Wikipedie

Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty

římskokatolická farnost v litoměřické diecézi

Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty (lat. Postelberga[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Postoloprty a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech.

Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářR.D. Mgr. Radim Vondráček, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty
Římskokatolická
farnost – děkanství
Postoloprty
Území farnosti
Březno • Levonice • Malnice • Mradice • Postoloprty • Rvenice • Seletice • Skupice • Vrbka
Kontakt
Adresa sídlaHusova 124, Postoloprty, 439 42, Česko
Souřadnice50°21′34,92″ s. š., 13°42′1,44″ v. d.
Webové stránkywww.postoloprty.farnost.cz
E-mailfarnost.postoloprty@dltm.cz
Datová schránkam4djtb2
IČO49123921 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti editovat

Již v roce 1384 byla v místě plebánie. Roku 1630 byla obnovena fara. Matriky jsou vedeny od roku 1650. Farnost byla na děkanství povýšena od 1. prosince 1740.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost editovat

Do 1. prosince 1740 byli duchovní správci, kteří stáli v čele postoloprtské farnosti titulováni jako faráři, od tohoto data, kdy byla farnost povýšena dekretem pražského arcibiskupa Jana Mořice Gustava na děkanství, stáli v jeho čele děkani.

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1630 Melchior Neidthardt
  • 1635 Christianus Hackingleausen
  • 1639 Elias Ignaz Reichelt
  • 1650 Aloisius Hochstet
  • 1667 Ioannes Theod. Voigt
  • 1671 Sigismund Fillinger
  • 1681 Franciscuk Kaiser
  • Paulus Gendermann
  • Josephus Köpfert
  • 1717 Carolus Tenk
  • 1732 Ignatius Stephan
  • 1737 Jakub Johann Endler (1. děkan)
  • 1754 Karel Sonntag (2. děkan)
  • 1761 Adalbert Gebhart (3. děkan)
  • 1768 Franz Zeppel (4. děkan)
  • 1775 Jan Naxer (5. děkan)
  • 1790 Karel Fuka (6. děkan)
  • 1793 Ioann. Pauernaepl, † 16. 1. 1811 (7. děkan)
  • 1811 Jan Jeltsch, n. 9. 1. 1756 Pomeisliens. o. 3. 4. 1779, † 15. 12. 1822 (8. děkan)
  • 1822 Franz Apltauer, n. 2. 10. 1750 Pilgramiens. o. 11. 6. 1775, † 13. 9. 1836 (9. děkan)
  • 1836 dec. vacat, cap. Ioann. Pinnert
  • 1837 Martin Blaschko, n. 27. 10. 1784 Winterberg. o. 8. 10. 1808, † 11. 8. 1841 (10. děkan)
  • 1841 dec. vacat, cap. Franc. Ehm
  • 1843 Josef Köhler, n. 24. 8. 1800 Souš, o. 23. 8. 1825, † 21. 1. 1855 (11. děkan)
  • 1855 Josef Vačkář, n. 9. 2. 1813 Autěschov. o. 25. 7. 1837, † 27. 8. 1888 (12. děkan)
  • 1869 Josef Klein, n. 18. 10. 1818 Turtsch, o. 25. 7. 1842, † 19. 12. 1869 (13. děkan)
  • 1870 Václav Weiss, n. 19. 5. 1811 Postelberg, o. 4. 8. 1834, † 11. 12. 1889 (14. děkan)
  • 1889 Josef Tschochner, n. 11. 8. 1820 Mohr, o. 4. 7. 1848, † 26. 3. 1895 (15. děkan)
  • 1895 František Polívka, n. 20. 10. 1865 Třebenice, o. 25. 3. 1888, † 28. 12. 1939 (16. děkan)
  • 1895 František Vlasák, n. 1. 12. 1832 Skyšice, o. 1. 8. 1859, † 1. 3. 1914 (17. děkan)
  • 1914 Matthias Würstl, n. 1. 8. 1870 Hodowitz, o. 19. 7. 1896 (18. děkan)
  • 1. 8. 1942 Dr. Alois Thomas, n. 24. 9. 1900 Höfen, o. 22. 8. 1928 (19. děkan)
  • 8. 8. 1944 Ferd. Rech, n. 26. 2. 1914 Komotau, o. 29. 6. 1939, † 8. 3. 1995 (20. děkan)
  • 27. 10. 1945 Jan Schroller (21. děkan)
  • 1. 9. 1946 František Kolář (22. děkan)
    • kol. 1948 Josef Baukhage, katecheta ve výslužbě
  • 1. 5. 1953 Stanislav Rozkopal (23. děkan)
  • 1. 8. 1964 František Klapuch (24. děkan)
  • 1. 7. 1972 Josef Petrucha (25. děkan)
  • 1. 8. 1974 Rudolf Prey (26. děkan)
  • 1. 9. 2013 Josef Peňáz (administrátor)
  • 15. 4. 2015 Radim Vondráček (27. děkan)[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Farní obvod editovat

Z důvodu efektivity duchovní správy byl ve 2. polovině 20. století vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Postoloprt. V průběhu následujících desetiletí se počet farností spravovaných z Postoloprt měnil. K listopadu 2020 se jedná o farnosti: Bitozeves, Blažim, Břvany, Lenešice, Minice a Raná u Loun[4]

Území farnosti editovat

Do farnosti náleží území obce:[2][5]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti editovat

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1.   Kostel Nanebevzetí Panny Marie Postoloprty bližší informace o bohoslužbách 50°21′35″ s. š., 13°42′2″ v. d. děkanský kostel[2][6] 42395/5-1351 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.   Kostel sv. Jana Křtitele Skupice bližší informace o bohoslužbách 50°20′43″ s. š., 13°42′11″ v. d. filiální kostel, hřbitovní[2][7] 43669/5-1403 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3.   Kaple sv. Petra a Pavla Levonice bližší informace o bohoslužbách 50°20′15″ s. š., 13°40′31″ v. d. kaple[2][8] —
4.   Kaple Čtrnácti sv. pomocníků Mradice bližší informace o bohoslužbách 50°19′51″ s. š., 13°40′36″ v. d. kaple[2][9] 51012/5-5904 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5.   Kaple Nanebevzetí Panny Marie Postoloprty bližší informace o bohoslužbách 50°21′50″ s. š., 13°41′41″ v. d. obecní kaple, hřbitovní[2][10] 43632/5-1352 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Galerie editovat

  • Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty
  •  
    Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
  •  
    Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
  •  
    Pietní místo připomínající postoloprtský masakr
  •  
    Nápis z roku 1633 na zvonici u kostela ve Skupicích

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e f g h i Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference editovat

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Macek, s. 157–158.
  3. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. ↑ Katalog biskupství litoměřického, R.D. Mgr. Radim VONDRÁČEK [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Postoloprty [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jana Křtitele, Skupice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Petra a Pavla, Levonice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Čtrnácti sv. Pomocníků, Mradice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Nanebevzetí Panny Marie, Postoloprty [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Postoloprty&oldid=23019810“