Otevřít hlavní menu

Zdislav Berka z Dubé a Lipé

český hofmistr, sudí a šlechtic

Zdislav Berka z Dubé a Lipé, (kolem 1467/147011. září 1553 v Zákupech na mor ve věku kolem 80 let). Byl královský úředník, zakladatel zámku Zákupy, příslušník lipské větve rodu Berků z Dubé.[1]

Zdislav Berka z Dubé a Lipé
Erb Berků z Dubé
Erb Berků z Dubé

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1534 – 11. září 1553
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Vojtěch z Pernštejna
Nástupce Jan III. Popel z Lobkowicz

Fojt Horní Lužice
Ve funkci:
1527 – 1549
Panovník Ferdinand I.

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
2. březen 1523 – 1534
Předchůdce Hynek Bořita z Martinic
Nástupce Jindřich Berka z Dubé

Královský rada

Přísedící komorního soudu

Narození asi mezi 14671470
Úmrtí 11. září 1553
Zákupy
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Česká Lípa
Choť 1. Magdaléna z Šebířova
2. Beatrix z Kolovrat
3. Anna z Vartenberka
Rodiče Jaroslav Berka z Dubé
Děti bezdětný
Sídlo Zákupy
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rod Berků z DubéEditovat

Zdislav byl příslušník původně starého rodu Ronovců, z nichž se vyčlenila celá řada rodových větví, jednou z nich byli z kuřivodské linie Berkové z Dubé. Dědeček Jindřich Berka zvaný Dubský zemřel zhruba v době, kdy se Zbyněk narodil. Zdislavovým otcem byl Jaroslav Berka z Dubé, který byl pohřben v již zaniklém farním kostele sv. Petra a Pavla České Lípě roku 1493.[2] V době kdy mu otec zemřel, byl naživu Zdislavův jediný bratr Adam (druhý Jiří zemřel) a otcovi bratři Petr a Jiří (Zdislavovi strýcové). V roce 1502 se konalo velké přerozdělování majetku vyvolané úmrtími v rodu. Část nevelkého majetku Zdislav s bratrem Adamem zdědili, ale roku 1505 ho oba prodali svému strýci Jiřímu.[3] Nakonec Zdislav přežil i bratra Adama, zůstal z celé větve Berků sám, poslední a také s ním celá rodová větev vymřela po meči.

Zdislavův vzestup mociEditovat

Hlavním držitelem zákupského panství se stal roku 1518 odkoupením podílu od strýce Petra Berky z Dubé.[4] Předtím se o něj dělili bratři Zbyněk, Zdislav, Jiřík, Václav, Jan a Jindřich Berkové v tzv. nedílu, společné správě.[5] Když někdo z nich zesnul, díl se převáděl na jeho děti. Mimo Zákupského panství koupil Zdislav i panství Milštejn a obě je časem spojil.

Zdislav v roce 1519 nekoupil jen obě panství, ale také získal zhruba ve svých 50 letech první veřejnou funkci, stal se přísedícím komorního soudu[6] a téhož roku byl spolu s dalšími šlechtici v Uhrách kvůli žádanému návratu krále Ludvíka Jagellonského do Čech. V roce 1522 se stal poručníkem dětí zesnulého strýce Petra Berky (od něhož Zákupy kupoval) spolu s Beatrix z Kolovrat, vdovou po Petrovi Berkovi. Po návratu Ludvíka Jagellonského na trůn v Čechách začala jeho kariéra, byl jím jmenován nejvyšším zemským sudím.[7]

I díky podpoře krále Ferdinanda I. se stal fojtem Horní Lužice (od roku 1527), od svého bratrance roku 1528 koupil Jablonné, pro své Zákupy získal od krále povýšení na město (1541) a městský znak se znakem Berků z Dubé. Jsou i záznamy o držení hradu Milštejn od roku 1532.[8] Roku 1532 vykoupil od svých příbuzných (včetně nevlastních dětí) Zákupy zcela a stal se dědičným pánem zámku s okolím. Roku 1541 pro své město městský znak od krále Ferdinanda I. a začal s budováním zámku na místě vyhořelé tvrze, svého budoucího hlavního sídla a Milštejn opustil, nicméně si jej i okolí ponechal ve své správě. Do zámku v Zákupech se přestěhoval z České Lípy i se svou druhou ženou, svárlivou Beatrix. Beatrix byla dříve ženou jiného Berky, strýce Petra, měla s ním mnoho dětí a všechny je přivedla do Zákup.[9] O děti se společně se svým novým manželem postarala dobře. Než si Zdislav svou tetu Beatrix se svolením církve (tzv. papežský dispens) roku 1530 (1531?) vzal, byl ženat s Magdalénou z Šebířova. Beatrix v Zákupech záhy zemřela a oženil se brzy znovu, potřetí. Byla to Anna z Vartenberka, která jej přežila.

Zdislav Berka patřil mezi přívržence Ferdinanda I. Habsburského, který za jeho podporu při nezdařeném povstání části české šlechty a poté při volbě českým králem získal odměnou řadu hodností a úřadů, znovu nejvyšší sudí a královský rada. Úřad sudího roku 1534 vzdal ve prospěch bratrance Jindřicha Berky z Dubé a převzal funkci nejvyššího hofmistra spojenou s předsednictvím komorního soudu.[10] Tu podržel až do své smrti. Stal se zároveň místodržitel českého krále v dobách jeho nepřítomnosti, což byl vrchol jeho kariéry. Některé z funkcí byly formálně bezplatné.

V roce 1542 získal Mělník a později i řadu vesnic kolem něj. Do zvelebování Mělníka v dalších 10 letech mnoho investoval. Roku 1549 se vzdal úřadu fojta v Horní Lužici. V Zákupech roku 1550 zahájil stavbu nového kostela, dokončení stavby v roce 1560 se již nedočkal, protože zemřel roku 1553 na mor.[11]

Byl třikrát ženatý, ale žádná z jeho žen mu potomky nedala, ač své děti s jinými muži měly. Svou závěť stále upravoval s nadějí, že se syna dočká. Protože se nedočkal, podle jiného ustanovení závěti se jeho dědicem na zákupském panství stal syn jeho bratrance Jindřicha Zbyněk Berka.[12] Ten se však ujmul jeho správy až po třech letech roku 1556, protože jej předtím užívala vdova po Zdislavovi, Anna z Vartenberka.[13]

Zdislav zemřel sice v Zákupech, velkolepý pohřeb měl v České Lípě a k tamním kostele sv. Petra a Pavla byl pochován. Kostel však později vyhořel.[14] Kryptu rodu Berků vybudoval v Zákupech až jeho nástupce na panství Zbyněk Berka.

ErbEditovat

Berkové mají v erbu, stejně jako všechny ostatní odnože Ronovců, černé sukovité větve čili ostrve na žlutém poli. Ty se staly i součástí městského znaku města Zákupy, které Berkům náleželo.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ASCHENBRENNER, Martin. Závěť Zdislava Berky. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2007, čís. 16, s. 159. ISSN 1211-9172. 
  2. PANÁČEK, Jaroslav. Zaniklé památky ve farním kostele s.Petra a Pavla. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 
  3. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy I. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2004. ISBN 80-239-2930-5. S. 1. 
  4. Bezděz 2007, str. 159
  5. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. 
  6. Bezděz 2007, str. 159
  7. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy I. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2004. ISBN 80-239-2930-5. S. 2. 
  8. PANÁČEK, Jaroslav; GABRIEL, František. Sborník Bezděz 4/1996. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 1996. ISBN 80-900896-4-X. Kapitola Hrad Milštejn, s. 17-35. 
  9. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy II. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2005. ISBN 80-239-4313-8. S. 1. 
  10. Šimek, str.26.
  11. Šimek, str.27.
  12. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2007. ISBN 978-80-239-8599-3. S. 1. 
  13. AULOVÁ, Martina; ASCHENBRENNER, Martin. Ke genealogii Zákupských Berků. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 277. ISSN 1211-9172. 
  14. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy I. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2004. ISBN 80-239-2930-5. S. 23. 

Externí odkazyEditovat