Zerstörer 1934A

Zerstörer 1934A
	Z8 Bruno Heinemann
Obecné informace
Uživatelé	Kriegsmarine; Francouzské námořnictvo; Sovětské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	12
Osud	10 potopeno; 6 vyřazeno
Předchůdce	Zerstörer 1934
Nástupce	Zerstörer 1936
Technické údaje
Výtlak	1625 t (standardní); 3110–3156 t (plný)
Délka	116,3 m (na vodorysce); 121 m (celková)
Šířka	11,3 m
Ponor	4 m
Pohon	6 kotlů, 2 turbíny; 2 lodní šrouby; 70 000 shp
Rychlost	38,2 uzlu
Dosah	1825 nám. mil při 19 uzlech
Posádka	315
Výzbroj	5× 127mm kanón (5×1); 4× 37mm kanón (2×2); 4× 20mm kanón (4×1); 8× 533mm torpédomet (2×4)
Ostatní	hydrofon GHG

Zerstörer 1934A byla třída torpédoborců německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno dvanáct jednotek této třídy. Představovaly vylepšenou verzi předcházející třídy Zerstörer 1934. Sedm jich bylo ve válce ztraceno, přičemž zbývajících pět plavidel po válce provozovala námořnictva Francie, Sovětského svazu a za účelem zkoušek též Velké Británie. Po vyřazení byly sešrotovány. Ve službě měla tato třída problémy s nespolehlivým pohonným systémem.^[2]

Stavba editovat

Celkem bylo postaveno dvanáct jednotek této třídy. Objednány byly v letech 1934–1935.^[2] Od předcházejících torpédoborců Zerstörer 1934 se lišily o o 1,7 metru prodlouženým trupem a kotly o vyšším pracovním tlaku. Postavily je německé loděnice Deschimag AG Weser, Germaniawerft a Blohm & Voss. Jejich kýly byly založeny roku 1935. Do služby byly přijaty v letech 1937–1938.^[2]

Jednotky třídy Zerstörer 1934A:^[1]^[2]

Jméno	Verze	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Z5 Paul Jakobi	Zerstörer 1934A	Deschimag	1935	24. března 1936	1937	Dne 2. února 1946 předán Francii a zařazen jako Désaix. V letech 1947–1949 využíván pro zbraňové zkoušky. Sešrotován 1951.
Z6 Theodor Riedel	Zerstörer 1934A	Deschimag	1935	22. dubna 1936	1937	Dne 2. února 1946 předán Francii a zařazen jako Kléber (D 603). V letech 1953–1957 v rezervě. Sešrotován 1958.
Z7 Hermann Schoemann	Zerstörer 1934A	Deschimag	1935	16. července 1936	1937	Dne 2. května 1942 v Barentsově moři, během útoku na britské arktické konvoje PQ-15 a QP-11, potopen britským lehkým křižníkem HMS Edinburgh.
Z8 Bruno Heinemann	Zerstörer 1934A	Deschimag	1936	15. září 1936	1938	Dne 25. ledna 1942 u belgického pobřeží potopen dvěma minami.
Z9 Wolfgang Zenker	Zerstörer 1934A	Germaniawerft	1935	27. března 1936	1938	Dne 13. dubna 1940 v druhé námořní bitvě u Narviku najel na břeh ve fjordu Rombaken (jinak též Rombaksfjord). Sešrotován.
Z10 Hans Lody	Zerstörer 1934A	Germaniawerft	1935	14. května 1936	1938	Dne 7. ledna 1946 předán Velké Británii a přejmenován na R39. Využit ke zkouškám a později jako plovoucí kasárna v Southamptonu. Sešrotován 1949.
Z11 Bernd von Arnim	Zerstörer 1934A	Germaniawerft	1935	8. července 1936	1938	Dne 13. dubna 1940 v druhé námořní bitvě u Narviku najel na břeh ve fjordu Rombaken (jinak též Rombaksfjord). Sešrotován.
Z12 Erich Giese	Zerstörer 1934A	Germaniawerft	1935	12. března 1937	1939	Dne 13. dubna 1940 v druhé námořní bitvě u Narviku najel na břeh ve fjordu Rombaken (jinak též Rombaksfjord).
Z13 Erich Koellner	Zerstörer 1934A	Blohm & Voss	1935	18. března 1937	1939	Dne 13. dubna 1940 v druhé námořní bitvě u Narviku potopen v Ofotfjordu u Djupviku.
Z14 Friedrich Ihn	Zerstörer 1934A	Blohm & Voss	1935	5. listopadu 1935	1938	V rámci reparací předán Sovětskému svazu, zařazen jako Prytkij. Sloužil na Baltu. Sešrotován v 50. letech.
Z15 Erich Steinbrinck	Zerstörer 1934A	Blohm & Voss	1935	24. září 1936	1938	V rámci reparací předán Sovětskému svazu, zařazen jako Pylkij. Sloužil na Baltu. Dosloužil jako plovoucí kasárna. Sešrotován.
Z16 Friedrich Eckoldt	Zerstörer 1934A	Blohm & Voss	1935	21. března 1937	1938	Dne 31. prosince 1942 během útoku na arktický konvoj JW-51B potopen britským lehkým křižníkem HMS Sheffield.

Konstrukce editovat

Z11 Bernd von Arnim potopený ve druhé bitvě u Narviku

Francouzský torpédoborec Kléber (ex Z6 Theodor Riedel)

Výzbroj plavidel po jejich dokončení tvořilo pět 127mm kanónů v jednodělových věžích, čtyři 37mm a čtyři 20mm protiletadlové kanóny a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest kotlů Wagner (Z9–Z16 měly kotle Benson) a dvě turbíny Deschimag (Z9–Z16 měly turbíny Blohm & Voss) o výkonu 70 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38,2 uzlu.^[1] Dosah byl 1825 námořních mil při rychlosti devatenáct uzlů.^[2]

Modifikace editovat

Roku 1938 byly zpevněny trupy všech plavidel. V letech 1939–1940 plavidla dostala sonar S-Gerät.^[2]

Roku 1941 čtyři torpédoborce (Z10, Z14 až Z16) dostaly nové turbíny Germania o výkonu 67 000 shp.^[2]

Roku 1941 dostala přeživší plavidla radar FuMO 21. V letech 1943–1944 byla vybavena systémy FuMB 3 Bali a FuMB 4 Sumatra.^[2]

Roku 1944 byly Z5, Z10 a Z15 vybaveny tzv. atlantickou přídí. Jejich celková délka se zvětšila na 121,3 metru.^[2]

Roku 1944 na přeživších plavidlech původní radar nahradily nové FuMO 24 a FuMO 63K. Přičemž byly vybaveny ještě systémem FuMB 1 Metox.

Za války se měnilo i složení výzbroje, zejména byla posilována protiletadlová výzbroj plavidel.^[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b ^c ^d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 232. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ "1934 A" type destroyers (Z5 PAUL JACOBI) (1937 - 1939) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura editovat

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Typ 1934A na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 232. (anglicky)

[nav-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ "1934 A" type destroyers (Z5 PAUL JACOBI) (1937 - 1939) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (anglicky)

[2]

[1]