Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Petra a Pavla (Česká Lípa)

kostel v České Lípě

Zaniklý kostel svatého Petra a Pavla stával v České Lípě do roku 1820, tehdy definitivně podlehl požáru města.[1] Hořel několikrát i předtím. Postaven byl zřejmě v 12. století, doklad však není.

Kostel sv. Petra a Pavla
v České Lípě
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
okres Česká Lípa
Obec Česká Lípa
Souřadnice
Kostel svatého Petra a Pavla (Česká Lípa) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Česká Lípa - in urbe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Stavba a vybaveníEditovat

Kostel stával ve středu města na náměstí, dnes pojmenovaném Škroupovo. Dřívější jména náměstí byla Kostelní a Školní.

Datum založení kostela jisté není, někteří historikové odhadují 12. století, ale pravděpodobně byl postaven na počátku 14. století zároveň s prvními stavbami zakládaného města. Je možné, že vznikl v roce 1475 na místě původní stavby.

V letech 1608 až 1623 byl kostel obsazen protestanty. Až díky zákupskému děkanu Wenzelovi Treubnerovi podporovanému Albrechtem z Valdštejna byl na Tři krále roku 1623 vrácen katolickým bohoslužbám.[2]

Děkan Johann Christoph Preisler pořídil roku 1788 soupis všeho, co s kostelem souviselo a co zbylo po prvním požáru.[3] Jednalo se o stavbu pozdně gotickou se třemi loděmi. V hlavní hale bylo 91 lavic, z nichž několik bylo upraveno pro vrchnost a čelné měšťany. Kostel měl 60 metrů vysokou věž s hodinami vyrobenými v Litoměřicích roku 1712. Ve věži byly zavěšeny tři velké zvony, z nichž největší měl 50 centů. Po požáru kostela v roce 1617 byly přemístěny do nově postavené samostatné zvonice. Po požáru způsobeném zásahem blesku byla zvonice roku 1631 obnovena.[3] Součástí vybavení byla křtitelnice, kterou se podařilo zachránit a předat do kostela svaté Maří Magdaleny. Varhany z roku 1619 podlehly požáru a byly nahrazeny novými z roku 1753. V kostele bylo několik cenných oltářů, mnoho soch i obrazů. Některé byly umístěny v postranních kaplích. Cenné a dobře děkanem popsané byly schránky na monstranci (pastoforium) a hostie (ciborium).

V kostele se nacházely tři hrobky majitelů panství a města. Dvě patřily Berkům z Dubé, jedna byla vartenberská. V první berkovské z roku 1490 byli pohřbeni Jaroslav Berka z Dubé (zemřel 1493), jeho syna Zdislav Berka z Dubé (zemřel 1553) a Petr Berka (zemřel 1540). Ve druhé hrobce byli pohřbeni mnozí další Berkové a jejich blízcí příbuzní. Ve vartenberské hrobce z roku 1584 byli pohřbeni spolumajitelé města z rodu Vartenberků. Mimo nich byly v kostele další náhrobky šlechticů i významných měšťanů města.[4]

 
Dnešní Škroupovo náměstí, kde stával kostel

ZánikEditovat

Střed města postihly dva velké požáry. K prvnímu došlo 6. října 1787, druhý, ještě ničivější, nastal 12. května 1820. Po druhém bylo povoleno zbytky kostela zbořit a stavební materiál byl rozprodán měšťanům. Už po prvním požáru docházelo ke krádežím vybavení nehlídané stavby, zloději vykradli i hrobky a zničili rakve. Jen málo předmětů se časem podařilo dohledat a zachránit.[5] Jsou uschovány v českolipském muzeu.

Status farního kostela byl přenesen na kostel sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PANÁČEK, Jaroslav. Zaniklé památky ve farním kostele sv. Petra a Pavla v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 35. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 
  2. PANÁČEK, Jaroslav. Založení augustiniánského kláštera v České Lípě. Česká Lípa: Muzeum Česká Lípa a Vega-1, 2010. ISBN 978-80-86319-14-8. Kapitola Přípravné práce, s. 10. 
  3. a b Panáček, Bezděz 2010, str. 36
  4. Panáček, Bezděz 2010, str. 49
  5. Panáček, Bezděz 2010, str. 51

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat