Christian Vieri

italský fotbalista

Christian Vieri, známy také jako Bobo[1] (12. červenec 1973, Bologna, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník.

Christian Vieri
Christian Vieri.jpg
Osobní informace
Datum narození12. července 1973 (49 let)
Místo narozeníBologna, Itálie Itálie
Výška185 cm
Hmotnost82 kg
PřezdívkaBobo[1]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník
Mládežnické kluby*
1988–1989
1989–1990
1990–1992
Flag of Italy.svg Santa Lucia
Flag of Italy.svg Prato
Flag of Italy.svg Turín
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1991–1992
1992–1993
1993–1994
1994–1995
1995–1996
1996–1997
1997–1998
1998–1999
1999–2005
2005–2006
2006
2006–2007
2007–2008
2008–2009
Flag of Italy.svg Turín
Flag of Italy.svg Pisa
Flag of Italy.svg Ravenna
Flag of Italy.svg Benátky
Flag of Italy.svg Atalanta
Flag of Italy.svg Juventus
Flag of Spain.svg Atlético Madrid
Flag of Italy.svg Lazio
Flag of Italy.svg Inter
Flag of Italy.svg Milán
Flag of Monaco.svg Monaco
Flag of Italy.svg Atalanta
Flag of Italy.svg Fiorentina
Flag of Italy.svg Atalanta
00700(1)
01800(2)
0320(12)
0290(11)
01900(7)
02300(8)
0240(24)
0220(12)
1440(103)
00800(1)
00700(3)
00700(2)
02600(6)
00900(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1992–1996
1997–2005
Flag of Italy.svg Itálie U21
Flag of Italy.svg Itálie
0220(11)
0490(23)
Úspěchy
Mistrovství Evropy do 21 let
Zlatá medaile 1994 Itálie U21
Zlatá medaile 1996 Itálie U21
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1996/97 Juventus
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 1996/97 Juventus
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1998/99 Lazio
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1996 Juventus
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1996 Juventus
Další informace
Partner(ka)Costanza Caracciolo (od 2017)
Melissa Satta
Elisabetta Canalis
RodičeRoberto Vieri
PříbuzníMax Vieri (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vieri ve dresu FC Turína v ročníku 1991/1992

Je považován za jednoho z nejsilnějších útočníku své generace. Za svou 18 letou kariéru hrál v 11 italských týmech a také ve dvou zahraničních. Nejdéle hrál za Inter, celkem šest sezon. Jediný titul v lize vyhrál v Juventusu (1996/97). Dále vyhrál Superpohár UEFA 1996, Interkontinentální pohár 1996 a s Laziem poslední pohár PVP 1998/99. Také se stal v sezoně 1996/97 nejlepším střelcem v lize. Také působil ve španělském klubu Atlético Madrid ve kterém také byl nejlepším střelcem v lize (1997/98).

Jeho přestup v roce 1999 z Lazia do Interu byl za 90 miliard lir ve své době rekordem v historii přestupového trhu.

Za reprezentaci odehrál 49 utkání a vstřelil 23 branek. Na dvou turnajích MS (1998 a 2002) vstřelil celkem 9 branek.

Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2] V anketě o Zlatý míč byl v letech 1997 na 10. místě, 1998 26. místě a 1999 7. místě.

Klubová kariéraEditovat

Turín (1991–1992)Editovat

Za FC Turín Vieri debutoval v zápase domácího poháru. Jako nevyužitý náhradník přihlížel porážce proti Ajaxu ve finále Poháru UEFA.[3]

Další kluby (1992–1996)Editovat

Později strávil po jedné sezóně v týmech italské druhé ligy. Nejprve hrál za AC Pisa 1909, poté za Ravenna FC 1913 a pak za Benátky FC. V ročníku 1995/96 si zahrál nejvyšší soutěž za Atalantu.

Juventus (1996–1997)Editovat

Turínský Juventus si pořídil Vieriho jako náhradu za odcházejícího Fabrizia Ravanelliho.[4] Trenér Marcello Lippi utvořil útočnou vozbu ve složení Vieri-Bokšić podporovanou Del Pierem, která Juventusu v ročníku 1996/1997 vystřílela Scudetto (mistrovský titul). Ve finále Lize mistrů ale tým nestačil na Borussii Dortmund.[3]

Atlético Madrid (1997–1998)Editovat

Během léta v roce 1997 překvapil fotbalový svět přestupem do Atlética Madrid, které měl trénovat Radomir Antić.[5] Prezident Atlética Jesús Gil za posily utratil částku celkem 45 milionů liber (£) a do týmu tak kromě Vieriho přibyl například Juninho Paulista.[5] Debutoval 30. srpna 1997 proti Realu Madrid v 1. kole ligy, zápas skončil nerozhodně 1:1.[6] První trefa přišla v Poháru UEFA proti Leicesteru, když Vieri proměnil kontroverzní penaltu a přispěl k výhře 2:1.[5] Koncem září se dostal do formy a zaznamenal sedm branek za čtveřici zápasů bez porážky včetně hattricku proti Realu Zaragoza při výhře 5:1.[5] Proti řeckému PAOK Soluň v pohárové Evropě také vstřelil hattrick včetně povedené branky takřka z nulového úhlu.[5] V listopadu proti UD Compostela si přivodil zranění a návrat se konal až začátkem nového roku.

Začátkem března vsítil proti Aston Ville v Poháru UEFA jediný gól tohoto klání.[7] Atlético po prohře 1:2 v odvetě postoupilo do semifinále, kde nestačilo na Lazio. Na domácí scéně Atleti zaznamenali pokles formy, který způsobilo též zranění Juninha, přesto Vieri mužstvo gólově táhl. Proti Salamance dal rovnou čtyři branky, celek z Madridu ale na soupeře nestačil a prohrál 4:5. V předposledním kole pomohl dvěma trefami k vítězství 5:2 nad Barcelonou, jeho góly ale nakonec nestačily na více než sedmé místo.

Celkově v La Lize zaznamenal 24 branek za 24 zápasů.[8] Náležela mu tak Trofeo Pichichi pro nejlepšího střelce.[9] Na konci roku 1997 se objevil v závěrečné nominaci na Zlatý míč a skončil na děleném devátém místě.[10]

Lazio Řím (1998–1999)Editovat

Vieri se dobře uvedl na světovém šampionátu ve Francii, což vyvolalo zájem velkoklubů. Jeho služby si nakonec zajistilo římské SS Lazio, které Atléticu zaplatilo částku 17,5 milionů liber (£).[5] Nastoupil do 22 zápasů italské Serie A – obvykle po boku Marcela Salase – v nichž vstřelil 12 branek. Trenér Sven-Göran Eriksson dovedl Lazio do finále posledního ročníku Poháru vítězů pohárů, ve kterém italský celek zdolal Mallorcu 2:1. Na střelecké listině stála jména Vieri, Dani a Nedvěd.[11] V italské lize skončilo Lazio druhé.

Inter Milán (1999–2005)Editovat

Inter Milán vykoupil Vieriho léta 1999 za částku 28 milionů liber (£) a učinil z něj nejdražší přestup historie. Rovnou tři Vieriho přestupy v tu dobu patřily mezi 10 nejdražších fotbalových přestupů vůbec. Prezident Interu Massimo Moratti tak získal útočného partnera pro Brazilce Ronalda. Vieri se zde znovu setkal s trenérem Lippim.[12] Vieri se hned v prvním kole blýskl hattrickem proti Hellasu Verona.[13] V průběhu září přispěl gólem k výhře 5:1 nad Parmou a jediným gólem zápasu pomohl překonat jeho bývalý tým FC Turin.[14][15] Vzhledem k Ronaldovým zraněním se Vieri v útoku spoléhal na Zamorana, Recobu či Baggia. Stal se nejlepším střelcem svého týmu v italské lize, celkově dal 13 gólů.[16] Sezónu tým zakončil na čtvrtém místě, zajistil si však účast v předkole Ligy mistrů. Trofej Lippiho mužstvo nevybojovalo.

Následující rok se Nerazzurri museli obejít zcela bez zraněného Ronalda. Vieri v Serii A zaznamenal 18 branek za 27 utkání, ale tým se nevzmohl na více než páté místo. Sezóna 2001/2002 přinesla zlepšení a nového trenéra Héctora Cúpera. Inter měl ještě v posledním kole naději na první titul od roku 1989. Milánští podlehli přes góly Vieriho a Di Biagia 2:4, titul tak získal Juventus.[17]

Byl to Vieri, kdo v ročníku 2002/2003 ukořistil korunu pro nejlepšího střelce Serie A. V rámci Ligy mistrů gólově pomohl postupu do čtvrtfinále přes španělskou Valencii. Kvůli zranění neovlivnil semifinále proti AC Milán, který nakonec soutěž opanoval.[3]

Letní měsíce v roce 2003 s sebou přinesly zájem londýnské Chelsea, jejíž údajnou nabídku 22 milionů liber Inter odmítl,[18] sám Vieri navíc žádal až příliš vysoký plat. Chelsea nakonec koupila Vieriho partnera v útoku, Hernána Crespa.[19] Vieriho novou konkurencí do útoku se stali Júlio Cruz a Obafemi Martins. Koncem září na domácí půdě zařídil vítězství 2:1 proti Dynamu Kyjev ve skupině v Lize mistrů, když se vrátil na hřiště po zranění kotníku a prosadil se po přímém kopu Kily Gonzáleze v poslední třicetiminutovce.[20] Na podzim dostal vyhazov trenér Cúper a na jeho místo přišel Alberto Zaccheroni, se kterým neměl Vieri nejlepší vztahy.[21] Vieri za sezónu nastřílel 13 ligových branek za 22 zápasů, ale ambiciózní Inter skončil až čtvrtý a znovu bez trofeje.

Tým převzal Roberto Mancini, jenž v útoku plánoval spárovat Vieriho s Adrianem, do toho ovšem záhy promlouval nadějný Obafemi Martins.[22] Inter v Lize mistrů postoupil ze skupiny, ve které Vieri zaznamenal branku v zápase s Valencií při výhře 5:1.[23] Během osmifinálového dvojzápasu proti Portu si připsal pár minut, neboť kouč Mancini vsadil především na Adriana, jenž se hattrickem zasloužil o postup. Ve čtvrtfinále ale Černobílí nestačili na milánského rivala, AC po výsledcích 0:2 a 0:3. Vieri odehrál jen 35 minut prvního klání, přednost před ním opět dostali jiní (Cruz, Martins, Adriano).[24][25] V lednu 2005 proti Sampdorii pomohl otočit domácí utkání v samotném závěru, kdy ještě v 87. minutě Inter prohrával 0:2.[26] Po gólu Martinse mu právě tento nigerijský mladík lobem nahrál na vyrovnávací gól na 2:2 už v nastaveném čase a dílo dokonal Álvaro Recoba ve třetí minutě nastavení.[27] Ve 35. kole ligy na hřišti Brescie Vieri pojistil vedení 3:0 po dvou gólech Martinse, což Interu zajistilo konečnou příčku číslo tři.[28] Za 27 zápasů se trefil ve 12 případech v Serii A. Ve své poslední sezóně za Inter patřila Vierimu čtvrtá příčka v žebříčku nejlépe placených fotbalistů s ročním platem 8,2 milionů liber (£).[29] Před ním byli pouze David Beckham, Ronaldo a Zinédine Zidane, všichni z Realu Madrid.[29]

AC Milán (2005–2006)Editovat

Začátkem července 2005 se upsal týmu AC Milán, a to na dva roky, poté co se dohodl na rozvázání smlouvy s Interem.[30] Jeho konkurencí se měli stát Andrij Ševčenko, Filippo Inzaghi, Alberto Gilardino a Jon Dahl Tomasson. V mužstvu se neprosadil, v italské lize dal gól pouze Empoli při říjnové výhře 3:1.[31] Jeden gól přidal v domácím poháru.

AS Monaco (2006)Editovat

V lednu 2006 přestoupil do AS Monaco, se kterým podepsal smlouvu na rok a půl.[32] Zájem měly projevit také anglické kluby Tottenham a Newcastle.[32]

Během zápasu v Ligue 1 26. března proti PSG si po souboji s Bernardem Mendym přivodil zranění kolena. To mu znemožnilo dokončit sezónu a také odcestovat na mistrovství světa.[33]

Atalanta (2006–2007)Editovat

Vieri se léta 2006 vrátil do Atalanty, kde podepsal jednoroční kontrakt s měsíčním platem 1 500 eur. Za každý gól ale měl inkasovat 100 000 eur.[34] Nováček soutěže se umístil na osmém místě. Vieri během v pořadí druhého angažmá v Atalantě odehrál jen sedm ligových zápasů a dal dva góly.

Fiorentina (2007–2008)Editovat

Mezi roky 2007 a 2008 působil ve Fiorentině, které se přezdívá La Viola. S tou 34letý Vieri jako volný hráč podepsal jednoroční kontrakt a měl se pro trenéra Cesare Prandelliho stát náhradou za odcházejícího Lucu Toniho.[35] Za Fiorentinu si zahrál 26 ligových zápasů, ve kterých se trefil šestkrát. Během čtyř skupinových zápasů Poháru UEFA mířil třikrát přesně a jako střídající zaznamenal gól i proti Mladé Boleslavi v tom posledním, čtvrtém.[36] Semifinále proti Rangers došlo do penaltového rozstřelu, ve kterém Vieri neproměnil tu svoji a Fiorentina byla vyřazena. Ve druhém zápase měl jako čerstvý hráč z lavičky několik příležitostí, ale gól nevstřelil.[37]

Atalanta (2008–2009)Editovat

V roce 2008 už potřetí působil v Atalantě. Zranění mu ovšem dovolila zahrát si v pouze pěti podzimních zápasech Serie A, i tak stihl dát alespoň dva góly, proti Udinese a Juventusu.[38] Koncem roku 2008 byl na rádiové stanici Rai Radio 2 zvolen druhým největším zklamáním v italské lize, první skončil Quaresma.[39] Poté co mu fanoušci dali najevo nespokojenost s jeho výkony, opustil během dubna tým z Lombardie, přestože měl klub zájem na jeho setrvání.[40] Přes námluvy s anglickým Blackburnem a brazilským Botafogem bylo angažmá v Atalantě Vieriho posledním.[41][42][43]

PřestupyEditovat

[44]

StatistikyEditovat

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1989/90 Prato Serie C1 0 0 - 0 0 - 0 0 0 0
1990/91 Turín Serie A 0 0 IP 0 0 - 0 0 0 0
1991/92 Serie A 6 1 IP 1 1 UEFA 0 0 7 2
1992 Serie A 1 13 IP 1 0 - 0 0 2 0
1992/93 Pisa Serie B 18 2 IP 0 0 - 0 0 18 2
1993/94 Ravenna Serie B 32 12 IP 1 0 - 0 0 33 12
1994/95 Benátky Serie B 29 11 IP 0 0 - 0 0 29 11
1995/96 Atalanta Serie A 19 7 IP 2 2 - 0 0 21 9
1996/97 Juventus Serie A 23 8 IP 5 1 LM+ES+IP 8+1+0 4+1+0 37 14
1997/98 Atlético Madrid Primera Division 24 24 ŠP 1 0 UEFA 7 5 32 29
1998/99 Lazio Serie A 32 12 IP+IS 2+0 1 PVP 4 1 28 14
1999/00 Inter Serie A 19+1[45] 13 IP 5 5 - 0 0 25 18
2000/01 Serie A 27 18 IP 0 0 LM+UEFA 0+5 1 32 19
2001/02 Serie A 25 22 IP 1 0 UEFA 2 3 28 25
2002/03 Serie A 23 24 IP 0 0 LM 14[46] 3 37 27
2003/04 Serie A 22 13 IP 1 0 LM+UEFA 5+4 2+2 32 17
2004/05 Serie A 27 13 IP 3 3 LM 6[46] 1 36 17
2005/06 Milán Serie A 8 1 IP 1 1 LM 5 0 14 2
2006 Monaco Ligue 1 7 3 FP 2 1 UEFA 2 1 11 5
2006/07 Atalanta Serie A 7 2 IP 0 0 - 0 0 7 2
2007/08 Fiorentina Serie A 26 6 IP 1 0 UEFA 12 3 39 9
2008/09 Atalanta Serie A 9 2 IP 0 0 - 0 0 9 2
Celkově 375 194 - 28 15 - 75 27 478 236

Reprezentační kariéraEditovat

Do 21 letEditovat

V letech 19921996 hrál za reprezentaci do 21 let. Pod vedením trenéra Maldiniho nastoupil do 22 utkání a vstřelil 11 branek. První utkání odehrál a také první branku vstřelil 15. října 1992 proti Švýcarsku U21 (1:0).[47] Byl na dvou turnajích ME U21 (1994 a 1996). U obou slavil vítězství.

SeniorskáEditovat

Za seniorskou reprezentaci nastupoval v letech 19972005. Za tuhle dobu odehrál 49 utkání a vstřelil 23 branek. I když nikdy nezískal mezinárodní titul, vždy dokázal střílet branky na MS. První zápas odehrál a také první branku vstřelil 29. března 1997 ve věku 23 let proti Moldavsku (3:0).[48] Jeho branka byla jako 1000. gól v historii reprezentace.[49]

Byl povolán na MS 1998. Odehrál všechna pět utkání a vstřelil pět branek. Jenže ve čtvrtfinále prohráli s Francií na penalty. Dalším turnajem mělo být ME 2000, jenže kvůli zranění jej neabsolvoval. Na MS 2002 vstřelil ze čtyř utkání čtyři branky, jenže v osmifinále prohráli v prodloužení z Jižní Koreou. Posledním turnajem bylo ME 2004. Ale po třech zápasech ve skupině nepostoupili ze skupiny. Jeho posledním utkání bylo 12. října 2005 proti stejnému soupeři jako při svém debutu, Moldavsku (2:1).[50] A také jako při svém debutu, vstřelil branku. Kvůli zranění přišel o MS 2006, kde konečně reprezentace získala zlato.[33]

Statistika na velkých turnajíchEditovat

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
  Itálie MS 1998 1 zápas ve skupině 11. 6.   Chile 71 1 2:2[51]
2 zápas ve skupině 17. 6.   Kamerun 90 2 3:0[52]
3 zápas ve skupině 23. 6.   Rakousko 60 1 2:1[53]
Osmifinále 27. 6.   Norsko 90 1 1:0[54]
Čtvrtfinále 3. 7.   Francie 120 0 3:4 na (pen.)[55]
MS 2002 1 zápas ve skupině 3. 6.   Ekvádor 90 2 2:0[56]
2 zápas ve skupině 8. 6.   Chorvatsko 90 1 1:2[57]
3 zápas ve skupině 13. 6.   Mexiko 90 0 1:1[58]
Osmifinále 18. 6.   Jižní Korea 120 1 1:2 v (prodl.[59]
ME 2004 1 zápas ve skupině 14. 6.   Dánsko 90 0 0:0[60]
2 zápas ve skupině 18. 6.   Švédsko 90 0 1:1[61]
3 zápas ve skupině 22. 6.   Bulharsko 37 0 2:1[62]

