Čirčik (město)

Čirčik (uzbecky Чирчиқ, Chirchiq) je město v Taškentské oblasti Uzbekistánu. Leží 32 km severovýchodně od Taškentu, v údolí stejnojmenné řeky.[1] V roce 2021 zde žilo 162 800 obyvatel.

Čirčik
Chirchiq, Чирчиқ
Čirčik
Čirčik
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška582 m n. m.
Časové pásmo+5
StátUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
regionTaškent
Čirčik
Čirčik
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha34 km²
Počet obyvatel162 800 (2021)
Etnické složeníUzbekové, Kazaši
Správa
Vznik1935
Telefonní předvolba+998 7071
PSČ111700
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Město se nachází na severu Uzbekistánu v údolí řeky Čirčik. Údolí řeky je tektonického původu a nachází se mezi výběžky Čatkalského hřbetu a pohořím Karžantau.

Čirčik se nachází v nadmořské výšce 582 m n. m.

HistorieEditovat

Dějiny města Čirčik začínají dne 28. dubna 1932, kdy Rada práce a obrany SSSR zahájila výstavbu elektrochemického závodu[2] a Čirčik-Bozsujské kaskády. Dne 27. dubna 1934 byla rozhodnutím předsednictva Ústředního výkonného výboru Uzbecké SSR vytvořena městská rada Čirčik, která spojila několik vesnic, z nichž nejznámější a největší byla osada Trojick. Dne 1. května 1934 se konalo slavnostní položení základního kamene nového města. Oficiálním datem založením města je 1. květen 1935.

V letech 1946 až 1948 existoval v Čirčiku sovětský nápravný tábor (tzv. gulag) Bau-883. Vězni byly nuceni pracovat při výstavbě závodu na výrobu těžké vody pro jaderné reaktory. V táboře bylo uvězněno až 2 600 lidí.[3]

HospodářstvíEditovat

Ve městě jsou podniky stavebního průmyslu, obuvnické a oděvní továrny, významný masokombinát a další.

Během druhé světové války se město stalo strojírenským centrem. Před postupujícími německými vojsky sem bylo evakuováno několik velkých sovětských strojírenských závodů.

Ve městě je velký chemický závod JSC Maxam-Chirchiq, který od poloviny 40. let 20. století prováděl přípravné a projekční práce na sovětském atomovém projektu.

V Čirčiku se nachází závod na opravu a restaurace vojenských vrtulníků Mi-8. Ve městě je vojenská škola pro tankisty a v její blízkosti se nachází opravárenský závod na tanky.

Severovýchodně od města se nachází letiště pro útočné a stíhací letouny.

Čirčik je centrem intenzivně obdělávané zemědělské oblasti, kde se pěstuje především zelenina a ovoce, včetně melounů a hroznů. Dále se zde pěstuje rýže a bavlna.[4] Průmysl ve městě je proto také zaměřen na výrobu hnojiv a zemědělských strojů.

Město a jeho okolí je také významným střediskem zimních sportů. Nedaleko od města se nachází zimní sportovní středisko Čimgan, které láká turisty ze Střední Asie a Ruska.

PopulaceEditovat

K 1. lednu 2021 zde žilo 162 800 obyvatel.

Město je převážně osídleno Uzbeky a Kazachy. Dále jsou zde významné menšiny Kyrgyzů, Tádžiků, Rusů, Ukrajinců, Arménů, Tatarů, Korejců a Židů. Do rozpadu SSSR zde existovala významná německá menšina, která se ale vystěhovala do Německa.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чирчик (город) na ruské Wikipedii.

  1. Chirchiq | Uzbekistan | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Maxam-Chirchiq - История завода. maxam-chirchiq.uz [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  3. BAU 883 UND ITL. www.gulag.memorial.de [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 175–176. 

Externí odkazyEditovat