Zdeněk Čáp (lékař)
Zdeněk Čáp (30. srpna 1904 Rokycany – 7. března 1984 Rokycany) byl praktický lékař v Rokycanech, za protektorátu aktivní účastník protiněmeckého odporu.
| MUDr. Zdeněk Čáp | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Zdenko Jan Nepomuk |
| Jiná jména | Zdenko Čáp |
| Narození | 30. srpna 1904 Rokycany;  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. března 1984 Rokycany;  Československo |
| Bydliště | Masarykovo náměstí 82, 337 01 Rokycany–Střed |
| Vzdělání | maturita na gymnáziu; dokončené studium medicíny v Praze |
| Alma mater | gymnázium v Rokycanech; Lékařská fakulta v Praze |
| Povolání | praktický lékař |
| Domovské město | Rokycany |
| Titul | MUDr. |
| Choť | Blažena Čápová (rozenou Jakobeová z Rokycan, * 29. ledna 1910 – 27. června 1998) |
| Děti |
|
| Rodiče |
|
| Příbuzní | sestra Emilie (* 1898) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Rodinný původ a studia editovat
Zdeněk Čáp se narodil v Rokycanech v domě číslo popisné 153/I dne 30. srpna 1904 do rodiny ředitele berního úřadu Zdeňka Čápa staršího a jeho manželky Jolany jako druhorozený (prvorozená byla jeho sestra Emilie, narozená v roce 1898). Byl sice pokřtěn jmény Zdenko Jan Nepomuk, ale v praktickém životě používal jméno Zdeněk. Po skončení středoškolského studia na rokycanském gymnáziu (maturita v roce 1923) pokračoval ve vysokoškolském studiu v Praze na Lékařské fakultě, kde svá studia uzavřel 6. prosince 1929 promocí.[1] Prvním pracovním působištěm MUDr. Zdeňka Čápa byla Přibyslav.[2]
30. léta 20. století editovat
Souhlas s provozováním veřejné lékařské praxe v Rokycanech získal MUDr. Zdeněk Čáp od Zemského úřadu v roce 1931. Během následujícího období vedl svoji rokycanskou ordinaci praktického doktora rodinného typu a současně vykonával i funkci smluvního lékaře Československé státní dráhy|Československých drah. Nadstandardní kontakty se zaměstnanci železnic jej po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) přivedly do řad členů ilegálního domácího protiněmeckého odboje.[1]
V odboji editovat
.jpg)
MUDr. Zdeněk Čáp se do odboje zpočátku zapojil jen jako spojka mezi pražskou a rokycanskou odbojovou skupinou. U některých spěšných vlaků v Rokycanech vyzvedával tiskoviny, letáky a směrnice a předával je dále odbojáři Františku Řehořovi (ten byl členem rokycanské buňky ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa)[3] v Rokycanech nebo básníku, odbojáři a učiteli Karlu Vokáčovi do Strašic u Rokycan.[1] Kromě této kurýrní činnosti podporoval MUDr. Zděněk Čáp i rodiny perzekvovaných a několika osobám umožnil vyhnout se pracovnímu nasazení ve Velkoněmecké říši tím, že jim vystavil lékařské osvědčení o pracovní nezpůsobilosti.[1]
Operace Anthropoid editovat
Vlivem navigační chyby byli Jozef Gabčík s Janem Kubišem (parašutisté operace Anthropoid) vysazeni na zmrzlou a zasněženou půdu protektorátu 29. prosince ve 2 hodiny a 24 minut greenwichského času u Nehvizd východně od Prahy.[4] Jozef Gabčík se při seskoku zranil na noze. Třetí záchytná (konspirační) adresa, kterou parašutisté dostali, směřovala do Rokycan za penzionovaným železničním zaměstnancem Václavem Stehlíkem[4][p. 1] A právě zde v Rokycanech zajistil Václav Stehlík ošetření Gabčíkova kotníku u MUDr. Zdeňka Čápa. (Distorzi hlezenního kloubu s podezřením na zlomeninu kotníku zafixoval lékař sádrovým obvazem s podpatkem.) Po jedné noci, strávené u Václava Stehlíka se 30. prosince 1941 Gabčík s Kubišem vydali na první záchytnou adresu do Plzně k rodině Králových.[4] Od Králových dne 31. prosince 1941 odjel do Prahy k Růtovým Jan Kubiš; Jozef Gabčík zůstal u Králů v Plzni, aby si doléčoval zraněnou nohu.[4]
Operace Tin editovat
Paravýsadek operace Tin tvořili rotní Ludvík Cupal a Jaroslav Švarc. Výsadek proběhl v noci z 29. na 30. dubna 1942 spolu se skupinou Intransitive ve středních Čechách nedaleko vsi Padrť u Rožmitálu (poblíž Padrťských rybníků). Skupina se však při seskoku rozdělila a nenalezla výstroj. Oba výsadkáři si při doskoku zranili nohu. Cupal si navíc způsobil i vážné vnitřní zranění, ze kterého už se nikdy plně nevyléčil. Cupalovi se přesto podařilo dostat se do Rokycan na záchytnou adresu k Václavu Stehlíkovi.[3] Ošetření parašutisty Ludvíka Cupala tak zajišťoval opět Václav Stehlík cestou praktického lékaře MUDr.[1] Zdeňka Čápa. S pomocí dalšího výsadkáře Vojtěcha Lukaštíka (paravýsadek Intransitive) se pak Cupal přesunul na Moravu.[3]
Vinou rodinných rozepří u Stehlíků se gestapo dozvědělo o pobytu parašutistů z Anglie v jejich domě. [3] Všichni členové rodiny Václava Stehlíka byli zatčeni a dne 28. května 1942 popraveni Němci na střelnici v Plzni-Lobzích a to tak rychle, že vyšetřovatelé již nestačili provést dostatečně důkladně veškeré jejich výslechy, což zachránilo život i dalším odbojářům a to včetně MUDr. Zdeňka Čápa.[1][3]
MUDr. Zdeněk Čáp pomáhal odboji až do konce druhé světové války.[3]
Po druhé světové válce editovat
MUDr. Zdeněk Čáp i celá jeho rodina druhou světovou válku přečkali. Po osvobození Československa a po zrušení soukromých lékařských praxí[5] pracoval jako závodní lékař v Železárnách Bílá Cerkev v Hrádku u Rokycan (v ŽBC v Hrádku u Rokycan).[5] S manželkou Blaženou Čápovou (rozenou Jakobeovou z Rokycan, * 29. ledna 1910 – 27. června 1998) měli dvě dcery: Zdenu Čápovou (* 21. dubna 1935) a Hanu Čápovou (* 19. října 1936). MUDr. Zdeněk Čáp zemřel 7. března 1984 v Rokycanech.[1]
Připomínka editovat
_Pam_Deska.jpg)
V pátek 3. května 2019 v 17.00 hodin byla v Rokycanech na vnější fasádě domu, kde bydlel (na adrese: Masarykovo náměstí 82, 337 01 Rokycany–Střed)[2][1] slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná MUDr. Zdeňku Čápovi. Autorem pamětní desky je akademický sochař Ivan Tichý; akci inicializoval MUDr. Václav Hejda a zhotovení desky finančně podpořil Ing. Zdeněk Rataj.[3] Na pamětní desce je nápis: V tomto domě ordinoval a žil / MUDr. Zdeněk Čáp / 1904 – 1984 / vynikající praktický lékař / a účastník antinacistického odboje.[5]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Václav Stehlík (* 14. října 1879 Kamenný Újezd u Rokycan – 28. května 1942 popraven v Plzni-Lobzích) byl v protektorátní době penzionovaný železniční zaměstnanec z Rokycan a člen široce rozvětvené ilegální sítě železničářů, která byla napojena na Politické ústředí (PÚ).[4]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h Slavnostní odhalení pamětní desky MUDr. Zdeňku Čápovi [online]. 2019 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Čáp Zdeněk [online]. Rokypedie / Rokycanští patrioti cz [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g KULHÁNEK, Jaroslav. Odhalení pamětní desky MUDr. Zdeňku Čápovi [online]. Československá obec legionářská (ČsOL), 2019-06-03 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Královy [online]. Mauthausen webnode cz [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c LANZENDORF, Marek. Pamětní deska Zdeněk Čáp [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2019-12-17 [cit. 2024-02-02]. Umístění: Rokycany, Masarykovo náměstí 82, fasáda domu; Pamětní deska byla odhalena v pátek 3. května 2019. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Čáp na Wikimedia Commons