Hráčské úspěchyEditovat

KlubovéEditovat

ReprezentačníEditovat

IndividuálníEditovat

Osobní životEditovat

Vieri ve volném čase rád hraje kriket.[63]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b https://www.gazzetta.it/Calcio/22-10-2009/vieri-chiude-col-calcio-601707319971.shtml
  2. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  3. a b c MURPHY, Paul. CHRISTIAN VIERI: A DECADE OF BEASTLY BRILLIANCE AND BAD LUCK. These Football Times [online]. 2017-12-08 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Stars of France 98 [online]. solocalcio.com [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f BERESFORD, Jack. The bull with a butterfly’s step: The story of Christian Vieri at Atletico. Planet Football [online]. 2019-06-05 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Spielbericht: 2208247 (Real Madrid 1:1 Atlético Madrid) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Spielbericht: 2267075 (Atlético Madrid 1:0 Aston Villa) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ROTA, Davide. Italian Players Abroad [online]. RSSSF, rev. 2000-12-27 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Spain - List of Topscorers ("Pichichi") 1929-2018 [online]. RSSSF, rev. 2019-06-20 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. José Luis Pierrend. European Footballer of the Year ("Ballon d'Or") 1997 [online]. RSSSF, rev. 2005-03-26 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MOHAPATRA, Bikash. Lazio’s first was the tournament’s last: European Cup Winners’ Cup 1999. Footy Analyst [online]. 2019-06-15 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BRODKIN, Jon. Record £28m takes Vieri to Inter. The Guardian [online]. 1999-06-09 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Spielbericht: 2211291 (FC Internazionale 3:0 Hellas Verona) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Spielbericht: 2211310 (FC Internazionale 5:1 AC Parma) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Spielbericht: 2211321 (Torino Calcio 0:1 FC Internazionale) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Italy 1999/2000 [online]. RSSSF, rev. 2011-12-12 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. https://sempreinter.com/2019/10/12/christian-vieri-may-2002-maybe-didnt-deserve-it, cit. 2020-03-03
  18. Inter deny Vieri deal. The Telegraph [online]. 2003-08-07 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. SCOTT, Matt. Vieri in a fury as Chelsea move in on £22m Crespo. The Guardian [online]. 2003-08-23 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. A Vieri good show from Inter. The Star [online]. 2003-10-02 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. https://web.archive.org/web/20120311205603/http://www.football-rumours.com/christianvieri.html, cit. 2020-03-04
  22. Adriano, "the one-man team". FIFA.com [online]. 2004-11-13 [cit. 2020-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-04. (anglicky) 
  23. Inter blitz their way to 5-1 triumph over Valencia. China Daily [online]. 2004-10-21 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Milan 2-0 Internazionale [online]. UEFA.com [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Internazionale 0-3 Milan [online]. UEFA.com [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Spielbericht: 27709 (FC Internazionale 3:2 UC Sampdoria) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  27. RICHARDSON, James. Italy salutes Inter's comeback. The Guardian [online]. 2005-01-11 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. DOUŠA, Pavel. SERIE A – 35. KOLO. Eurofotbal.cz [online]. 2005-05-09 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  29. a b Beckham tops salary list. Independant [online]. 2005-05-04 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Vieri agrees Milan switch. UEFA.com [online]. 2005-07-05 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Spielbericht: 40976 (FC Empoli 1:3 AC Milan) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  32. a b Vieri poised for move to Monaco. BBC Sport [online]. 2006-01-09 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. a b Injured Vieri to miss World Cup. BBC Sport [online]. 2006-05-10 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Aussie-born Vieri returns to Atalanta. The Sydney Morning Herald [online]. 2006-08-31 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Vieri heads to Fiorentina. Eurosport.com [online]. 2007-07-19 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. NOVÁK, Miloslav. Fiorentina 2:1 Ml. Boleslav. IDNES.cz [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  37. LAVICKÝ, Tomáš. Až penaltový rozstřel zajistil Rangers finále. Eurofotbal.cz [online]. 2008-05-01 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  38. PAVLÍK, Tomáš. Del Neri: Spoléháme na Vieriho a jeho kvality. Eurofotbal.cz [online]. 2009-01-10 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  39. Quaresma named worst player in Italian Serie A. China Daily [online]. 2008-12-09 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Italian striker Vieri opts to quit Atalanta. CNN [online]. 2009-04-01 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Blackburn boss Big Sam hopes to have veteran Christian Vieri on show in Croatia. Daily Mail [online]. 2009-07-17 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Vieri linked with Brazil move. Sky Sports [online]. 2009-10-30 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Richard Bailey; Nadia Carminati. Vieri retires from football. Sky Sports [online]. 2009-10-22 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. https://www.transfermarkt.de/christian-vieri/profil/spieler/5797
  45. play off
  46. a b i s předkolem
  47. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2978459
  48. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1090516
  49. https://web.archive.org/web/20180929041407/http://www2.raisport.rai.it/news/sport/calcio/199703/30/333ebb4d028c0/
  50. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/951643
  51. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936661
  52. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936677
  53. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936692
  54. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936707
  55. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936714
  56. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987528
  57. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987543
  58. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987559
  59. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987570
  60. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/248
  61. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/261
  62. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/263
  63. BUCKLEY, Kevin. Vieri bowled over by cricket. UEFA.com [online]. 2003-11-25 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Vieri na italské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat