Dulo (bulharsky Дуло) byla prabulharská dynastie vládnoucí v oblastech na sever od Černého moře a posléze na území kolem řeky Dunaje.

Dulo
Znak užívaný chány klanu Dulo
Znak užívaný chány klanu Dulo
Země Staré Velké Bulharsko, První bulharská říše
Tituly chánové
Vymření po meči 754
Poslední vládce Sevar († 754)

HistorieEditovat

 
Chán Asparuch
 
Schéma dynastie

Člen tohoto rodu, chán Kuvrat (Kubrat), byl zakladatelem státního útvaru známého jako Staré Velké Bulharsko, které se však již za vlády jeho syna Batbajana rozpadlo.[1]

Další Kubratův syn Asparuch poté vedl část Prabulharů k deltě Dunaje, odkud rozšiřoval svůj vliv a založil první bulharskou říši, která byla na základě mírové smlouvy roku 681 uznána Byzancí. Klan Dulo zde vládl až zhruba do poloviny 8. století, kdy jeho poslední člen Sevar zemřel a dynastie tak vymřela. Jeho pozici poté zaujal Kormisoš z rodu Ukil.[2]

Bulharští vládcové z řad dynastieEditovat

Staré Velké BulharskoEditovat

Související informace naleznete také v článku Staré Velké Bulharsko.

První bulharská říšeEditovat

Související informace naleznete také v článku První bulharská říše.

Teorie předka ChorvatůEditovat

Podle teorie chorvatského historika Vjekoslava Klaiće byl Kuvratův syn Kuver knížetem jednoho z kmenů v Panonii, který se roku 758 vydělil od Avarů a usadil se na území dnešního Chorvatska.[3] Tato interpretace je však zjevně nesprávná, neboť informace o Kuberovi byly zaznamenány asi padesát let před údajnými událostmi, které popisuje Klaić. Výklad dějin, že Kuber byl chorvatským knížetem (vévodou), je typický pro chorvatskou historiografii období romantismu 19. století. Tehdy se mělo zato, že Chorvati obývali Podunají již od 7. a 8. století, všichni panovníci, kteří se objevili v oblasti v raném středověku, byli tudíž považováni za Chorvaty, jako např. Sermo (1018).[4]

Pozdější chorvatská historiografie Kubera byla často zmiňována při zvažování bulharského vlivu v etnogenezi Chorvatů, především proto, že byl synem Kubrata, který je někdy označován jako Krovatos.[5] Podle některých odborníků je Kuber jedna a táž osoba, jako Porfyrogennetův Hrvat, jeden z pěti sourozenců, který přivedl Chorvaty do Dalmácie. Pro tuto teorii svědčí také skutečnost, že v době po Kuberovi existoval jistý vůdce Kuberiánů. To znamená, že se určitá skupina ztotožnila s Kuberovým jménem,​​stejně jako podle Porphyrogeneta se Chorvati identifikovali se jménem jednoho z jeho pěti bratrů. Navíc oba, Kuber i Porfyrogennet Hrvat, měli shodně čtvero sourozenců. Na druhou stranu však někteří historici odmítají jakoukoli spojitost mezi Kuberem a Hrvatem, a tím pádem i mezi Kubratem / Krovatosem.[6]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 

ReferenceEditovat

  1. RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 31-32. Dále jen [Rychlík]. 
  2. RUNCIMAN, Steven. A history of the First Bulgarian Empire [online]. Londýn: G. Bell & Sons, 1930. S. 35. Dále jen [Runciman]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. V. Klaić, Povijest Hrvata: od najstarijih vremena do svršetka XIX století. Knj. 1. Zagreb: L. Hartman, 1899., str. 42
  4. O Sermu i interpretaci Šime Ljubića kritički je pisao S. Antoljak. Hrvatska historiografija. Zagreb: Matica Hrvatska, 2004. str. 434-435. O sve učestalijem mišljenju prema kojem je Sermo iskrivljeno ime grada Sirmija, a ne ime stvarne povijesne osobe vidi A. Madgearu, Byzantine Military Organization on the Danube, 10th-12th Centuries, Leiden: Brill, 2013.,str. 56
  5. L. Margetić, Dolazak Hrvata - Ankunft der Kroaten. Split: Književni krug, 2001., str. 25-26.
  6. Opširan opis historiografskih prijepora i detaljnu analizu vrela vidi kod L. Margetić, Dolazak Hrvata - Ankunft der Kroaten. Split: Književni krug, 2001., str. 200-216

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat