Údlické doubí
Údlické doubí je přírodní památka asi 1,5 kilometru severně od Údlic v okrese Chomutov. Návrší s nadmořskou výškou 367 porůstá doubrava, v níž se vyskytuje ohrožený roháče obecného. Cílem ochrany území je stabilizace jeho populace a podpora xylofágního hmyzu.
 Údlické doubí | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Celkový pohled od severozápadu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 22. února 2012 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Nadm. výška | 316–367 m n. m. |
| Rozloha | 43,88 ha[1][2] |
| Správa | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | Údlice |
| Souřadnice | 50°27′20,88″ s. š., 13°27′40,68″ v. d. |
  Údlické doubí | |
| Další informace | |
| Kód | 5761 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Krajina v okolí Údlického doubí je trvale osídlena od desátého století a zdejší úrodné půdy sloužily zemědělství. Samotný les byl na vrchu zakreslen na Müllerově mapě Čech z roku 1720. V jihozápadní části jsou patrné terasy vzniklé blíže neznámou lidskou činností. Severozápadní část sloužila jako vojenské cvičiště, jehož pozůstatky jsou rozpadající se stavby a okopy pro tanky.[3]
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 22. února 2012. Území se překrývá se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.[4]
Přírodní poměry editovat
Přírodní památka s rozlohou 43,88 hektarů leží v katastrálním území Údlice v okrese Chomutov a částečně se překrývá se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou. Nachází se v Mostecké pánvi v nadmořské výšce 316–367 metrů.[4] Chráněné území má přibližně elipsovitý tvar o rozměrech asi 850 metrů (směr západ–východ) krát 650 metrů (sever–jih). Hranice jsou přibližně určeny hranicí lesa.
Abiotické poměry editovat
Geologicky leží území v Českém masivu. Podloží zde tvoří neogénní sedimenty složené z písků, štěrků, jílů a uhelných slojí původem ze středního až spodního miocénu.[5] Samotný vrch má tvar kupy a je tvořen miocenními sedimenty, které překrývá písčito-jílovitá vrstva.[6] S nadmořskou výškou 367 metrů je Údlické doubí význačným bodem geomorfologického okrsku Jirkovské pánve. Ta v geomorfologickém členění spadá do celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev. Pro ni jsou charakteristická široce rozevřená údolí s mírnými svahy a reliéf náplavových kuželů a údolních niv. Samotné návrší je plochá nesouměrná kupa na miocenních sedimentech s plochým vrcholem a příkřejšími svahy na západě a na jihu.[7] Z půd převažují pelozemě, na západním a východním okraji doplněné smonicemi.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí přírodní památka leží v teplé oblasti T2,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60 a počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110.[8]
Flora a fauna editovat
Údlické doubí porůstá buková doubrava s převahou dubu letního (Quercus robur) a dubu zimního (Quercus petraea). Vtroušeně v lese roste habr obecný (Carpinus betulus) a v severozápadní části borovice lesní (Pinus sylvestris). V keřovém patře převažuje bez černý (Sambucus nigra).[9] Z ohrožených druhů rostlin na místě roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a před vyhlášením chráněného území byla zaznamenána také třemdava bílá (Dictamnus albus) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus).[10]
Předmětem ochrany je roháč obecný (Lucanus cervus), který se vyskytuje v celé přírodní památce, ale nejčastěji v prosvětlené doubravě v severozápadní části lesa. Jedinci zde obvykle dosahují velikosti pět až šest centimetrů.[10] Před vyhlášením chráněného území byli nalezeni ojedinělí jedinci krajníka hnědého (Calosoma inquisitor) a z obratlovců skokana štíhlého (Rana dalmatina). K ohroženým druhům bezobratlých v lese patří také mravenec otročící (Formica fusca) a mravenec množivý (Formica polyctena).[11]
Ochrana přírody editovat
Hlavním důvodem vyhlášení chráněného území je výskyt ohroženého živočišného druhu roháče obecného (Lucanus cervus) a stabilizace jeho populace. Ochranná opatření v přírodní památce jsou směřována k podpoře xylofágního hmyzu.[12] Spočívají především v prosvětlení, ponechávání suchých stromů v porostu a v dlouhodobějším měřítku k vybudování větší prostorové a věkové diferenciace lesa.[3]
Přístup editovat
Údlické doubí je přístupné po silnici III/25124 z Údlic do Otvic, která vede po jeho východní straně. Z ní odbočuje lesní cesta ke středu území, kde stojí objekt vodárny. Další lesní cesta vede podél severního okraje lesa. Na jižním okraji se nachází zahrádkářská kolonie.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b Plán péče o přírodní památku Údlické doubí na období 2011–2019 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2019-06-05 [cit. 2024-03-24]. S. 12. Dále jen Plán péče (2011–2019). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ a b c Údlické doubí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-03-23]. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2011–2019), s. 12.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 250–251, 584 s. S. 524.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Plán péče (2011–2019), s. 13.
- ↑ a b Plán péče (2011–2019), s. 10.
- ↑ Plán péče (2011–2019), s. 11.
- ↑ Plán péče (2011–2019), s. 8.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Údlické doubí na Wikimedia Commons
