Otevřít hlavní menu

Álvaro Recoba (* 17. března 1976, Montevideo, Uruguay) je bývalý uruguayský fotbalista a reprezentant. Většinou hrál na pozici podhrotového útočníka, občas zaujal pozici útočného záložníka. Největší část kariéry strávil v italské Serii A, kde odehrál více jak 200 zápasů, z toho 184 v dresu Interu Milán. Do povědomí široké fotbalové veřejnosti vstoupil jako jeden z nejlépe placených fotbalistů své doby a zároveň jako hráč s nesmírně kolísavou formou.

Álvaro Recoba
Alvaro Recoba
Alvaro Recoba
Osobní informace
Celé jméno Álvaro Alexander Recoba Rivero
Datum narození 17. března 1976 (43 let)
Místo narození Montevideo, Uruguay
Výška 1, 79 m
Přezdívka El Chino
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice útočník, záložník
Mládežnické kluby
Uruguay Danubio
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1994–1995
1996–1997
1997–2008
1999
2007–2008
2008–2009
2010–2011
2011–2015
Uruguay Danubio
Uruguay Nacional Montevideo
Itálie Inter Milán
Itálie FC Unione Venezia
Itálie Torino FC
Řecko Panionios
Uruguay Danubio
Uruguay Nacional Montevideo
34 (11)
33 (17)
248 (72)
24 (12)
28 (7)
21 (7)
31 (10)
82 (17)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1995–2007 Uruguay Uruguay 69 (11)
Úspěchy
Pohár UEFA
Zlatá medaile 1997/1998 Inter Milán
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
**

Některá data mohou pocházet z datové položky.

31. března 2016 oznámil oficiálně ukončení profesionální kariéry.[1]

Obsah

Klubová kariéraEditovat

Začátky kariéryEditovat

Recoba začal s fotbalem v urugayském Danubiu. Zde strávil několik let v mládežnických týmech a v sezoně 1994/95 začal v seniorském A-týmu. Překvapil svými výkony a vynikal hrou levou nohou. Po první sezoně v dospělém fotbale přestoupil do Nacionalu Montevideo. Po pouhém roce v týmu z hlavního města Uruguaye přestoupil do Interu Milán.

Inter MilánEditovat

Ve stejném přestupním termínu jako Recoba přišel do Interu držitel Zlaté kopačky Ronaldo, takže se Recoba rázem ocitl v Brazilcově stínu. Odbyl si svou premiéru ve stejný den jako Ronaldo proti Brescii, 31. srpna 1997. Jeho první zápas na San Siru byl úspěšný, otočil nepříznivý stav 0-1 dvěma góly v posledních deseti minutách. Nejprve se prosadil střelou z dálky a obrat na 2-1 zahrál přímým kopem.

Hostování v BenátkáchEditovat

V ročnících 1997/98 a 1998/99 se mu tolik nedařilo a proto byl poslán na hostování do Benátek, které v té době bojovaly o setrvání v Serii A. Během necelého roku však potvrdil, že je schopen hrát na vysoké úrovni, když v 19 zápasech vstřelil 11 gólů a přidal 9 asistencí. Jeho kvalitní výkony zachránili Benátky před sestupem v sezoně 1998/99.

Návrat do InteruEditovat

Po krátkém hostování v Benátkách ho milánské vedení povolalo zpět. Jeho výkony v dalším působení v Interu byly nevyrovnané, nedokázal si udržet konstantní formu. Proto nikdy neměl důvěru trenérů a ani stálé místo v základní sestavě. I přesto v lednu 2001 prodloužil svůj kontrakt s klubem až do 30. června 2006. Ve stejném měsíci čelil problémům s falešným pasem. Ztratil také italské občanství, které získal v roce 1999. Za to byl potrestán ročním zákazem hraní. Trest byl nakonec snížen na 4 měsíce. Jeho pozice v týmu se ještě zhoršovala s příchodem nových útočných posil. Konkurence se rozrostla o jména Christian Vieri, Obafemi Martins a Adriano.

I přes to všechno odehrál Recoba další zápasy. Dobrý byl jeho výkon, kdy střídal v zápase proti Sampdorii Janov 9. ledna 2005. V 87 minutě zápasu vedla Sampdoria nad Interem již 2-0. Po jeho akci se míč dostal až k Obafemi Martinsovi, který vstřelil gól na 2-1. O tři minuty později přišel vyrovnávací gól Christiana Vieriho. V poslední minutě nastaveného času se mu podařilo vstřelit třetí gól během šesti minut a zajistil tak svému týmu výhru 3-2.

16. března 2007 potvrdil televizi SKY Italia, že chce odejít z klubu. Byl nespokojený zejména s nedostatkem herního času v A-týmu. 31. srpna 2007 byl poslán na hostování do Turína, kde se opět setkal s Walterem Novellinem, svým bývalým trenérem v Benátkách. Álvaro Recoba působil v Interu 10 sezon a vsítil 56 branek.

