek na rozcestí	Chotěšov	—	50°26′19″ s. š., 14°5′7″ v. d.	krucifix	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Libochovice, jehož součástí je i farnost Chotěšov, která je tak spravována excurrendo.

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 75.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ZHÁNĚL, Rudolf. Chotěšov. Marianské poutní místo na Podřipsku. Zvláštní otisk z „Květů marianských“ roku 1922. Brno: Rudolf Zháněl, 1923. 16 s.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2016.
↑ Ustanovení. Acta curiae episcopalis litomericensis. 2014, čís. 3, s. 24.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023.
↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Chotěšov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Kaple Všech svatých, Černiv [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

	Farnost Čížkovice
Farnost Třebenice		Farnost Brozany nad Ohří
	Farnost Chotěšov

	Farnost Libochovice

[němčina-7] Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[Macek-1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 75.

[Zháněl-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ZHÁNĚL, Rudolf. Chotěšov. Marianské poutní místo na Podřipsku. Zvláštní otisk z „Květů marianských“ roku 1922. Brno: Rudolf Zháněl, 1923. 16 s.

[3] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2016.

[4] Ustanovení. Acta curiae episcopalis litomericensis. 2014, čís. 3, s. 24.

[5] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023.

[6] Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

[8] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Chotěšov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.

[9] Katalog biskupství litoměřického, Kaple Všech svatých, Černiv [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[p 1]

[7]

[8]