Wikipedista:Jana Nosková/Pískoviště

Valdštejnova zahrada
Správa regionu
StátČeskoČesko Česko

Komponované barokní krajiny - Jičínsko

editovat

Malebná krajina Jičínska, Velišského hřbetu, Kopidlenska a Libáňska ležící stranou hlavních turistických tras Českého ráje nabízí množství obdivuhodných kulturních památek z přelomu 17. a 18 století.[1][2][3]

Valdštejnova zahrada se nazývá severní a východní okolí Jičína, kde vévoda Albrecht z Valdštejna (1583-1634) začal počátkem 17. století budovat svou rezidenci a za pomoci architektů Giovanniho Batisty Pieroniho, Andrey Spezzy a Nicola Sebregondiho rozvinul v krajině velkolepou osovou kompozici. Unikátnost Valdštejnovy architektury spočívala v zakládání tzv. barokní komponované krajiny, kde nechal postavit rovněž několik pozoruhodných staveb. Své dílo však nestačil dokončit.

Základem území bylo založení lipové aleje vedoucí z města do Libosadu. Tvořilo ji stromořadí o čtyřech řadách v délce 1,7 km s téměř tisícem stromů. Osa aleje byla vytvořena tak, že z jedné strany je průhled na kopec Veliš se zaniklým hradem, v popředí Valdická brána a na opačném konci se nachází kartuziánský klášter Valdice. Součástí krajiny se měla stát reprezentativní příměstská vila s krytou terasou a třemi mohutnými arkádami na pilířích v průčelí - Valdštejnská lodžie - s čestným dvorem a zahradou s fontánami, vodotrysky a bazény. Areál však nebyl nikdy dokončen. Unikátností je, že jednou do roka - při východu slunce za zimního slunovratu - vstoupí do aleje sluneční paprsky v centrální ose Veliš - Jičín - Lodžie - Valdice. Dříve zapomenutý letohrádek je postupně opravován a nabízí bohatý a netradiční kulturní program.[4][5]

Mariánská zahrada
Správa regionu
StátČesko  Česko

Mariánská zahrada je druhou komponovanou barokní krajinou v okolí Jičína (po Valdštejnově), kterou začal na přelomu 17. a 18. století proměňovat český šlechtic František Josef Šlik (1656 - 1740) v celek vzájemně provázaných krajinných prvků, který má současně praktický i duchovní obsah.

Celé barokně komponované území se rozkládá na rozloze téměř 100 km2 a bylo tvořeno jako celek plný lesních kaplí, drobných sakrálních staveb, kostelů, zámků, hospodářských stavení a dalších staveb, propojených alejemi a lesními průseky.

Uzlovými místy celé barokní komponované krajiny jsou tři šlikovské stavby - Loreta, zámek Jičíněves, a zámek Vokšice. Tyto zároveň tvoří průsečíky jejích krajinných linií. Pro četnost sakrálních staveb zasvěcených Panně Marii a kultu mateřství bylo území nazváno zahradou Mariánskou. Dnes již bohužel nabízí šlikovská krajina jen náznaky, kde však lze i tak najít zajímavá místa a stavby.[6][7]

Architektonické památky
editovat

Zámky a zámecké parky

Významné kostely

Kaple

Obce na území Mariánské zahrady
editovat

Jičín, Nemyčeves, Jičíněves, Češov, Kopidlno, Dětenice, Ostružno, Dolní Lochov, Ohaveč, Podhradí, Libáň, Staré Hrady, Veliš, Staré Místo


Reference

editovat
  1. www.jicin.org/barokni-komponovana-krajina
  2. www.vyletnik.cz/clanek/barokni-komponovana-krajina-na-jicinsku/. vyletnik.cz [online]. [cit. 2021-03-03]. 
  3. www.jicin.cz
  4. TŮMA, |Jan; KŇAP, Jaroslav. Zlatá stezka Českého ráje. [s.l.]: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-903952-0-6. 
  5. mezilesy.blogspot.com/2020/07/valdstejnska-krajina.html
  6. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Český ráj známý i neznámý. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2020. 248 s. ISBN 978-80-242-6999-3. 
  7. www.marianskazahrada.cz