Začínající učitel

Začínajícím učitelem je učitel, který má příslušné vysokoškolské vzdělání a pedagogickou způsobilost, chybí mu však pedagogická zkušenost, je na začátku své profesní dráhy.[1] Označení je možné chápat jako: mladý, nezkušený, nezralý, neovládající dosud všechny pracovní techniky a postupy nebo též jako perspektivní, nadšený, nadějný.[2]

Nutná kvalifikace učitele v ČeskuEditovat

Pedagog musí splňovat několik stanovených předpokladů vymezených v zákoně o pedagogických pracovnících. Jedná se zejména o plnou způsobilost k právním úkonům, odbornou kvalifikaci, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a prokázanou znalost českého jazyka. Učitel musí mít odbornou kvalifikaci, kterou získává vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu.[3]

Časové rozmezí začínajícího učiteleEditovat

Časové rozmezí „začátečnictví“ nelze přesně vymezit, neboť závisí na typu školy, aprobaci, výši úvazku, individuálních zkušenostech učitele; obvykle se stanovuje na období prvních 5 let profesní praxe. [1]

V tomto rozmezí se ale většina autorů neshoduje. Oldřich Šimoník[4] hovoří o začínajícím učiteli v prvním roce nástupu do praxe. Naopak autoři Z. Kalhous a F. Horák[5] vymezují období začínajícího učitele dobou jednoho až tří let od nástupu do zaměstnání. Libuše Podlahová[6] období stanovuje na dobu pěti let ve školství.

Činnosti (nejen) začínajícího učiteleEditovat

  • administrativa (vedení agendy žáků, záznamy jejich hodnocení, výkazy, korespondence, evidence nábytku…)
  • operativní činnost (dozor o přestávkách, suplování za kolegy, porady učitelského sboru, sběr papíru, soutěže, školní výlety, vybírání peněz na divadla, přednášky, exkurze, plavání…)
  • přípravy na výuku (více než dvě hodiny příprav připadají na jednu vyučovací hodinu, zejména při přípravách začátečníků)
  • sebevzdělávání (je nutné, aby učitelé zvyšovali své profesní kompetence pomocí různých workshopů, přednášek nad rámec školy)
  • konzultační činnost (setkávání a rozhovory se žáky a jejich rodiči, nejběžněji třídní schůzky, konzultační hodiny…)
  • hodnocení (posuzování žáků za dosažené výsledky, zejména pro začínající učitele je hodnocení žáků velmi obtížené)
  • styk s veřejností (zapojení učitelů do veřejných akcí, publikování článků v regionálním tisku, tvorba informačních materiálů, prezentace školy při veřejných vystoupeních).[7]

Šok z realityEditovat

Takzvaný „šok z reality“ neboli profesní náraz postihuje učitele zejména v prvním roce působnosti ve škole. Začínající učitelé zjišťují, že nejsou připraveni na to, co vše se od nich ve škole očekává. Příčin šoku z reality, který může končit i odchodem do jiné profese nebo přechodem do jiné školy, je spousta.

Některými z nich jsou: nedostatečné materiální vybavení školy, nekázeň žáků v hodinách, časová náročnost, vztahy na pracovišti, malé pravomoci učitele, postoje rodičů ke škole, výše učitelské platu či celková odlišnost školní reality od představ.[6]

Uvádějící učitelEditovat

Jelikož je učitel začátečník nezkušený a potřebuje pomoc kolegů, spousta ředitelů škol určí tzv. uvádějícího učitele. Tato funkce není zákonem dána, proto je využívána jen na některých školách. Uvádějící učitel je ve svém oboru již zkušený a má za úkol poskytnout začátečníkovi odbornou i psychickou oporu, a tím omezit jeho profesní nejistotu na minimum.[6] Může mu předat zkušenosti ze své učitelské praxe. Měl by ho podpořit a pomoci mu v jeho nejistých krocích zejména v prvním roce učitelské praxe.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013. 395 s. ISBN 978-80-262-0403-9.
  2. PODLAHOVÁ, Libuše. První kroky učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2004. 223 s. První pomoc pro pedagogy; 1. ISBN 80-7254-474-8.
  3. ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 24. září 2004, o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Sbírka zákonů ČR. 2004, částka 190. ISSN 1211-1244.
  4. ŠIMONÍK, Oldřich. Začínající učitel: některé pedagogické problémy začínajících. 1. dotisk 1. vyd. [i. e. 2. vyd.]. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 101 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 56. ISBN 80-210-8494-4.
  5. KALHOUS, Zdeněk a HORÁK, František. K aktuálním problémům začínajících učitelů. Pedagogika. 1996, roč. 46, č. 3, s. 245–255. ISSN 0031-3815, ISSN 2336-2189 (online).
  6. a b c PODLAHOVÁ, Libuše. První kroky učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2004. 223 s. První pomoc pro pedagogy; 1. ISBN 80-7254-474-8.
  7. VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Být učitelem: co by měl učitel vědět o své profesi. 2. přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. 76 s. ISBN 9788072903252.

LiteraturaEditovat

  • ČESKO. Zákon č. 563 ze dne 24. září 2004, o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Sbírka zákonů ČR. 2004, částka 190. ISSN 1211-1244.
  • KALHOUS, Zdeněk a HORÁK, František. K aktuálním problémům začínajících učitelů. Pedagogika. 1996, roč. 46, č. 3, s. 245–255. ISSN 0031-3815, ISSN 2336-2189 (online). Dostupné také z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?cat=10223&lang=cs.
  • PODLAHOVÁ, Libuše. První kroky učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2004. 223 s. První pomoc pro pedagogy, 1. ISBN 80-7254-474-8.
  • PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013. 395 s. ISBN 978-80-262-0403-9.
  • ŠIMONÍK, Oldřich. Začínající učitel: některé pedagogické problémy začínajících učitelů = The beginning teacher: some pedagogical problems of beginning teachers. 1. dotisk 1. vyd. [i. e. 2. vyd.]. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 101 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 56. ISBN 80-210-8494-4.
  • TRUNDA, Michal. Zákon o pedagogických pracovnících a navazující školské předpisy. 3. vyd. Třinec: RESK, spol. s r.o., 2016. 164 s. ISBN 978-80-87675-11-3.
  • VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Být učitelem: co by měl učitel vědět o své profesi. 2. přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. 76 s. ISBN 9788072903252.