Turín FCEditovat

Svou první branku za Turín vstřelil v druhém zápase sezony v remízovém zápase s Palermem. 19. prosince 2007 podal fantastický výkon v pohárovém zápase proti AS Řím. Vstřelil dva góly a Turín zvítězil 3-1. I když byl začátek angažmá povedený, zranění a pokles formy mu znemožnil působení v základní sestavě.

PanioniosEditovat

5. září 2008 podepsal smlouvu s účastníkem řecké superligy Panionisem, kde se stal jednou z posil v klubu. Setkal se zde s bývalým spoluhráčem z Interu a blízkým přítelem Lamprosem Choutosem a také se spoluhráčem z uruguayské reprezentace Fabiánem Estoyanoffem. Svůj první zápas odehrál 18. října 2008 proti Arisu, kde dvakrát asistoval a měl podíl na vítězství 2-1. V dalším zápase hrál na pozici útočného záložníka proti Ergotelisu, které vyhráli. Na výhře 5-2 se podílel dvěma brankami a několika přihrávkami. Sezonu zakončil s pěti góly a sedmi asistencemi, přestože měl různé zdravotní problémy.

Po neustálých zdravotních komplikacích se s klubem dohodl na ukončení smlouvy. K rozhodnutí klubu propustit uruguayského útočníka přispěl i jeho velmi vysoký plat. Jeho naopak k ukončení smlouvy přiměl dřívější odchod kamaráda Lamprose Choutose. Panionios naznačil, že rozchod proběhl v dobrém. 16. prosince 2009 byl oficiálně propuštěn.

Návrat do UruguayeEditovat

 
Álvaro Recoba v dresu Nacionalu Montevideo.

24. prosince 2009, podepsal smlouvu se svým bývalým klubem Danubiem Montevideo v Uruguay.

Celé tři roky byl úspěšným kapitánem Danubia FC. V červenci 2011 se však uskutečnil jeho přestup do týmu Nacional Montevideo, kde byl opět úspěšným střelcem a s nímž získal uruguayský mistrovský ligový titul (v sezóně 2011/12).

Reprezentační kariéraEditovat

V reprezentaci začínal 18. ledna 1995 v přátelském zápase proti Španělsku. V 65. minutě vystřídal Enza Francescoliho. Reprezentoval Uruguay na mistrovství světa 2002 v Jižní Koreji a Japonsku, když předtím dvěma přihrávkami na góly Moralesovi v kvalifikaci pomohl vyřadit reprezentační tým Austrálie (0-1 a 3-0). Jediný gól na turnaji vstřelil v posledním zápase základní skupiny proti Senegalu. Po nerozhodném výsledku s tehdy úřadujícím mistrem světa Francií však remíza 3-3 nestačila na postup do dalšího kola světového šampionátu.

V září roku 2005 vstřelil vítězný gól proti Argentině v kvalifikaci na mistrovství světa. To pomohlo Uruguayi k pátému místu v kvalifikační skupině a museli sehrát mezinárodní baráž s Austrálií. Avšak kvalifikační snažení jihoamerického týmu skončilo neúspěchem. Po remíze v barážovém dvojzápase přišel na řadu penaltový rozstřel na území nejmenšího světadílu, kde Uruguay podlehla Austrálii 4-2. To znamenalo neúčast na MS v Německu. Částečnou útěchou pro něho byla účast na Copa América 2007 (nerozhodný výsledek v semifinále s Brazílií 2:2 i po prodloužení a vyřazení 4:5 až na penalty a konečné 4. místo Uruguaye v turnaji).

Na rozdíl od Interu, kde nedostal tolik příležitostí, měl v reprezentaci velkou důvěru. Prakticky vždy, když byl zdráv, se objevil v sestavě Uruguaye. Naposledy za národní tým skóroval 2. června 2007 při výhře v přátelském zápase proti Austrálii.

Herní stylEditovat

Mezi jeho největší přednosti patří výborný dribling, vysoká technická vyspělost a skvělá kopací technika. Vstřelil řadu gólů z přímých kopů. Patřil k talentům doby. Mnozí předpovídali, že by se mohl stát nejlepším fotbalistou světa. Jeho kariéru negativně ovlivnila mnohá zranění. Pověstné se staly jeho extrémní výkyvy formy. V některých zápasech byl úspěšný, v jiných utkáních se naopak vůbec nezapojil do hry. K nenaplnění jeho potenciálu přispěla také špatná fyzická kondice a velmi křehká psychika. Velmi výstižně vše shrnul redaktor britského Guardianu.[2] Novinář zde porovnává Recobu s Raúlem a Van Nistelrooyem. Tvrdí, že Raúl a Van Nistelrooy nemají ani zdaleka takové technické schopnosti, ale mají osobnost opravdových šampionů, a právě ta z nich dělá ty nejlepší útočníky. Nízká psychická odolnost nedovolila Recobovi projevit naplno svůj talent ve vypjatých okamžicích.

V roce 2000 byl Recoba s příjmem 4 000 000 liber nejlépe placeným fotbalistou na světě.[zdroj?]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://sport.sme.sk/c/8163511/uruguajcan-so-skvelou-lavackou-ukoncil-futbalovu-karieru.html
  2. Recoba's riddle Reportáž s redaktorem britského Guardianu

Externí odkazyEditovat