Wlastimil Hofman

architekt
Možná hledáte: Vlastimil Hofman (* 10. března 1914, Praha) - český akademický malíř.

Wlastimil Hofman, křtěný Patricus Dominicus (27. dubna 1881 Karlín[1]6. března 1970 Szklarska Poręba) byl česko-polský akademický malíř, představitel symbolismu.

Wlastimil Hofman
Wlastimil Hofman
Wlastimil Hofman
Narození 27. dubna 1881
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. července 1970 (ve věku 89 let)
Szklarska Poręba
PolskoPolsko Polsko
Národnost Češi
Povolání malíř a architekt
Ocenění Řád znovuzrozeného Polska řzp
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dům a muzeum malíře Wlastimila Hofmana ve Sklářské Porubě

ŽivotEditovat

Byl nejmladší ze šesti dětí Ferdinanda Hofmanna a jeho polské manželky Teofily Muzikové.

V roce 1889 se rodina přestěhovala do Krakova, kde Wlastimil navštěvoval školu sv. Barbory a gymnázium Jana III. Sobieského. V roce 1896 začal studovat na Vysoké škole výtvarných umění v Krakově pod vedením Jacka Malczewského, Leona Wyczółkowského a Jana Stanisławského.

V letech 1899-1901 studoval na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži pod vedením Jean-Léon Gérôma. Od roku 1902 začal vystavovat. Roku 1904 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes a Společnosti polských umělců „Sztuka“. V roce 1905 namaloval obraz „Vyznání“, který byl představen v roce 1906 v galerii „Zachęta“ ve Varšavě a přinesl mu slávu. V roce 1907 byl jmenován členem Sdružení výtvarných umělců „Wiener Secession“. V letech 1914-1917 žil v Praze, 1919-1920 v Paříži. Nakonec se usadil natrvalo v Krakově, odkud pravidelně cestovával do Vídně, Prahy a Paříže a také na studijní cesty do Itálie.

Po vypuknutí druhé světové války unikl s židovskou manželkou před německou armádou směrem na východ, do paláce v Pomorzanech nedaleko Lvova, který po 17. září 1939 spadal pod sovětskou okupační moc. S Legií Čechů a Slováků, do níž vstoupil, pak přes Istanbul, Haifu a Tel Aviv došel až do Jeruzaléma. V roce 1942 zde vydal sbírku básní „Przez ciernie do Wolności“ (Přes trny ke svobodě).

Do Krakova se vrátil v červnu 1946, ale v roce 1947 odešel do Sklářské Poruby, kde dožil ve skromném domku („Wlastimilówka“). Maloval nábořenské, antické i folklórní motivy a krajiny.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Karlín (kostel sv.Cyrila a Metoděje)

Externí odkazyEditovat