Wikipedista:Pediewiki/Názory

Názory jsou soubory myšlenek vyjadřující postoj jednotlivce nebo skupiny osob k jakékoli záležitosti. Názory jsou pojem, který je obecně používán jako označení pro mínění nebo smýšlení. Dále také pojem, který používají sociologové při studiu a interpretaci myšlenkových proudů ve společnosti, které se skládají z celé řady příbuzných názorů.

Sociologické aspekty názorů

• předpoklady vzniku názorů
• podmínky vzniku názorových vzorců, které ovlivňují společenské jednání
• způsoby jejich diferenciace do institucí a organizací (spolky, politické strany)
• interakce mezi názorovými vzorci
• vliv na sociální změny

Synonyma pojmu názory

• náhled
• pohled
• hledisko
• stanovisko
• pojetí
• mínění
• přesvědčení
• smýšlení

Hodnota názorů

Některé názory mají nulovou hodnotu. Jsou to takové názory, které neuspějí v konfrontaci se prokázanými, zřejmými a zjevnými skutečnostmi. Přírodní vědy testují pravdivost názorů pomocí přírodních zákonů. Sociologie má jako společenská věda proces ověřování zkomplikován osobou hodnotitele, který nemusí být nezainteresovaný.

Každý má právo na svůj názor, ale nikoliv na svá fakta. Nesprávná fakta (informace) jsou v případě dezinformací šířena úmyslně a systematicky. Někdy jsou sdíleny bez úmyslu ovlivnit rozhodování nebo názory adresátů a bez vědomí jejich nesprávnosti. Tyto tzv. misinformace mohou být šířeny ve velkém rozsahu, a pokud nejsou vyvráceny, mohou mít stejný výsledek jako dezinformace – přijetí rozhodnutí nebo osvojení názorů na základě nepravdivých informací.

Naopak názor, který není přezkoumatelný, t. j. názor, který vyjadřuje osobní vztah jednotlivce k tématu, musí být respektován. Toho zneužívají šiřitelé nesmyslů, lží a dezinformací a používají obezličku "je to můj názor".

Názor, který přezkoumatelný je, a v přezkumu neobstojí, nemá právo na respekt (úctu, ohled). Respekt mají v demokratické společnosti osoby, instituce, práva, zákony, ale nikoli vědecky vyvrácené názory. K vyžadování respektu slouží zastáncům šíření jakýchkoli názorů (včetně lží, dezinformací, demagogie a propagandy zločinných ideologií) výrok Evelyn Beatrice Hallové: "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat", který je mylně připisován Voltairovi. Jevhenija Nestorovyč, ukrajinská kulturní manažerka, kritička a autorka má zato, že dnes spíš platí: „Budu hájit své názory až do smrti, i kdyby všechny racionální argumenty dokazovaly opak.“

Netolerování názorů

Dokonce ani tolerance názorů není samozřejmá. Pokud jsou názory šířeny veřejně, nesmí být v kolizi s ustanoveními trestního zákoníku:

• Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
• Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka
• Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia

Šíření názorů, které kolidují s výše uvedenými ustanoveními není tolerováno, ale naopak trestně stíháno. Rizika trestního stíhání si jsou šiřitelé podobných názorů vědomi, a tak používají triky v podobě eufemismů, náznaků nebo podvědomých manipulací. Vpuštění zmiňovaných názorů do veřejného prostoru s naivní představou svobodné diskuze je legitimizací zla.

V demokratických společnostech je zaručeno právo na názor. V České republice uvádí Listina základních práv a svobod:

• Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.(článek 15, odstavec 1) - základní právo a svoboda
• Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (článek 16, odstavec 1) - základní právo a svoboda

Aspekty ovlivňující hodnotu názorů

• argumentum ad populum - pravda je to, čemu věří více lidí
• debilizace společnosti
• čas věnovaný vytváření názorů
• dezinformace
• řetězové maily
• používání kritického myšlení
• zapojení emocí
• nedokonalost smyslů
• nesprávné převedení myšlenek do jazyka

Individuální názor

Názory, které vycházejí z osobních preferencí jednotlivce nelze diskutovat. De gustibus non est disputandum (Proti gustu žádný dišputát). Právě proto, že se jedná o subjektivní pocit, je názorem. Názory jsou vyjadřovány tvrzením v ústní nebo písemné podobě. Všechna tvrzení však nejsou skutečným názorem:

• účelová tvrzení, která jsou vědomě použita za účelem zisku politického, majetkového, prestižního
• tvrzení, která prošla podvědomou autocenzurou, která koriguje společensky nepřijatelné odchylky (deviace)

Rozpor mezi proklamací a skutečným názorem odhalí hloubkový rozhovor (in-depth interview), který je nejčastěji využívanou metodou sběru dat v rámci kvalitativního výzkumu Taková zjištění jsou potřebná v psychiatrii nebo kriminalistice, dále se používají se v byznysu. V rukou náboženských sekt jsou zneužívána v rámci brainwashingu.

V době pandemie covidu-19 a ruské agrese na Ukrajině využili dezinformátoři formulku „je to můj názor“ s tím že se jedná o jejich pocit či vztah k tématu, na který mají právo.

Průzkum veřejného mínění

Daleko častěji se provádí výzkum kvantitativní, kde se názory nehodnotí, ale sčítají. Průzkum veřejného mínění není testem pravdivosti názorů, resp. shody názorů s realitou, ale obraz názorů ve společnost v okamžiku dotazování.

Mezi lidmi a výsledky průzkumu veřejného mínění je obousměrný vztah. To znamená, že výsledky průzkumu jsou vytvořeny názorem lidí, ale také, že výsledky průzkumu názor lidí dále vytvářejí. To je důvod, proč jsou před volbami zveřejňovány falešné průzkumy týkající se volebních preferencí.

Anketa

Vypovídací hodnotu ankety limituje nereprezentativní výběr respondentů:

• účast samovýběrem, kdy odpovídají osoby, které kompenzují frustraci nebo exhibují
• účast výběrem tazatele, který i nevědomě selektuje dotázané

Demokratické volby

Demokratické volby jsou všeobecné, přímé a rovné. Rovnost voleb je princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Hlasy reprezentují názory voličů a je na ně pohlíženo jako na rovnocenné. Tento princip se přenáší i do veřejného prostoru, kde se část občanů domnívá, že názory, podobně jako hlasy ve volbách, jsou rovnocenné a je k ním potřeba přistupovat se stejnou vážností a to i v otázkách ryze odborných.

V demokratických volbách zvítězí to, čemu věří více lidí, bez ohledu na shodu názorů s realitou. Nic lepšího neznáme. Demokracie je nejhorší forma vlády kromě všech ostatních forem, které byly čas od času vyzkoušeny.