Čaruklugové

Kmen Čaruklugů nebo Čaruklugové, (turecky Çarukluğ boyu, persky جرقلغŽrklg), byl kočovný turecký kmen žijící v Altajském regionu. Podle seznamů Mahmúda Kašgarského pocházejí z 22 turkomanských kmenů Oguzů. Ve středověku patřil k původním obyvatelům Altajského regionu, především jeho jihozápadí části.

PůvodEditovat

Záznamů o Čaruklugech není mnoho a prakticky nejsou dostupné. Strohé a kusé zmínky se nacházejí v Kašgarského epose „Divân-ı Lügati't-Türk“ z 11. století, a Rašídaddín Fazlullahových seznamech, kde seřazení kmenů v písemné formě, bylo zaznamenáno podle dobového chápání politické situace. Kašgarský ale neuvádí, jakým způsobem zjistil území obývané Čaruklugy a podle čeho přiřadil klan Čaruků k Oguzským Turkmenům, nebo jaký byl rozdíl mezi klanem Čaruků a kmenem Čaruklugů.[1]

...Čarukové jsou jeden z Oguských klanů, patřících do tureckých kmenů vytvořených z Turkmenů. Tito Oguzové sdružují dvaadvacet divizí, které jsou soběrovní a vzájemně se uznávají. V pořadí dvaadvacátý jsou Čaruklugové žijící v malém počtu v městě Barčuk
— Mahmúdal-Kášgharí „Divân-ı Lügati't-Türk“[2]

Město Barčuk (soudobý název) se nachází v dnešním Maralbešském Kraji v Ujguřské autonomní oblasti Sin-ťiang, v Čínské lidové republice, a je pod správou Kašgarské prefektury.

Dělení konfederace Oguzů podle Oguz-nameEditovat

Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda KašgarskéhoEditovat

…ve svazu Oguzů je 22 divizí…

Čaruklugové jsou uvedeni na 22. místě v pořadí.

Pořadí Oguzská konfederace Turkmenských kmenů podle Divân-ı Lügati't-Türk Tamgy
01 První a hlavní: jsou Kynykové, dnes kagani.
02 Druhý: Kayıové jinak v literatuře nazýváni Kai, Kaj → Kajlar.
Zejména kmenové symboly Bulharského klanu Dulo a Oguzského kmene Qayп → Kajy jsou stejné.
03 Třetí: Bajundurové také Bajyndyr, v literatuře zvaný Baian, Bajan.
04 Čtvrtý: Iwaové také nazýváni Jıwa, Jiva.
05 Pátý: Salgurové → Salur.
06 Šestý: Avšarové → také Afšar, Avšarské kmeny.
07 Sedmý: Begtiliové → také Begdili nebo Bejdili.
08 Osmý: Bügdüzové.
09 Devátý: Bajati
10 Desátý: Jazgyrové.
11 Jedenáctý: Ejmür → také Ejmir.
12 Dvanáctý: Karabölükové → také Karaevli.
13 Třináctý: Alkabölükové → také Alkaevli.
14 Čtrnáctý: Igdırové také nazýváni İgder, İgdir a Igder.
15 Patnáctý: Juregirové také nazýváni Jüregir.
16 Šestnáctý: Tutırkaové → Dondurga.
17 Sedmnáctý: Ulajundlugové také nazýváni Alajund, Alajuntlu také Alajurtlu.
18 Osmnáctý: Tügerové také nazýváni Düver, Düğer, Töker nebo Tüker.
19 Devatenáctý: Bečenekové také nazýváni Bečenekiči, Pečenek, Pečeneg.
20 Dvacátý: Čuvaldarové také nazýváni Čavundurové.
21 Jednadvacátý : Čepniové → Turkický kmen Bektašiů?.
22 Dvaadvacátý: Čaruklukové v malém počtu, jejich záznamy jsou málo dostupné.

[2]

PoznámkyEditovat

  1. Oğuzname destan denemesi (Studie dastanu Oguz-name) napsal Rıza Nur v Káhiře, v roce 1928
  2. Oguzové se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: Bozok'ySivé šípy a Üčok'yTři šípy[2]

.

ReferenceEditovat

  1. Prof. Dr. Sümer, Faruk „Oğuzlar (Türkmenler) Tarihleri-Boy Teşkilatı Destanları“, Türk Dünyası Araştırmaları Vakfı, İstanbul 1999, ISBN 975-498-130-2, sayfa 227-229-232.
  2. a b c Atalay, Besim. „Divanü Lügati't - Türk“. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi (2006). ISBN 975-16-0405-2, Cilt I, sayfa 55, sayfa 57 (turecky)
  3. MEHMEDALI, Emsal-i, Rıza Nur. Oguzname:Emsal-i Mehmedali:XVI.yy.da yazlms Turk atasozleri kitab. Kairo: Turk Dunyas Arastrmalar Vakf ISBN 9-75498-057-8, ISBN 978-9-75498-057-8 (Turecky), 1992. (anglicky) 
  4. MAḤMŪD, Kāshgarī, James Kelly, Kütüphanesi (Istanbul, Turkey) Millet. Türk Şiveleri Lügatı = Dīvānü Luġāt-It-Türk. Duxbury, Mass: Tekin (turecky), 1982. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Çarukluğ boyu na turecké Wikipedii.