Zoborožec srílanský

druh ptáka rodu Ocyceros

Zoborožec srílanský (Ocyceros gingalensis) je druh zoborožce, který je endemický Šrí Lance.

Jak číst taxoboxZoborožec srílanský
alternativní popis obrázku chybí
Zoborožec srílanský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
Rodzoborožec (Ocyceros)
Binomické jméno
Ocyceros gingalensis
(Shaw, 1812)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Zoborožce srílanského formálně popsal v roce 1812 anglický přírodovědec George Shaw.[2][3] Druh se řadí do rodu Ocyceros; jedná se o monotypický taxon.[3]

Výskyt

editovat

Jak už druhový název napovídá, zoborožec srílanský se vyskytuje pouze na Šrí Lance, kde obývá různé druhy habitatů od nížinatých pralesů po kopcovité oblasti se sekundárním lesem.[4] Spolu se zoborožcem malabarským (Anthracoceros coronatus) se jedná o jediné dva zástupce zoborožců na Šrí Lance. Zoborožec srílanský je jediný endemitní zoborožec Šrí Lanky.[5]

 
Zoborožec srílanský s potravou v zobáku

Jedná se o menší druh zoborožce dosahující délky těla kolem 45 cm. Výraznou dominantou těla je silný zobák, na němž je posazena nízká přilbice. Jak přilbice, tak zobák jsou krémové; kořen horní čelisti a spodní hřeben spodní čelisti jsou u samce černé černé. Kolem oka prosvítá neopeřená holá tmavě fialová kůže. Duhovky samce jsou červené, nohy šedozelené. Samec má hlavu, krk a svrchní partie tmavě šedé, přičemž brka jsou bílá, což lze docela dobře vidět pouhým okem. Spodina je jinak světlá, spodní krovky ocasní rezavé. Ruční a loketní letky jsou černošedé, přičemž ruční letky jsou na konečcích a u báze bílé. Ocas je černošedý a vyjma prostředního páru ocasních per jsou všechna ocasní pera zakončena bíle. Samice je v opeření stejná jako samec, avšak je velikostně o něco menší a výrazněji menší je i její přiblice. Její zobák je černý s krémovým pruhem u kořene horní čelisti. Samičiny duhovky jsou hnědé.[6][7]

Biologie

editovat

Živí se převážně ovocem jako jsou fíky, avšak dokáže pozřít řadu jiných nativních i pěstovaných druhů ovoce. Nezřídka pozře i něco živočišného, lze jmenovat štíry, velký hmyz, plazy nebo hlodavce. Mimo hnízdění žije potulným životem, kdy se pohybuje napříč lesem ve snaze nalézt vhodnou potravu.[7]

Hnízdění

editovat

Zahnizďuje v dutinách stromů od března do července, někdy i ještě později. Vedle přirozených dutin může využívat i dutiny vydlabané jinými druhy ptáků jako jsou datli. Samice se zazdí na hnízdě a snese 1–3 vejce, načež je krmena po celou dobu inkubace i výchovy mláďat samcem pomocí regurgitace potravy. Inkubace trvá kolem 28–30 dní. Asi 4 týdny po vyklubání mláďat samice opouští hnízdo a za další 4 týdnu z hnízda vyletí i ptáčata.[7]

Ohrožení a početnost

editovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje zoborožce srílanského za málo dotčený druh. Celková početnost druhu nebyla kvantifikována, avšak zoborožec je místně popisován jako běžný a často se vyskytuje i v kultivovaných habitatech jako jsou zahrady, což poukazuje na dobrou adaptaci na kulturní krajinu.[4]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. SHAW, George; SHAW, George; GRIFFITH. General zoology, or Systematic natural history. London: Printed for G. Kearsley, 1812. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.1593. S. 37. 
  3. a b Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Ocyceros gingalensis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22682425A184955003.en. (anglicky) 
  5. WIJERATHNE, Iresha; WICKRAMASINGHE, Sriyani. Behavioral Pattern of Endemic Sri Lanka Grey Hornbill (Ocyceros gingalensis) within the Breeding and Nonbreeding Seasons. International Journal of Biodiversity. 2018-03-11, roč. 2018, s. e9509785. Dostupné online [cit. 2023-11-13]. ISSN 2314-4149. DOI 10.1155/2018/9509785. (anglicky) 
  6. KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 155-156. (anglicky) 
  7. a b c POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 154-155. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky) 
  • POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat